Pět pravidel pro věrný život v digitálním věku

16.08.2022, First Things

Věřím, že generace mých dětí bude podstatně méně závislá na digitálním světě a méně do něj ponořená než ta moje. Myslete si třeba, že mi přeskočilo, ale zdá se mi, že ohromné množství výzkumů týkajících se děsivých účinků sociálních sítí a chytrých telefonů na duševní zdraví a pohodu je jen špičkou ledovce. Argumenty proti těmto technologiím budou jen sílit s tím, jak se budeme o nich a o dětech, které svět bez nich nikdy nepoznaly, dozvídat více.


Možná jako rodič přeceňuji svou vlastní mravní vůli nebo podceňuji vychytralost velkých technologických společností. Přesto se tato předpověď zakládá na věrohodné vizi budoucnosti, v níž se jednotlivci a rodiny vědomě rozhodnou ovládat vliv těchto technologií na svůj duchovní, emocionální a intelektuální život. Takové hnutí se objevuje dokonce i mezi sekulárními mysliteli, jako je například kritik technologií Cal Newport, který nás vyzývá, abychom zkoumali, zda digitální technologie „slouží našim hodnotám“, a nepřijímali poslední novinky ze Silicon Valley jen proto, že prostě jsou. Nejde o to vrátit kulturní hodiny do roku 1995. Jde o soustavný rozkvět v digitálním věku, který je možný pouze tehdy, pokud budeme zkoumat duchy doby (1J 4,1) a zároveň si budeme střežit svá srdce (Př 4,23).

S ohledem na to bych chtěl doporučit pět postupů, které nám pomohou žít věrně ve společnosti, která je závislá na obrazovkách.

1. Cvičte se v odporu
Za současnou krizí duševního zdraví teenagerů a předškoláků stojí krize rodičů, kteří nechtěli, aby jejich děti byly jediné ve škole nebo mezi vrstevníky, kdo nemá telefon a iPad. Možná si lichotíme, že jsme vyrostli z pubertálních obav z toho, že nejsme cool, ale v mnoha případech jsme se prostě rozhodli tento strach prožívat prostřednictvím svých dětí. I když věřím, že nadejde ústup technologií, nedojde k němu rychle a nastane jen tehdy, pokud se rozhodneme pro pravdu, dobro a krásu, i když je to společensky nákladné. Musíme se smířit s tím, že proplouvat touto dobou s neporušenou myslí a srdcem bude znamenat bolestné chvíle, kdy se nám lidé budou posmívat a vylučovat nás kvůli věcem, které nemáme, aplikacím, které nepoužíváme, a zábavě, o které nejsme schopni konverzovat.

2. Cvičte se v konverzaci
Epidemie osamělosti a izolace mezi naší nejvíce „připojenou“ generací prozrazuje, že tyto technologie vztahy spíše potlačují, než aby je kultivovaly. To, co lidé potřebují, je konverzace tváří v tvář. Naše hlasy a výrazy obličeje – dokonce i obávané „trapné ticho“ – nás navzájem propojují způsobem, jaký textové zprávy nebo „lajky“ nezvládnou. Jedním ze způsobů, jak přimět technologie sociálních sítí, aby sloužily vašim analogovým hodnotám, je zatelefonovat kamarádce, když vidíte její příspěvek o významné životní události, místo abyste přidali jen další komentář. Vyhraďte si v týdnu čas na obědy s druhými lidmi, místo abyste při jídle podlehli pokušení nekonečného procházení zpráv v telefonu. Opět je třeba počítat s tím, že takové praktiky zpočátku způsobí zmatek nebo rozpaky. Přítel, který pracuje na místní vysoké škole, mi nedávno řekl, že mladší studenti se sotva mohou podívat lidem do očí, tak moc si zvykli na dotykové obrazovky a elektronickou komunikaci. Překonejte počáteční nepohodlí kvůli lásce.

3. Cvičte se ve spokojenosti
C. S. Lewis kdysi poznamenal, že „člověk se závislostí je člověk, který jen stěží dokáže odolat prodejcům“. Tento bod platí i obráceně: Lidé s malou odolností vůči prodejcům mají tendenci se stávat lidmi se závislostí. Nejnovější technologie jsou svůdné svým příslibem, že vylepší náš život a odstraní nepříjemnosti a nepohodlí. Tyto novinky však často nutí své spotřebitele vyměnit svobodu za pohodlí. Například streamování odstraňuje „nepohodlí“ spojené s vlastnictvím pevných nosičů dat, ujišťováním se, že fungují, a vstáváním, abyste je vložili do přehrávače. Ale to, co streamujete, nevlastníte. Dokonce i „koupě“ streamu je pouhou licencí, kterou lze kdykoli zrušit nebo změnit. Vlastnictví výtisků knih, disků s filmy a hudbou nás s nimi jednak smysluplněji spojuje, jednak přirozeně omezuje naši spotřebu. (Také chrání tato díla před nenápadnou úpravou strážci správného smýšlení.) Spokojenost s tím, že vlastníme a užíváme si to, co vlastníme, kontrastuje s nevkusným maximalismem digitální zábavy. To, čím jsme zaplaveni, si nelze doopravdy vychutnat.

4. Cvičte se v účelnosti
Andy Crouch ve své velmi užitečné knize The Tech-Wise Family popisuje, jak si jeho rodina uspořádala domácnost, aby konverzace a analogové trávení volného času bylo snazší a používání internetu obtížnější. Televizor například není umístěn v centru obývacího pokoje (kde rodina tráví většinu společného času), ale v jiné, menší místnosti, kde nepředstavuje takovou hrozbu. Doporučuje také pravidelné chvíle odpočinku bez obrazovky: jednu hodinu denně, jeden den v týdnu a jeden týden v roce zcela bez digitálních médií. Takováto účelnost je nadějný koncept pro rodiny, které se obávají, že jejich jedinou volbou je buď uctívání technologií, nebo vyhýbání se jim. Pravidelné přestávky vykazují technologie na své místo a připomínají nám, že život je krásný a smysluplný i bez toho všeho, co dokážou.

