08.03.2011, Catholic News Agency
Biskup Fernandez poslal 21. února článek agentuře CNA, kde vysvětlil že „pro křesťany je červená v jejich 2000 let dlouhé historii barvou krve mučedníků, je barvou Ducha svatého.“**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„To není rudá barva marxistické revoluce, která byla naprostým selháním, ani Nietzscheho nihilismu, který vede do nicoty a nesmyslnosti, i když oslavuje nadčlověka.“ „Ani neznázorňuje,“ pokračoval, „sexuální revoluci Freuda a jeho následovníků, která lidi na celém světě zotročuje k sexu.“
Naopak „červená barva šátků, které dostali mladí lidé… představuje křesťanskou lásku, vytvářející historii založenou na Ježíši Kristu,“ řekl biskup.
V sobotu 19. února se shromáždily tisíce mladých lidí z Cordoby s hudbou a liturgií, aby se připravili na Světový den mládeže.
Cílem této akce je povzbudit mladé lidi, aby „změnili své životy, přiblížili se k Ježíši Kristu, aby žili ve stavu milosti a obnovili čistotu duše, která je nabízena ve svátosti smíření,“ řekl biskup Fernandez.
„Budoucnost církve a naší společnosti je v těchto mladých lidech,“ prohlásil.
17.07.2026, RC Monitor 13/2026
Boha nikdo z nás neviděl. A přece o Něm křesťanství mluví s jistotou. Jak je to možné? Možná jsme si zvykli klást špatnou otázku. Nejde ani tak o to, proč Boha nevidíme, ale proč očekáváme, že by měl být viditelný jako věc mezi věcmi. Pokud Bůh přesahuje materiální svět, nemůže být zachytitelný smysly stejně jako ostatní skutečnosti. A přesto to neznamená, že o Něm nemůžeme nic vědět. Katolická tradice naopak trvá na tom, že Boží neviditelnost není překážkou poznání, ale výzvou. Výzvou zapojit celé lidství: rozum, zkušenost, citlivost pro krásu i schopnost víry.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.