sv. Růžena Limská / st 23. srpen 2017

Pocházela z Peru. Od dětství žila ctnostným životem a s touhou po pokání. Na kř... (pokračování)

Církev v Indii – světlo zářící všem

Indie je země s více než 1,2 miliardy obyvatel, kde křesťané včetně téměř 19 milionů katolíků představují pouze asi 3 procenta populace. Navzdory tomu, že je indická církev relativně malá, má nepoměrně velký vliv na indickou společnost prostřednictvím vzdělávání, sociálních služeb a poskytování zdravotní péče.

Církev v Indii – světlo zářící všem

S tím, jak se v posledních letech dostala k moci hinduistická nacionalistická strana BJP, roste vlna násilných útoků na křesťany a muslimy. Vzrůstající nesnášenlivost vůči náboženstvím považovaným za importovaná ze zahraničí ještě více jitří rány křesťanů a muslimů pocházejících z nízkých kast – známých jako dalitové –, kterým je upírána státní podpora přidělovaná nižším kastám hinduistů, sikhů a buddhistů, aby se kompenzovala staletí trvající diskriminace ze strany většinové hinduistické kultury.

Indická biskupská konference (CBCI) nyní vydala významný dokument, který má řešit potřeby dalitů v rámci Církve – kde věřící z nižších kast také trpí různé formy diskriminace navzdory tomu, že 12 milionů z celkového počtu 19 milionů indických katolíků jsou dálitové. Biskupové hlásají, že „pokud existuje dvojí přístup založený na kastovní diskriminaci, pak by měly být tyto praktiky neprodleně napraveny“. Říkají také, že křesťanští dalitové udržují při životě vizi Boží vlády spravedlnosti a lásky. Směle vyzývají Církev, aby v rámci svého poslání uplatňovala spravedlnost a lásku, což jsou základní biblické hodnoty.

Nedávno se zástupci mezinárodní katolické charitativní organizace Pomoc církvi v nouzi (ACN) vrátili z poznávací cesty do Indie, kde se setkali se čtyřmi ze šesti biskupů státu Urísa. V roce 2008 bylo při davovém násilí hinduistů v komunitě Kandhamal ve státě Urísa zabito asi 100 křesťanů. Případ si pomalu razí cestu soudním systémem a obžalovaní křesťané jsou postupně zprošťováni obvinění z toho, že ono běsnění vyprovokovali. 13. prosince 2016 nařídil Pinarayi Vijayan, předseda vlády státu Kérala, nové vyšetřování masakru.

ACN: Jaké jsou vyhlídky, že by se křesťanským a muslimským dalitům dostalo stejných výhod, jako mají členové nižších kast z hinduistické, buddhistické a sikhské komunity?

Biskup Aplinar Senapati, CM, diecéze Rayagada: Od roku 1950 bojujeme za práva a výhody pro křesťanské dality, ale nyní zatím nevidím světlejší perspektivu. Nicméně náš boj pokračuje na národní i státní úrovni. Modlím se za to, aby naše vláda poskytla tyto výhody křesťanským dalitům, a doufám, že se tak stane.

Biskup Sarat Chandra Nayak, diecéze Berhapur: Jde o jednoznačné porušení ústavních ustanovení zaručujících rovnost před zákonem. Ústava zakazuje upírat křesťanským a muslimským dálitům výhody pozitivní diskriminace čistě na základě náboženství. Bojujeme za tato práva již 60 let; případ se v současné době řeší u Nejvyššího soudu. Současná vláda nemá zájem měnit prezidentský výnos z roku 1950, na jehož základě nejsou křesťanským a muslimským dalitům výhody poskytovány. Doufáme, že Nejvyšší soud zareaguje na tuto nespravedlnost, kterou po celá desetiletí trpí miliony dalitů. Církev bude i nadále pozvedat hlas s požadavkem, aby bylo učiněno spravedlnosti zadost.

Biskup Niranjan Sual Singh, diecéze Sambalpur: Hlavním, skrytým důvodem, proč vláda odmítá udělit výhody křesťanským dalitům, je obava, že jakmile by křesťané z nižších kast mohli užívat výhod pozitivní diskriminace, pokud jde o vzdělávání a možnost získat zaměstnání ve veřejných službách, mnoho hinduistických dalitů by konvertovalo ke křesťanství.

ACN: Jak se indická církev vyrovnává s výzvou, aby sama přijímala dality?

Biskup Singh: Církev musí přijímat tyto nové věřící; jsou to zejména dalitové, kteří konvertovali ke křesťanství. Nacházejí zde smysl pro bratrství, rovnost a lásku. V hinduismu stále čelí diskriminaci, vysoké kasty jim brání ve vstupu do chrámu. Křesťanským dalitům se líbí všeobecnost a rovnostářská povaha Církve. Církev musí zvát tyto lidi, ty nejchudší, nejvíce přehlížené, neboť evangelium nás nabádá, abychom se jim věnovali především.

