sv. Eusebius / po 2. srpen 2021

Pocházel ze Sardinie a studoval v Římě. Ve Vercelli se stal r. 345 prvním biskupem. Osvědčil se ve výchově duchovenstva. Trval na pravověrnosti a byl proto ve vyhnanství a týrán od ariánů. Trpěl příkoří v Pales... (pokračování)

Být s Ním

„Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.“ (Ef 4, 1–3) Dnes je dobré přidat z celého srdce vděční, jelikož konec června je časem nových svěcení kněží a v ještě větší míře časem děkování u příležitosti výročí přijetí tohoto daru.

Být s Ním

V jistém úhlu pohledu by se dala položit otázka, zda jsme v této zvláštní době schopni jako kněží, ale i laici, naplnit apoštolova slova. Právě pohled na dar kněžství ve své podstatě nám nabízí zrcadlo v této oblasti, ať už jsme dar kněžství přijali či děkujeme-li za kněze, který ve farnosti slouží. Tím obrazem pro naši sebereflexi je vtisknout tvář Krista do každého kněze, neboli vidět Krista v každém knězi a chtít Ho tak stále mít. Ano, rozhodli jsme se na sebe vzít podobu Krista a neustále zpřítomňovat Jeho lásku.

On projevil lásku k nám až do krajnosti, tím že se vydal za nás za všechny a my tuto Jeho oběť stále zpřítomňujeme a měla by pro nás, ať kněze či ostatní věřící, být tím nejvzácnějším okamžikem dne. Chceme-li, aby tato doba byla naplněna pravým pokojem, je naším úkolem „Být s Ním“, a jak říká apoštol snášet se navzájem. Jinými slovy díky daru kněžství můžeme být stále se svým Pánem a svěřovat mu vše co prožíváme. Zakoušet milost odpuštění, přijímat posilnění skrze jeho dar přítomnosti v Eucharistii, prostě být součástí Jeho vítězství.

Mnozí v této době prohrávají, jelikož se nechávají ovládnout strachem, znechucením apod., nevyhnulo se to ani mnohým kněžím. Pánova přítomnost ale touto dobou změněna nebyla, On je stále s námi. Díky daru kněžství můžeme na Krista v Eucharistii stále hledět a naplnit již zmíněná slova „Být s Ním“. Velmi si přeji, aby naše kostely byly co nejvíce otevřeny a na oltářích zářil Kristus, který jakožto jediný prozáří temnoty smutných, pyšných netrpělivých a bouřlivých srdcí. To on nám dává milost proměnit se, abychom byli takovými, jak nás vyzval apoštol.

P. JCLic. Mgr. Bc. Timotej Maria Pavel Vácha O.Praem.

28. 06. 2021, RC Monitor 13/2021