sv. Roman / út 28. únor 2017

Pravidlům řeholního života se naučil v lyonském klášteře a pak si v Jurských ho... (pokračování)

Historik varuje před islamismem jako nepřítelem moderní společnosti

S radikálním islamismem je nutno i v Evropě bojovat jako s „nepřítelem moderní společnosti“. V rozhovoru s agenturou Kathpress ve Vídni to zdůraznil historik Meir Litvak. Islamistická hnutí tvoří v mnoha arabských zemích opozici vůči „diktátorským režimům“ a představují pro své podporovatele „populární sociálně-politickou sílu“, popsal badatel z telavivské univerzity na závěr listopadové mezinárodní konference na univerzitě ve Vídni vztah mezi islámem a antisemitismem.

Historik varuje před islamismem jako nepřítelem moderní společnosti

Pokud jde o blízkou budoucnost, není Litvak „velmi optimistický“. Předpokládá, že dojde k vyostření mnoha strukturálních problémů, což zvýší radikalizaci a přinese posílení politické pravice.

Také v Evropě je zjevný stále přetrvávající antisemitismus, řekl dále izraelský historik. S ohledem na židovské oběti teroristických útoků ve Francii a Belgii Litvak načrtl jasnou souvislost mezi antisemitismem a radikálním islamismem. Dochází též k urážlivým útokům proti Izraeli, které jsou „jasně antisemitsky motivovány“. Tady je zřetelné „hluboké nepřátelství vůči Židům“. „Hrozbou pro Evropu“ je antisemitismus i proto, že je obecným „nepřítelem svobodného myšlení, tolerance a pluralismu“.

Litvak v rozhovoru pro Kathpress zdůraznil, že antisemitské tendence v islámu nemají nic společného se samotným náboženstvím. Islám jako náboženství má „chvályhodné prvky“, avšak také názory, které lze kritizovat. Islamismus však historik označil za „moderní ideologii“, která islám interpretuje určitým způsobem. Muslimové jsou samozřejmě přesvědčeni o tom, že vyznávají „pravé“ náboženství. To ještě není nutno odsuzovat, uvedl historik. Zjevnou netoleranci vůči jiným náboženstvím však akceptovat nelze.

Litvak považuje vzdělání a integrační politiku za klíč v boji proti antisemitismu a proti vzrůstající radikalizaci muslimů. K sílící radikalizaci, zejména mladých muslimů v Evropě, podle něj dochází především vinou nedostatečné integrace v evropské společnosti. Pro mladé muslimy je obtížné přijmout evropskou kulturu a životní styl, a proto se cítí vyloučeni a jsou frustrovaní. Islám jim dává především hrdost, ale i „smysl, identitu a sounáležitost“, řekl historik. Nezbytná je proto lepší integrace muslimů. Debaty, jako například diskuse o nošení šátků, neřeší podle Litvaka jádro problému. Lepší „postavení žen“ by však mohlo přispět k přemožení radikálního vývoje islámu.

Izraelský historik zdůraznil, že z historického hlediska islám zacházel s menšinami tolerantněji než Evropa. Neexistovala sice rovnost náboženství, ale přesto panovala tolerance a bylo méně pronásledování. V moderní době se vznikem „velmi netolerantních, radikálních a někdy zlých hnutí“ došlo v tomto ohledu k obratu. Tento vývoj velmi silně postihl i křesťany na Blízkém východě. Historik poukázal na útěk mnoha křesťanů z regionu.

Pozitivně v rozhovoru zhodnotil dialog mezi Židy a křesťany v uplynulých desetiletích od konce druhé světové války. Důvodem je Druhý vatikánský koncil (1962-1965), ale také výroky papeže Jana Pavla II. (1978-2005), který Židy označoval za „starší bratry“. Papež František hraje v současné době v mezináboženském dialogu důležitou roli a navazuje na postoje Jana Pavla II.



30. 11. 2016, Kathet