Petr Hájek na demonstraci rodičů: „Copak nechápete, že děti jsou ve skutečnosti státní majetek, který vám je pouze svěřen k výživě?“

02.09.2010, RC a D.O.S.T.


Redakce RC získala originál celého textu pozdravu, který účastníkům demonstrace 1. září 2010 na Malostranském náměstí zaslal kancléř prezidenta republiky, pan Petr Hájek:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

"Přátelé, dovolte, abych Vás pozdravil a, ač bohužel nepřítomen, užasl. Vnitřním zrakem zjišťuji, že jsem na shromáždění okrajové minority, lidí, kteří se v postdemokratickém státě odvažují demonstrovat za něco tak zpátečnického jako jsou občanské svobody. Jak jste se na toto náměstí během evolučního vývoje druhů vůbec dostali? Kde je váš pud sebezáchovy? Neuvěřitelné!

Uvěřitelné by přece bylo, kdybyste se zde srotili například k pokrokovému vydírání státu a svých spoluobčanů. Politicky korektně se mu říká „boj za lidská práva“, tedy za onen mytický pokrok. Pokud by se vás tady sešlo hodně, řekněme takových šest až deset, proletěli byste dnes večer všemi hlavními zprávami v televizi a rozhlase, zvláště v těch družstevních, s tajemným názvem „veřejnoprávní“. Zítra byste byli na titulních stranách novin. S každým z vás by následně pokrokoví novináři, to jsou skoro všichni, udělali nejméně tři rozhovory, interpelovali by nějaké poslance, zvláště ty pokrokové. A brzy by se měnily také zákony.

To byste však museli být přinejmenším veselí homosexuálové nebo rozzlobené sufražetky, levicoví radikálové, takřečení antifašisté, nebo alespoň kapličtí knihovníci, otvírači hrobů německých obětí české zvůle či věrozvěstové eurounionistického ráje pod berlínsko-bruselským protektorátem. Prostě pokroková elita národa!

Jenže vy? **Chcete po státu takové zpátečnické nehoráznosti, jako abyste směli vychovávat své děti podle svého přesvědčení, světového názoru, své víry! Vždyť vy dokonce chcete svým malým dětem odepřít jejich lidské právo být ve státní škole „informován“, že láska má ve skutečnosti jméno sex a je pouhou tělesnou technikou a zábavnou hrou. Že homosexualita není zvrácenost či choroba, ale normální, člověku přirozená, moderní a pokroková varianta této vzrušující zábavy.**

Co si to o sobě myslíte? Copak nechápete, že děti jsou ve skutečnosti státní majetek, který vám je pouze svěřen k výživě? Dnes už dokonce nikoli jen český, ale přímo evropský? Mladší z vás sice neprošli školou pokroku reálného socialismu a sovětského internacionalismu, ale to vás neomlouvá. O brežněvovské doktríně „omezené suverenity“ byste také měli už vědět své. Dvacet let pro vás odborníci z populární Prezidentské knihovny Václava Havla připravují non stop Kursy pokroku: Celé zástupy novinářů, feministek, gayů, zelených alarmistů a dalších soudruhů v čele s místní odbočkou Páté kolony Evropské unie se ve dne v noci snaží vybělit vám srdce a mozky do vzorné jednotné pokrokové čistoty – a vy nic?

Styďte se a jděte do sebe! Než do vás půjdou jiní – a nejen dobrotivými slovy, jako já. Nebude to podle mě dlouho trvat. Napravte se, staňte se pesimisty! Alespoň ve smyslu výroku vám podobného výtečníka, který se sem dnes – i když z jiných osobních důvodů než já – také nedostal, ale je tu přesto určitě v duchu s námi. Jmenuje se Gilbert Keith Chesterton: „Dostane-li se národ až na okraj propasti, bude to milenec života, který najde odvahu, aby zvolal: Zpátky! Pesimista bude dál věřit v pokrok.“ Říká on. Já neříkám nic. Jen nad vámi tiše žasnu. Vlastně ne – něco jsem vám přece jen chtěl říci:

Bůh vám žehnej a ochraňuj vás, přátelé!"


Další články



Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Konference o evangelizaci

08.10.2026, CREDO CZ

Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.