29.12.2014, NCR
Podle zdrojů v německé církvi, které si přejí zůstat v anonymitě, biskupové údajně 24. listopadu hlasovali jednomyslně pro změnu, ale dohodli se, že odloží rozhodnutí až na duben, neboť rozsudek spolkového soudu podpořil stávající církevní právo, které zakazuje zaměstnávat osoby, jejichž životní styl je v rozporu s učením Církve.
Doposud se po těch, kdo se ucházejí o zaměstnání v německé církvi – což je druhý největší zaměstnavatel v zemi – požaduje, aby se drželi životního stylu, který je v souladu s církevním učením.
Ale většina biskupů vedená předsedou biskupské konference, kardinálem Reinhardem Marxem, je nakloněna tomu, aby tito zaměstnanci i nadále pracovali v institucích vlastněných a vedených Církví nebo by je rádi v budoucnu zaměstnali. Kardinál Marx 24. listopadu řekl, že tito zaměstnanci již nebudou „automaticky propouštěni“ kvůli jejich životnímu stylu.
Tento návrh byl téměř dva roky připravován pod vedením jezuity P. Hanse Langendörfera, sekretáře Německé biskupské konference, a až do hlasování minulý měsíc zůstával mimo jakoukoli pozornost ze strany veřejnosti. Bude-li přijat, pak ti, kdo žijí ve vztazích, které vždy církev označovala za hříšné, budou ve svém životním stylu implicitně utvrzováni.
Odpůrci reformy se navíc obávají, že bude těžké nabízet pastorační péči a doporučovat zpověď, když bude známo, že kolegové, kteří by zastávali dokonce i autoritativní posty v církvi, vedou v soukromí hříšný život.
Matthias Kopp, vedoucí odboru pro komunikaci Německé biskupské konference, v rozhovoru pro Register zmínil rozsudek spolkového soudu z 20. listopadu, podle něhož měla katolická nemocnice v Düsseldorfu právo propustit lékaře, který se rozvedl a uzavřel nový občanský sňatek. Soudci zvrátili předchozí rozsudek spolkového pracovního soudu, který prohlásil propuštění lékaře za neplatné. Ústavní soud rozhodl, že pracovní soud „nevzal dostatečně v úvahu“ význam a rozsah autonomie církve.
Vzhledem k tomuto případu, řekl Kopp, se „biskupové rozhodli prostudovat si toto rozhodnutí spolkového ústavního soudu a hledat řešení koncem dubna roku 2015“.
Rozsudek soudu paradoxně ukázal, že soudci jsou pravděpodobně více katoličtí (i když někteří z nich jsou nekatolíci) než mnozí tamější biskupové.
Biskupové tak vlastně rozsudek bagatelizují a, jak někteří pozorovatelé předpovídali, vyslovili se v tom smyslu, že jejich navrhované nové pracovní právo je „milosrdnější“.
Členové biskupské konference zařídili, aby byl článek Unter Handlungsdruck (Pod nátlakem k jednání), který hájí návrh reformy, publikován na Katholisch.de, což je portál úzce spojený s konferencí a často takticky využívaný. Tento článek z 26. listopadu obsahuje komentáře od postarší řeholnice, sestry Marie Basiny Kloosové, která stojí v čele instituce zvané Marienhaus Gesundheits und Sozialholding. Tato čtyřiasedmdesátiletá sestra uvedla, že podporuje návrh reformy, protože „jsme stále více multikulturní a pluralitní společnost“.
Článek také obhajuje změny z toho důvodu, že rozvod a uzavření nového sňatku je v Německu již velmi rozšířené (odvolává se na to, že v roce 2012 došlo k asi 179 100 rozvodům). Takovýto přístup odpovídá všeobecnému posunu uvnitř německé církve, jenž usiluje o decentralizaci, přičemž oslabuje autoritu Říma a některých biskupů a posiluje nezávislost biskupských konferencí. Pozorovatelé říkají, že tyto tendence upozorňují na to, co mnozí, včetně prefekta kongregace pro nauku víry, kardinála Gerharda Müllera, považují za nebezpečné úsilí o oddělení nauky a pastorační praxe.
Kritici reformy říkají, že klíčovým faktorem je nechvalně známá církevní daň v Německu, z níž se stala podpora sebeuspokojení a ochota ke kompromisu se státem pro udržení příjmů v době, kdy se mnoho farností ztenčuje. Mnozí oponující biskupové říkají, že „stačí prostě platit daně“, uvedl zdroj z německé církve, který si přál zůstat v anonymitě. „Mají pocit, že není třeba zkoumat soukromí lidí.“
Během své návštěvy ve vlasti v roce 2011 varoval papež Benedikt XVI. německé věřící před nebezpečím, že se církev stane „samolibou“, „usadí se v tomto světě“, stane se „soběstačnou“ a přizpůsobí se „standardům tohoto světa“. Místo toho, řekl, se musí odpoutat od světskosti, aby její „misijní svědectví“ mohlo zářit „jasněji“; jinak jí hrozí, že její kořeny odumřou.
29.12.2023, RC Monitor 24/2023
Za nedlouho začne nový kalendářní rok, a tak jako každý z nás katolíků bude stát před otázkou, jak lépe uvádět ve skutek Boží nároky v našich životech, tak jistě i celá církev bude řešit, jak oslovit co nejširší spektrum populace a nadchnout je pro duchovní život.
02.05.2024, RC
Katoličtí komentátoři se vyjadřují k nové deklaraci Dikasteria pro nauku víry, Dignitas infinita.
08.02.2024, TAN Direction
1. Chrání nás v nebezpečí
Z Písma svatého, ze života světců i z každodenních zkušeností obyčejných lidí lze uvést bezpočet případů, kdy andělé někoho ochránili uprostřed fyzického nebezpečí. K těm zmíněným v Písmu patří záchrana Lota a jeho rodiny ze Sodomy, ochrana tří hebrejských mládenců v babylonské ohnivé peci, pomoc poskytnutá Judovi Makabejskému a jeho vojsku a vysvobození sv. Petra z vězení.
30.01.2024, RC
Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.
14.12.2023, RC
Ed. Condon na portálu The Pillar přináší rozsáhlý exkluzivní rozhovor s Raffaelem Mincionem – obchodníkem, který patří mezi hlavní obžalované ve vatikánském procesu s kardinálem Becciu. Ed. Condon shrnuje: „Během naší mnohahodinové konverzace Mincione zodpověděl a vysvětlil každou myslitelnou otázku, kterou by mu někdo mohl položit ohledně jeho jednání s Vatikánem. Uvěřit mu znamená akceptovat příběh, který jej vykresluje nejprve jako terč skupiny lidí kolem Státního sekretariátu, a potom jako obětního beránka žalobců snažících se zažehnat průšvih a získat něco z peněz pro Vatikán zpět.“ Ale Condon se ptá: „Taková naivita jde těžko dohromady s jinak úspěšnou Mincioneho kariérou ve žraločím světě londýnských finančníků. Je tohle člověk, kterému měl Vatikán svěřit 200 milionů eur?“
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.