sv. Evarist / út 27. říjen 2020

Pocházel z Betléma a podle svědectví sv. Ireneje a prvokřesťanského historika Eusebia byl čtvrtým Petrovým nástupcem. Jeho pontifikát podle některých údajů trval přes 9 let, počítá-li se s pravděpodobným předán... (pokračování)

Vatikánský představitel navštívil Bělorusko po nevpuštění arcibiskupa do země

Přední vatikánský představitel přiletěl v do Běloruska k rozhovorům poté, co bylo hlavě tamější katolické církve zabráněno vrátit se do vlasti.

 Vatikánský představitel navštívil Bělorusko po nevpuštění arcibiskupa do země

Běloruské státní sdělovací prostředky 11. září oznámily, že arcibiskup Paul Richard Gallagher navštívil Bělorusko na čtyřdenní diplomatické rozhovory měsíc poté, co prezidentské volby v zemi vyvolaly masové protesty.

Součástí návštěvy vatikánského sekretáře pro vztahy se státy má být setkání s běloruským ministrem zahraničí Vladimirem Makejem a skončit má 14. září, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Tisková kancelář Svatého stolce v pátek potvrdila, že Gallagher do Běloruska odcestoval. Uvedla, že Gallagher hodlá „dát najevo pozornost a blízkost Svatého otce vůči běloruské katolické církvi a celé zemi,“ a dodala, že jeho program bude zahrnovat „setkání s představiteli státu i s těmi, kdo mají na starost katolickou církev“.

Cesta vatikánského diplomata do Běloruska následuje týden poté, co byl arcibiskupu Tedeusczi Kondrusiewiczovi z Minska-Mogilevu odepřen vstup do vlasti. Kondrusiewicz, běloruský občan, byl pohraniční stráží bez vysvětlení vrácen zpátky, když se 31. srpna po své cestě do Polska pokoušel vrátit do Běloruska.

Kondrusiewicz, předseda tamější Katolické biskupské konference, se po volbách, v nichž dosavadní držitel úřadu Alexandr Lukašenko údajně zvítězil většinou osmdesáti procent hlasů, vyjádřil na podporu protestujících poté, co na ně zaútočila policie.

Arcibiskup požadoval 27. srpna vyšetření zpráv, že pořádková policie zablokovala dveře katolického kostela v hlavním městě Minsku, zatímco vyháněla demonstranty z nedalekého náměstí. Předtím se modlil před vězením, kde byli zadržení demonstranti údajně mučeni.

Tento týden vyšlo najevo, že z vysílání největšího rozhlasového kanálu v Bělorusku byl odstraněn přenos nedělní ranní mše z katedrály svatého Jména Panny Marie v Minsku.

Podle biskupa Jurije Kasabuckého, pomocného biskupa minsko-mogilevské arcidiecéze, náhlé zastavení přenosů ukazuje, že se úřady pokoušejí na katolickou církev „vyvíjet nátlak“.

Opoziční vůdci jsou od voleb zatýkáni nebo nuceni k vystěhování se ze země.

Svjatlana Cichanouská, Lukašenkova protikandidátka na prezidentský úřad, podala stížnost volebním úředníkům poté, co oznámili, že získala pouze deset procent hlasů. V obavách z uvěznění uprchla do sousední Litvy.

8. září byla úřady poté, co údajně vzdorovala snahám o její deportaci na Ukrajinu, zadržena Maria Kolesnikova, další přední osobnost opozice.

Jak oznámila BBC, o den později maskovaní muži v civilu zadrželi Maxima Znaka, předního opozičního vůdce.

Katolíci, kteří po pravoslavných představují druhou největší skupinu věřících v Bělorusku, se modlí za Kondrusiewiczův návrat do země.

Webové stránky katolické církve v Bělorusku uvedly, že Kasabuckij projde 11. září ve farnosti v Minsku křížovou cestu a bude se modlit za ukončení „pronásledování církve v Bělorusku a za návrat arcibiskupa Tadeusze Kondrusiewicze z vyhnanství“.

Rozhodnutí nevpustit arcibiskupa do země znamenalo, že tento týden nemohl vést dlouho očekávanou oslavu šestistého výročí založení katolické farnosti ve městě Zaslauje, severozápadně od Minsku.

V poselství přečteném na těchto oslavách napsal: „I když byla církev zakázána a ateistická propaganda hlásala, že náboženství je ’opium lidstva‘, její majestátní sakrální architektura, viditelná i v troskách, mluvila sama za sebe. Jako na hoře ležící církev volala, volá a bude dál volat člověka k tomu, aby vzhlížel k Bohu, který je Pánem dějin.“

24. 09. 2020, CNA