Neobyčejně obyčejný muž
Letošní slavnost svatého Josefa je něčím mimořádná, a to zejména proto, že papež František vydal apoštolský list Patris corde a vyhlásil Rok svatého Josefa, který potrvá do 8. 12. 2021. V apoštolském listu nás Svatý otec vyzývá k „růstu v lásce k tomuto velkému světci a pobídka, abychom prosili o jeho přímluvu a napodobovali jeho ctnosti“.
Svatý Josef je muž, o kterém víme jen málo, ale v dějinách spásy hrál důležitou roli. Svatý Josef nás může hodně naučit. Byl spravedlivý, poslušný, čistý a pokorný manžel. Ochránce a strážce Spasitele a Panny Marie. Zažil v životě stejné obtíže jako my všichni, přesto žil příkladným životem. Byl mužem neochvějné víry a maximální důvěry v Boží prozřetelnost. Bůh měl v jeho životě první místo. Svatý Josef byl mužem činu a poslouchal Boží vůli v běžných povinnostech každodenního života. Věrně a něžně miloval, chránil a staral se o Ježíše a Pannu Marii. Dělal běžné věci obyčejného života, ale s velkou láskou.
Pokud nás papež František zve, abychom se letos v roce 2021 snažili více poznat svatého Josefa, pak je to díky jeho pokoře, jeho diskrétnosti a jeho důvěře. To všechno udělalo ze sv. Josefa muže bratrské a duchovní podpory a otcovské péče. Všichni v něm mohou najít muže, který zůstává bez povšimnutí, muže každodenní přítomnosti, diskrétního a skrytého přímluvce.
Svatý Josef nám připomíná, že všichni, kdo se zdánlivě skrývají nebo jsou ve „druhé linii“, hrají v historii spásy bezkonkurenční roli. Josef je otec, který pomáhá v těžkých dobách.
Často se Boží plán naplňuje skrze naše slabosti. Pán se na naše selhání dívá s něžností Otce. V této velmi těžké době v dějinách lidstva může být svatý Josef vzorem, protože jeho mlčení mluví hlasitěji než naše stížnosti. Jeho mlčení nám říká, abychom věřili, i když ještě nevidíme světlo na konci tunelu.
P. Georges M. Mondo SVD
22. 03. 2021, RC Monitor 6/2021
Další zprávy
Pastýřský list ke slavnosti Zvěstování Páně: U příležitosti slavnosti Zvěstování Páně, která se slaví také jako Den nenarozeného života, se k věřícím obrátili čeští a moravští biskupové s pastýřským listem. Jeho plné znění rádi přinášíme pro jeho nadčasové poselství....
Ježíš věděl, jak skončí jeho triumfální vjezd do Jeruzaléma, ale učedníci neměli tušení, co se stane. Doprovázeli ho do Jeruzaléma s dobrým pocitem, protože ho vítali s pompou, měli radost, že se rozhodli kdysi vše opustit a jít za tímto velkým mužem....
„Milosrdenství je základním zákonem, který přebývá v srdci každého člověka hledícího upřímným zrakem na bratra, kterého na své životní pouti potká. Milosrdenství je cesta, která sjednocuje Boha a člověka, protože otevírá srdce naději, že jsme trvale milováni i navzdory hranicím, které způsobil náš hřích.“ (papež František, Bula Misericoridae Vultus, 11. 4. 2015)...
Co nejvíc působí na dnešní svět žijící v kultuře bez Boha, jakoby Bůh neexistoval a nebyl vůbec důležitý, je strach ze smrti, z neznámého. Někteří lidé ještě v nějakou nadpřirozenou bytost a moc věří, ale nepovažují ji za rozhodující sílu v jejich životě. Je to spíš nějaká záloha, bezpečnostní pojistka, ke které se dá v poslední chvíli (pokud to ještě ale stihneme) utíkat a se zachránit....
Přijali jsme na čelo popelec na znamení obrácení a pokání. Otevřme tedy srdce pro oživující působení Božího slova. Postní doba – vyznačující se častějším nasloucháním tomuto Slovu, intenzívnější modlitbou, odříkavým, ukázněným a kajícným životním stylem – ať je nám pobídkou k obrácení a k upřímné lásce k bratřím i sestrám, zvláště těm potřebným. Ať nás vede Maria, bdělá a poslušná panna a pokorná služebnice Páně, abychom my tak mohli dojít v obnoveném duchu k radostnému slavení Velikonoc....
Začíná postní doba, a zdá se nám taková jiná v době různých omezení. Rezignovaně máme pokušení se do ní vůbec nepouštět. Říkáme si: stejně je tolik restrikcí, zákazů, téměř deprese a já si mám ještě něco odříct? Ale půst není o odříkání....