Žel na mnoha místech nejsou křesťanským dalitům poskytovány rovné příležitosti. Například dalitským dětem je bráněno v tom, aby se staly ministranty nebo lektory; mše bývají oddělené a jsou i oddělené hřbitovy pro dality a hřbitovy pro vysoké kasty. Dalitové často nejsou považováni za vhodné pro vedoucí pozice v Církvi. A některé komunity se staví proti manželství dalitů s katolíky z vysokých kast. Toto je velký problém. Dalitové tvoří více než polovinu všech indických katolíků.

Budoucnost Církve je v komunitě dalitů – proto je nejvyšší čas, aby Církev zrušila veškerou segregaci a diskriminaci. Církev si musí vytvořit svůj vlastní program pozitivní diskriminace na pomoc dalitům a domorodcům mezi věřícími.

Biskup Senapati: Ve státě Urísa nerozlišujeme mezi křesťany z vysokých a nízkých kast. Dality srdečně vítáme. Všichni jsme pokřtěni v jedné víře – máme jednoho Boha. Vítáme všechny lidi.

ACN: Má Církev skutečné příležitosti k dialogu s umírněnými hinduisty jako nástroj k boji proti hinduistickému extremismu?

Arcibiskup John Basarwa, SVD, arcidiecéze Cuttack–Bhuvanéšvar: Všichni jsme děti Boží a jednoho dne to všichni pochopíme. Nenávistné kampaně nebudují společnost. Mezi hinduistickou populací obecně existuje otevřenost; hinduisty přitahuje příklad křesťanské lásky, jak ji mimořádným způsobem dosvědčovala svatá Matka Tereza. Probíhají všechny druhy „dialogů života“ – scházíme se, poznáváme jeden druhého. To vede k jednotě a solidaritě. My samozřejmě potřebujeme dialog víc než hinduistická většina. Musíme převzít iniciativu a projevovat ochotu k dialogu. Církev dává najevo, že slouží všem. Děláme pokroky. Velká většina obyvatel Indie je dobrosrdečná. Všichni nejsou extremisté. Indie je hinduistická země, kde my jsme nepatrnou menšinou. Ale měli bychom být hrdí na to, že toho díky našemu odhodlání a věrnosti zvládneme tolik – jen by naše práce měla být ještě viditelnější a živější. Církev se může stát lampou na vrcholu hory, světlem, které uvidí všichni.

Biskup Singh: Jsme vnímáni jako Církev, která vytváří harmonii mezi náboženstvími. Například po vraždění v roce 2008 se křesťané nemstili. To bylo velmi významné. Církev patří k těm bezmocným ve společnosti, k lidem, kteří se přirozeně rozhodují pro nenásilí; na násilí reagují skutky smíření a poselstvím pokoje. Nenásilí je také svědectvím pro Ježíše. Ukazuje hinduistům moc naší víry, sílu a svobodu neopětovat násilí násilím. Církev je činitelem lásky a odpuštění. Taková je naše identita a to je mocné svědectví Církve.

Biskup Senapati: Prosazujeme mír, usmíření a emancipaci chudých, bez ohledu na kasty, vyznání nebo náboženství. Všichni si zaslouží příležitost rozvíjet se a stát se soběstačnými. Musíme být opravdu náboženstvím lásky a bratrství. Nic není důležitější. Někteří hinduističtí představitelé jsou velmi dobří a oceňují skutečné Ježíšovo poselství pro Indii – například odpuštění, pokoj, lásku k chudým atd. S nimi můžeme vést dialog.

ACN: Které oblasti církevního života a služby potřebují v Indii nejvíce posílit?

Biskup Singh: Musíme zdůrazňovat pojem katolicity – jednotu Církve. Naše Církev je příliš rozdělená podle jazyka, národnosti a geografické polohy. Musíme prohloubit dialog s jinými náboženstvími – potřebujeme jim vyjít vstříc, lépe porozumět ostatním, tedy vykročit směrem k bratrství. Potřebujeme zintenzivnit naši činnost mezi chudými. Naše péče o chudé musí být více vidět. Příliš riskujeme, že se staneme institucionální církví, která neuslyší nářek chudých – musíme pozvedávat chudé lidi! Podnětem k aktivitě bylo svatořečení Matky Terezy.

Biskup Nayak: Zásadní je formace laiků. Musíme pomoci vychovat generaci velkých katolických vůdců, kteří převezmou zodpovědnost ve všech oblastech života společnosti – v oblasti sociální, politické, ekonomické a ekologické. Chceme vychovat osvícené laiky.

ACN: Je Církev přesvědčena, že nakonec bude ve státě Urísa učiněno spravedlnosti zadost?

Biskup Basarwa: Pro Boha není nic nemožné. Spravedlnost se pomalu prosazuje. Budeme úspěšní a křesťanská komunita v Uríse poroste. Jizvy se budou hojit a mizet ještě dlouhou dobu. Před masakrem v Kandhamalu byl v tomto regionu mír. Teď je důvěra narušena. Naši lidé nevěří těm, kdo jim vypálili domy a kostely. Budování důvěry bude trvat mnohem déle než oprava domů a kostelů.



01. 02. 2017, Zenit