sv. Anežka Římská / čt 21. leden 2021

Byla dívkou z bohatší římské rodiny, která se ve 12 letech zasvětila Kristu. Krátce nato prošla nejtěžší zkouškou, z níž vyšla jako čistá, věrná, vítězná mučednice. Její úcta se brzy rozšířila v celé církvi na ... (pokračování)

Do Nizozemska přichází dětská eutanazie

Holandská vláda připravuje legalizaci eutanazie u dětí ve věku od jednoho do dvanácti let. V loňském roce si nizozemský ministr zdravotnictví nechal od NVK (Nizozemské pediatrické společnosti) vypracovat zprávu, která doporučovala, aby vláda povolila eutanazii u smrtelně nemocných dění ve věku od jednoho do dvanácti let.

Do Nizozemska přichází dětská eutanazie

Tato zpráva zahrnovala dotazníkové šetření mezi dvaasedmdesáti lékaři zaměstnanými v předních nemocnicích specializovaných na odbornou přípravu lékařů. Většina uvedla, že pokud o to rodiče požádají, provést eutanazii u dětí do dvanácti let, jež trpí bez vyhlídky na zlepšení, je morálně přípustné. Návrh na její uzákonění podpořili i mnozí z dotázaných rodičů. Tento týden Hugo de Jonge, holandský ministr zdravotnictví a místopředseda vlády, informoval holandský parlament o tom, že vláda chystá vypracovat a zavést zákony pro právní úpravy navrhované v této zprávě.

Když se parlament roku 2019 touto zprávou zabýval, většina poslanců její doporučení podpořila. Tehdy však de Jonge prohlásil, že kabinet na reakci potřebuje čas.

U dětí mladších jednoho roku lze v Nizozemsku eutanazii provádět už od roku 2004, na základě Groningenského protokolu, který jeden časopis označil jako pokus „regulovat nekontrolované a neospravedlněné zabíjení“. Děti mezi dvanáctým a patnáctým rokem mohou o eutanazii požádat, ale musí mít souhlas rodičů. Pokud o eutanazii požádají šestnácti nebo sedmnáctiletí, musí o tom své rodiče informovat.

Nizozemská vláda nyní směřuje k uzákonění eutanazie u dětí ve věku od jednoho do dvanácti let. Nizozemský zákon ji v současné době nepovoluje, ačkoli hrůzný (a často zdlouhavý) proces ukončení života odpíráním potravy bývá někdy povolen. Provádět eutanazii u novorozenců je v Nizozemsku formálně nelegální, ale Groningenský protokol slouží jako ďábelské ujednání mezi zdravotníky a prokurátory. Pokud se lékaři, kteří chtějí usmrtit novorozence, řídí Groningenským protokolem, prokurátoři nevznášejí obžalobu.

Na De Jongově brífinku byli citováni lékařští odborníci, kteří žádali o právní ochranu pro zabíjení dětí do dvanácti let za určitých okolností: „NVK považuje rozšíření existujících (předpisů) ohledně ukončení těhotenství a ukončení života novorozenců... za vhodný krok k uspokojení této potřeby, rozpoznané v praxi, neboť lékařům poskytuje požadovanou právní ochranu.“

De Jong tvrdí, že tento návrh formálně neznamená rozšíření zákona. Místo toho se snaží vytvořit právní výjimku (jako je Groningenský protokol), která zajistí, že lékaři provádějící dětskou eutanazii nebudou čelit trestnímu stíhání. Také informoval poslance, že na tom bude pracovat se zdravotníky i se státním zastupitelstvím.

Tento návrh vyvolal menší politickou bouři. Nynější vládní koalice působí v Nizozemsku od října 2017 a tvoří ji několik politických stran. Lidová strana za svobodu a demokracii (VVD) a Demokraté 66 (D66) tento návrh podporují. VVD rozšíření dětské eutanazie prosazuje už několik let. Křesťanská unie (CU), strana podporující ochranu života, tak čelí silné opozici.

Nizozemská média také informují o tom, že ve Sněmovně reprezentantů oficiální vládní návrh snadno získá většinovou podporu, neboť mu jsou příznivě nakloněni poslanci z nejméně šesti politických stran. Hlasitě se ozývající křesťanští poslanci, jako například Kees van der Staaij, předseda Státní reformní strany (SGP), nejstarší politické strany v Nizozemsku, se proti tomuto kroku určitě postaví. Navzdory jejich odporu se však zdá, že holandští lékaři brzy budou moci zabíjet děti, o nichž si spolu s jejich rodiči myslí, že jsou pro eutanazii způsobilé.

Všimněte si, že holandský režim eutanazie s Groningenským protokolem a také diskutovaným novým návrhem úplně přestal používat kritérium, které ve většině západních zemí dosud používají zastánci asistované sebevraždy. Tito aktivisté tvrdí, že tuto takzvanou „péči na konci života“ ospravedlňuje souhlas dotyčného a právo na autonomii těla, ale rozšířením těchto smrtících služeb na novorozence a děti obhájci eutanazie tuto zástěrku opustili. Roční nemluvně se nemůže rozhodnout zemřít a děti, kterým zákon zapovídá volit, konzumovat alkohol či řídit, nemohou rozumět tomu, co nabídka rychlé a bezbolestné smrti skutečně znamená.

Když lékař dává trpícímu kojenci smrtící injekci, bez ohledu na svou motivaci toto dítě zabíjí; spolu s dalšími dospělými usoudil, že tomu dítěti bude lépe po smrti. Dřív jsme chápali, jak to je mylné. Nizozemská vláda – a zdravotníci, kteří mají za úkol zachovávat život – to nejspíš zapomněli.

Jonathon Van Maren, First Things
Přeložila Alena Švecová


24. 11. 2020, RC Monitor 22/2020