Dalším příkladem účelnosti může být návrat k vlastnictví „rodinného počítače“. Místo notebooků v každé ložnici by mohl rodině sloužit jeden počítač ve společném prostoru, což by digitální technologie zbavilo tajnůstkářství a izolace, které je rychle proměňují v cosi toxického. Stejně jako nás aplikace sociálních sítí svou podstatou učí, jak bychom o nich měli přemýšlet a co k nim cítit, může nás naše domácí prostředí poučit o správném používání a omezeních webu.

5. Cvičte se v lásce
Říkejte tomu klišé, chcete-li, ale křesťanská láska je praxe, která nám nejlépe umožní být v digitálním věku věrní Bohu i sobě navzájem. Mělčiny internetové existence jsou vytvářeny tak, abychom se ještě více uzavírali sami do sebe, abychom nemuseli nic obětovat, abychom žili jen ve vlastní hlavě a srdci. Sociální sítě nejsou nelidské proto, že jsou tak zlé – jsou tak zlé proto, že jsou nelidské. Lékem je však láska. V nádherné scéně z filmu Lady Bird hlavní hrdinka diskutuje o své vysokoškolské eseji se starší řeholnicí, která poznamená, že popis Sacramenta v její eseji překypoval láskou k rodnému městu. „Zřejmě si všímám,“ říká mladá dívka. Moudrá řeholnice odpoví: „Nemyslíš, že je to možná totéž: láska a pozornost?“ Když nás evangelium vyvede z nás samých, staneme se takovými lidmi, kteří se nespokojí s rozptýlením. Výsledky budou dobré nejen pro nás, ale i pro nevěřící svět kolem nás, jenž se pak možná dokonce odváží zeptat těch zvláštních lidí, odkud se bere naděje, která v nich žije.

Samuel D. James
Přeložil Pavel Štička


Další články



Ex orbe et Urbe - 4. 3. 2024

04.03.2024, RC

V Miláně se bývalý prezident Papežské rady pro legislativní texty kardinál Francesco Coccopalmerio spolu s milánským arcibiskupem Mariem Delphinim, prezidentem Papežské teologické akademie Antoniem Staglianem a františkánským teologem Zbigiewem Sucheckim zúčastnili celodenního setkání za zavřenými dveřmi se třemi velmistry největších italských zednářských lóží.

Duchovní hudba: od staročeských rorátů k pokoncilní tvorbě

10.01.2024, RC Monitor 24/2023

Prožili jsme adventní dobu a byli jsme opět omámeni krásou našich starobylých rorátních zpěvů. Vůbec nelitujeme brzkého vstávání „na roráty“, abychom je při liturgii sami zpívali nebo jim soustředěně naslouchali. Tyto zpěvy, které se u nás již od středověku prováděly při adventních mariánských mších, získaly svůj souhrnný název podle Izaiášova verše „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte nebesa shůry, Iz 45,8). Jsou dokladem toho, že naší předkové dovedli svůj živý vztah k Pánu a Panně, ze které se Pán počal, vyjadřovat teologicky hlubokou poezií v národním jazyce a mimořádně cennou hudbou.

Kolik je na světě katolíků?

15.11.2023, cirkev.cz

U příležitosti 97. světového misijního dne, který se slavil v neděli 22. října, přinesla agentura Fides několik statistických údajů, které se týkají katolické církve ve světě.

Pět každodenních dobrodiní od našeho anděla strážného

08.02.2024, TAN Direction

1. Chrání nás v nebezpečí
Z Písma svatého, ze života světců i z každodenních zkušeností obyčejných lidí lze uvést bezpočet případů, kdy andělé někoho ochránili uprostřed fyzického nebezpečí. K těm zmíněným v Písmu patří záchrana Lota a jeho rodiny ze Sodomy, ochrana tří hebrejských mládenců v babylonské ohnivé peci, pomoc poskytnutá Judovi Makabejskému a jeho vojsku a vysvobození sv. Petra z vězení.

Ex orbe et Urbe - 15. 1. 2024

15.01.2024, RC

Přestože odstavec 41 deklarace Fiducia supplicans uvádí, že „to, co bylo řečeno v této deklaraci o žehnání stejnopohlavních párů, je pro vysvěcené služebníky dostatečným vodítkem k uvážlivému a otcovskému rozlišování“, a proto „mimo výše uvedené pokyny nelze očekávat další odpovědi specifikující podrobnosti a praktické záležitosti ohledně žehnání tohoto typu, Dikasterium pro nauku víry vydalo 4. ledna „Tiskovou zprávu ohledně přijetí Fiducia supplicans“, v níž se obsah deklarace dále vysvětluje.

Jak se něco stává někým

18.12.2023, RC Monitor 23/2023

Známý katolický kněz a publicista, místopředseda etické komise Ministerstva zdravotnictví, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a externí spolupracovník Katedry zdravotnického práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Marek (Orko) Vácha vyjádřil 28. listopadu 2023 na serveru iROZHLAS.cz svůj názor na bytostný status lidského plodu. Doslova řekl: „Zda je embryo něco nebo někdo, je otázkou nerozřešitelných debat. Ve chvíli porodu se již jedná o osobu, oocyt (vajíčko – pozn. red.) ani spermie osobami nejsou. Někdy v těch 280 dnech se něco stane, nenastane ovšem žádná magická transformace z bytosti na osobu, proces je kontinuální.“


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.