sv. Virgil / pá 27. listopad 2020

Pocházel z Irska. Ve 43 letech přišel, již jako vzdělaný kněz, na franský Pipinův dvůr. Zde poznal zajatého vévodu Oatila (či Odila), za jehož osvobození se přimluvil a s ním pak na Pipinovo přání odešel do Bav... (pokračování)

Francie: pomoc těhotným ženám jako zločin?

Výbor pro sociální záležitosti senátu včera přepsal návrh zákona stíhajícího nový trestný čin zabraňování potratu. Přijetím změny, jež předložila paní Riocreux, se upravuje text, o kterém hlasuje Národní shromáždění. Bude-li tento návrh zákona přijat, bude trestána pomoc ženám, které se ocitnou na rozcestí ve chvíli zjištění nečekaného těhotenství.

Francie: pomoc těhotným ženám jako zločin?

„Trestem odnětí svobody na dva roky a pokutou 30 000 EUR bude potrestán ten, kdo zabrání nebo se pokusí zabránit dobrovolnému ukončení těhotenství či bude poskytovat informace o něm nebo o skutečnostech mu předcházejících."

Trestáno bude jednání, které "jakýmkoli způsobem omezí přístup do zařízení provádějícího potrat, volný pohyb lidí uvnitř těchto zařízení nebo naruší pracovní podmínky lékařů a nelékařských pracovníků; dále bude trestáno vykonávání morálního a psychického nátlaku, hrozby nebo jakékoholi skutku zastrašování proti lidem, kteří hledají informace o dobrovolném ukončení těhotenství, proti lékařským a nelékařským pracovníkům v zařízeních provádějících potraty, proti ženám, které přišly podstoupit dobrovolné ukončení těhotenství, nebo proti příbuzným těchto žen.“

Grégor Puppinck (na fotografii), ředitel ECLJ vysvětluje: „Z čistě formálního hlediska je text nyní po úpravě proti předchozímu návrhu, který prošel Národním shromážděním, lépe redigován, je srozumitelnější. Změna odstranila pojem „odrazování“. Cíl předchozího znění, tedy trestat lidi, kteří by se pokoušeli odradit ženy od potratu, nebyl v oblasti evropského práva legitimní.

Je jistě zcela legitimní snažit se pomáhat ženě nepodstoupit potrat, tudíž ji od něj odradit. Problém ale je, že nové znění, jež rozšiřuje trestný čin zabraňování na „lidi, kteří se snaží poskytovat informace o potratu,“ však stále silně omezuje svobodu. Již dříve uvedený pojem „morální a psychický nátlak“ umožňuje rozsáhlou interpretaci trestného činu.

Tato formulace zakazuje zpřístupňovat veškeré informace o potratech, dokonce i ty pravdivé, neboť je pravděpodobné, že vytvoří morální a psychický nátlak na osobu, která se zajímá o informace ohledně potratu. Takovéto znění by tedy zakazovalo například zveřejnění obrázků potracených plodů, statistiky zdravotních následků potratů nebo svědectví žen, které se s prodělaným potratem špatně vyrovnávají. Neboť samotný obsah těchto informací vzhledem k jejich síle stačí k tomu, aby vykonal morální nátlak.

Další příklad: tento zákon by zřejmě zakazoval i zveřejnění církevní nauky o potratu, protože hodnocení jeho závažnosti by vykonalo „morální a psychický nátlak“ na lidi, kteří se snaží získat informace o potratu. Proto tento zákon omezuje svobodu slova některých lidí, aby zachoval „morální a psychologickou integritu“ druhých, tudíž některé osoby mají pocit, že je omezena jejich svoboda projevu. To je logika zákonů proti rouhání: osoba, která obdrží informace, předstírá, že se stala obětí obsahu projevu, a cenzuruje jej.

Na závěr uvádím, že nové znění - ač je z formálního hlediska lépe napsané - prohlubuje porušování svobody slova zavedením trestného činu zabraňování, což je ve skutečnosti ideozločin. Silně omezuje svobodu projevu, umožňuje legálně obtěžovat odpůrce potratů a otevírá dveře ještě větší svévoli.



08. 12. 2016, ECLJ