Afričtí biskupové tvrdí, že polarizace v církvi je spíše politická než věroučná

Dva biskupové, kteří se na počátku prosince účastnili velkého summitu o africkém katolicismu, vzkazují katolické církvi v západním světě: Nepřenášejte svou polarizaci na náš kontinent. Biskup George Desmond Tambala z Malawi se domnívá, že polarizace uvnitř církve v Evropě a ve Spojených státech „je spíše politická než věroučná“ – a odvádí od skutečné práce církve.

„Bylo by velice smutné, kdyby se to přeneslo k nám do Afriky. Zasloužíme si něco lepšího,“ řekl Tambala listu Crux během panafrického kongresu o teologii, společnosti a pastoraci, který se konal v jihovýchodní Nigérii.

Tambala uvedl, že zaslepená politika jednotlivých stran se zdá být výkladovým klíčem, proč se tolik katolíků snaží porozumět různým záležitostem v církvi.

„Když patříte k dané skupině, automaticky také přejímáte její stanoviska v církvi, což považuji za velmi smutné,“ prohlásil.

Arcibiskup Charles Palmer–Buckle z Cape Coast v Ghaně řekl, že jej rozdělení v církvi znepokojuje, zejména pokud jde o papeže Františka.

Když papež Benedikt XVI. rezignoval, byl Palmer–Buckle stejně jako většina světa v šoku, ale „modlili jsme se k Bohu za vhodného nástupce“.

František je „muž, kterého nám dal Bůh, a rád bych věřil, že moji bratři biskupové na něj pohlížejí stejně“.

Palmer–Buckle i Tambala věří, že afričtí biskupové jsou jednotní a stojí za Františkem – a oba jsou znechuceni některými snahami oslabit Františka a otevřeně ho napadat.

„My Afričané jsme vychováni tak, že na veřejnosti naše představené nikdy nekritizujeme,“ řekl Palmer–Buckle a dodal, že kdyby mu jeho otec dělal starosti nebo by s ním nesouhlasil, oslovil by ho „za zavřenými dveřmi“.

„Mohl bych se modlit za americké, německé a další evropské biskupy, aby jednali stejně,“ řekl listu Crux.

„Když vystupují na veřejnosti a vyvolávají neloajálnost vůči papeži, neměli by zapomínat, že si podtrhávají koberec pod vlastníma nohama,“ řekl a dodal, že když biskupové napadají papeže, podkopávají tím vlastní autoritu mezi laiky.

„Je pro nás těžké, když slyšíme, že lidé mají potíže s porozuměním,“ vyjádřil se za africkou hierarchii. „Vyjít na okraj společnosti, starat se o ty, kdo jsou přehlíženi, načichnout ovcemi – takový je náš život od nepaměti,“ dodal.

Palmer–Buckle zdůraznil, že František také staví na tradici papeže Jana Pavla II. a Benedikta XVI., především pokud jde o to, co může africká církev nabídnout univerzální církvi.

Když vzpomínal na první synodu o Africe, kterou před pětadvaceti lety inicioval Jan Pavel II., Palmer–Buckle řekl, že tehdejší papež a nyní světec „přijal inkulturaci jako způsob evangelizace, kterou je nutno brát v Africe vážně“.

Chápal také, že evangelizace „musí mít vliv na sociální, politický a ekonomický rozměr života církve“, řekl ghanský biskup a dodal, že Benedikt XVI. toto všechno přijímal a připojil dimenzi smíření, když před deseti lety svolal Synodu o Africe, aby pomohl uzdravit rozdělení na tomto kontinentě.

František „doplňuje to, co začal Jan Pavel II. a v čem pokračoval Benedikt,“ řekl Palmer–Buckle.

Jako příklad uvedl roli, kterou v Římě hraje kardinál Peter Turkson z Ghany.

Benedikt XVI. nejprve v roce 2009 vybral Turksona, aby vedl tehdejší vatikánský úřad pro spravedlnost a mír – jeho role se rozvinula a získala ještě větší význam za Františkova pontifikátu, kdy se z úřadu stalo superdikasterium na podporu integrálního lidského rozvoje.

„My v Africe bychom měli na Turksonovu roli hledět jako na potvrzení toho, že skutečně můžeme něčím významným přispět,“ prohlásil Palmer–Buckle.

O papežově důrazu na ekologii si myslí, že toto má na africkém kontinentu obzvláštní ohlas.

O nedávné Synodě o Amazonii Palmer–Buckle řekl, že „Amazonie je synonymem pro prales v Kongu“.

„Biskupové v Africe spolupracují s biskupy v Brazílii a v Latinské Americe ohledně toho, jak lze zachránit ekologické plíce světa,“ řekl a dodal, že František nabízí model toho, jak biskupové mohou konstruktivním způsobem angažovat politiky.

Palmer–Buckle poznamenal, že „František nás vybízí, abychom se v zásadních věcech zapojovali do politiky v naší zemi“ a „povzbuzovali to, co je pozitivní“.

Pro ty, kdo se snaží Františkovi porozumět, mají Tambala a Palmer–Buckle společnou radu: Berte papeže takového, jaký je, a čtěte z první ruky to, co říká.

„V žádném případě mi nikdo nemůže tvrdit, že by říkal něco, co je v rozporu s Benediktem nebo Janem Pavlem II.,“ uzavřel Palmer–Buckle. „Říká totéž, jen přístupnějším způsobem.“

Christopher White, cruxnow.com
Přeložil Pavel Štička

17. 04. 2020, RC Monitor 7/2020