Osobní a vzájemná láska
Současná kultura všemi dostupnými prostředky prosazuje buď individuální lidská práva, nebo společenská práva. Buď jedno, nebo druhé, ale ne současně jedno i druhé (považuje to a priori za vyloučené a nemožné). K tomu, aby to dokázala, musí jedno i druhé nejdříve ztratit.
V životě to tak je a tak by to i mělo být. Individuální práva by měla být vždycky součástí kolektivních práv a kolektivní práva by měla obhajovat individuální. Vždyť v lidském společenství vždycky největší dojem a vliv zanechává nezištná oběť jednotlivce a jeho starost o druhé, čili práva druhých.
V lidském společenství to může fungovat jen symetricky: začít osobní láskou a skončit vzájemnou láskou. To umožňuje a přináší jen evangelium a umožňuje milost Boží. V evangeliu nacházíme totiž dva doplňující se druhy příkazu lásky; individuální: milovat svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí, a bližního jako sám sebe; (Mt 22, 37) a pak příkaz vzájemné lásky, který můžeme nazvat společenským: milovat se navzájem, jak on miloval nás; (srov. Jn 15,12).
Předpokladem vzájemné lásky je vždycky individuální osobní láska. Vzájemná láska v křesťanství není fakultativní, ale povinná, a to platí stejně i pro individuální lásku. Buď miluješ, nebo nemiluješ... Není třetí možnost. Rozdíl je jen v tom, co je první (časově) a co je v pořadí druhé. Obě jsou důležité a nevyhnutné, jde tedy jen o pořadí.
Ježíš obětoval svůj život za každého z nás jednotlivě, ne jen za nějaký národ nebo společenství. Proto může říct: „Co jste udělali pro jednoho...“ (srov. Mt 25,40). Ve světských ideologiích se však nejčastěji na úkor lásky k jednotlivci upřednostňovala (a i dnes uplatňují) kolektivní práva (dělnické třídy, rasy atd.), i když nejednou pod rouškou individuálních práv. Zkoumejme pozorně a uvažujme, jestli sice pod jinými záminkami a jinými formami, se nám to opět nepozorovaně nepodsouvá.
Mons. Ladislav Hučko
18. 11. 2020, RC Monitor 22/2020
Další zprávy
Stojíme na prahu nového roku 2021. Po prožití roku právě uplynulého se oprávněně ptáme, jaký bude ten letošní. Určitě to bude rok, kdy se budeme vyrovnávat nejenom se zbytky infekční choroby, ale zároveň i počítat hospodářské, politické a osobní škody. Nejenom ty materiální, ale především ty, které se úzce dotýkají našeho psyché....
Vážení a laskaví čtenáři, děkujeme vám z celého srdce za vaši přízeň, podporu, vaše reakce a veškeré formy spolupráce. Děkujeme Pánu Bohu za milost, že můžeme na tomto nedokonalém díle pracovat a sloužit tak, jak věříme, k dobru našich odběratelů, vás, čtenářů. Přejeme vám milostiplné, požehnané Vánoce a v novém roce 2021 pokoj, radost a všechno dobré od Pána, který se narodil k naší spáse. Teď je třeba už jen jedno, protože Jeho láska čeká na naši odpověď....
V neděli 22. listopadu od 10 hodin se v Praze na Staroměstském náměstí u Mariánského sloupu bude konat poslední řádně ohlášené shromáždění, jehož součástí je mše svatá sloužená za nemocné a ty, kteří o ně pečují. Dle aktuálního krizového opatření vlády je počet účastníků shromáždění omezen na 100....
Kázat opětovně na určitý svátek by se mohlo jevit jako problém. Stejný světec, stejné texty, tytéž modlitby a zpravidla i týž kostel. Pokaždé je tu ovšem jiná společenská a dějinná situace. Letos je dramaticky jiná, protože nic podobného nikdo z nás nezažil. Co známe z literatury, výtvarného umění a filmů jakkoli impresivních, jsou jen svědectví....
Myslím, že nemusíme chodit příliš okolo, abychom při pohledu na domácí (tu zejména!) i světovou politickou scénu mohli konstatovat velmi neutěšený stav. Kdo ji sleduje, zná tu nevolnost, kterou zprávy z ní vyvolávají, kdo ji komentuje, nezřídka skončí u diagnózy: krize autority, nedostatek dobrých vůdčích osobností. Ale zřídkakdo se věnuje příčinám této diagnózy, osměluji se proto k pokusu o jejich pojmenování....
Aktuálně platná krizová opatření nezakazují veřejné konání bohoslužeb. Omezení volného pohybu účinné od čtvrtka 22. října, kterým se nahrazují dosavadní omezení, se nedotýká možnosti konat bohoslužby a účastnit se jich. Vláda výslovně umožňuje konání shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím; pouze omezuje počet jejich účastníků na 100 osob. Každá bohoslužba je současně shromážděním podle zákona o právu shromažďovacím. A protože současné krizové opatření vlády nestanovuje pro bohoslužby zvláštní úpravu, je třeba použít úpravu obecnou....
