BLÍZKÝ VÝCHOD A ASIE

Studenti v Homsu si na své vlasti vyvzdorovali budoucnost. Obrovské díry zejí na místech, kde kdysi byly oči Ježíše, Marie a apoštolů. Velká ikona, která zdobí zadní loď melchitsko-katolické katedrály v Homsu, je poznamenána projevy násilí takzvaného „Islámského státu“. Homs byl jednou z posledních pevností teroristických milicí a tomu odpovídaly i prudké boje a vysoké počty obětí. Počátkem srpna 2017 zbraně utichly. Většina města je zničena.

Pákistánský nejvyšší soud nařídil okamžité propuštění Asie Bibi odsouzené v roce 2010 k smrti za údajné rouhání proti Mohamedovi. Reakce islámských extremistů vyvolávají obavy. Pořádkové služby a vojáci střeží budovu soudu v Islámábádu a významná křesťanská místa kultu. Asia Bibi byla propuštěna. Dnes v 9.20 místního času (5.20 středoevropského) nejvyšší soud osvobodil tuto pákistánskou křesťanku a matku pěti dětí nařčenou z rouhání po více než devíti letech vězení, samotek a utrpení.

Vatikán dal pokyn k zahájení kanonizačního procesu mladého iráckého kněze a tří diákonů, které v roce 2007 zastřelili islamisté. Otec Ragheed Ganni a diakoni Basman Yousef Daud, Wahid Hanna Isho a Gassen Isam Bidawid byli zabiti před kostelem Svatého Ducha krátce poté, co otec Ganni odsloužil mši svatou v neděli na slavnost Nejsvětější Trojice. Bylo to 3. června 2007.

Yang Hua vedl domácí církev Živý kámen. V době, kdy byl vězněn, u něho propukl zánět cév a cukrovka, ale řádná léčba mu byla odmítnuta. Protestantskému pastorovi Yangovi Huaovi bylo dovoleno vrátit se domů po dvou a půl letech vězení a mučení. Yang vede neoficiální domácí církev Živý kámen (Huoshi).

Cožpak pronásledování a útěky nikdy neskončí? Existuje pro nás nějaká budoucnost, nebo budeme muset opustit svou vlast? Dnes, 25. října 2017, si mnozí příslušníci křesťanské a židovské menšiny v severním Iráku opět kladou tyto tísnivé otázky. Ještě před několika dny byla místa Tel Esqof a Baqofa na Ninivské planině považována za obrovské znamení naděje, že pro křesťany, kteří byli v roce 2014 vyhnáni Islámským státem (jak jistě víte, stovky tisíc křesťanů a jezídů byly vysídleny ze svých domovů a lidé si často nemohli odnést nic víc než oblečení, které měli na sobě), existuje budoucnost v jejich vlasti.

V Japonsku je nutné „obnovit misii mezi nekřesťany“. Jsou zapotřebí kněží, řeholníci a řeholnice i laici, „kteří před očima nekřesťanů přijmou ve svém životě Ježíšovu identitu a budou ke všem přistupovat trpělivě a přátelsky“ a s vděčností zakoušet, že v takovémto apoštolském díle „je ta nejdůležitější práce vykonávána díky milosti, to znamená Bohem“. Kardinál Fernando Filoni, prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, tak nastínil naléhavost a dosah misie, k níž je Církev na japonských ostrovech v tomto období povolána.