Soud ve Velké Británii nařídil postižené ženě nucený potrat

Londýn (CNA) – Britská soudkyně pověřila lékaře, aby provedli potrat těhotné katoličce s vývojovým postižením a afektivní poruchou, a to navzdory námitkám dotyčné ženy i její matky. Žena je těhotná 22 týdnů.

„Jsem si velmi dobře vědoma toho, že když stát nařídí ženě ukončení těhotenství v případě, kdy se zdá, že si to daná žena nepřeje, jedná se o zásadní narušení práv,“ uvedla 21. června ve svém rozsudku soudkyně Nathalie Lievenová z Ochranného soudu.

„Musím jednat v jejím nejlepším zájmu, nikoli podle názoru společnosti na ukončení těhotenství,“ vysvětlila Lievenová a prohlásila, že její rozhodnutí je v nejlepším zájmu této ženy.

Ochranný soud řeší případy, při nichž se jedná o osoby, u kterých se posuzuje, zda mají mentální schopnosti rozhodovat se sami za sebe.

Žena, jejíž totožnost nelze zveřejnit, byla popsána jako „osoba ve věku mezi 20 - 30 lety“ a je v péči NHS trust, organizace patřící k Britské národní zdravotní službě.

¨

Lékaři v NHS si přáli ukončit její těhotenství a tvrdili, že kvůli jejím sníženým mentálním schopnostem bude potrat pro tuto ženu méně traumatický, než kdyby porodila, zvláště kdyby dítě bylo poté svěřeno do pěstounské péče.

Matka této ženy dala lékařům i soudu jasně najevo, že se hodlá o své vnouče starat.

Dotyčná těhotná žena má prý mentální schopnosti na úrovni dítěte školního věku. Údajně je katolička a její matka Nigerijka.

Není známo, zda k těhotenství došlo konsenzuálně, a policie prošetřuje okolnosti početí.

Matka této ženy, která údajně byla porodní asistentka, u soudu uvedla svůj kategorický nesouhlas s potratem a odvolávala se na svou i dceřinu katolickou víru. Sociální pracovnice, která o ženu pečuje, také nesouhlasí s tím, že by měla být nucena k potratu.

Soudkyně prohlásila, že nevěří, že tato žena chápe, co to znamená mít dítě.

„Myslím, že by chtěla mít dítě tak, jako si přeje mít hezkou panenku,“ řekla Lievenová.

Lievenová také uvedla, že nevěří matce těhotné ženy, která již pomáhá s péčí o svou dceru, že by byla schopna zároveň poskytovat péči i vnoučeti.

Dovolit, aby se dítě narodilo a potom je odebrat z domova této ženy a umístit je do dětského domova nebo svěřit pěstounům, by bylo proti zájmům této ženy, uzavřela soudkyně.

„Myslím, že by utrpěla větší trauma z toho, že jí bylo dítě odebráno,“ řekla Lievenová, protože „v tom stadiu by se již jednalo o skutečné dítě“.

Lievenová vysvětlila, že ač „je těhotenství (pro tuto ženu) skutečné, nemá dítě mimo své tělo a nemůže se ho dotýkat“.

Lievenová se dříve objevovala u soudu v případech týkajících se potratů jako advokátka. V roce 2011, kdy zastupovala British Pregnancy Advisory Service, organizaci poskytující potraty, tvrdila, že britským ženám by měl být umožněn lékařský potrat u nich doma namísto v nemocnici.

O pět let později u soudu prohlásila, že potratový zákon v Severním Irsku porušuje zákon o lidských právech Spojeného království.

V roce 2017 řekla, že potratové zákony v Severním Irsku jsou jako mučení a jsou diskriminační.

Neomezené potraty jsou ve Velké Británii legální do 24. týdne těhotenství, poté musí lékaři potvrdit, že potrat je v zájmu zdraví matky.

Statistiky NHS ukazují, že děti narozené ve 24. týdnu mají v průměru 50% naději na přežití, ačkoli tato míra závisí na péči, kterou NHS trust poskytuje. Děti narozené ve 23. týdnu těhotenství v nemocnici University College London Hospitals NHS Foundation Trust v Londýně mají 70% naději na přežití.

22. 06. 2019, CNA