My se smějeme, oni vládnou
Ani sebešikovnější fejetonista nevystihne absurdnost úvodní modlitby demokrata Emanuela Cleavera na nedělním 117. zasedání Kongresu. Cleaver, metodistický pastor, ukončil svou modlitbu za mír v zemi slovy „ve jménu monoteistického Boha, Brahmy a ‚Boha‘ mnoha různých vyznáních, známého pod mnoha jmény. Amen a awoman.“ (Anglické „woman“ [žena] tu je míněno jako genderově korektní protějšek k „men“ [muži] z „amen“ – pozn. překl.) Není pochyb o tom, že se pak shromáždění kongresmani pustili do práce na awomendments (zkomolenina angl. „amendment“ [dodatek], aby v něm místo „men“ [muži] bylo „women“ [ženy] – pozn. překl.) k důležitým zákonům.

Takových hlášek by šlo vymyslet bezpočet. Ale říkám si, o jaký smích tady jde: Smějeme se s důvěrou, že Američané toto šílenství časem překonají? Nebo to je spíš trpký smích, známý národům, které si už dávno zvykly na absurdní vládu nad sebou? Ještě před dvěma či třemi lety bych si vybral první z těchto možností, dnes se však kloním spíš k té druhé.
Jinými slovy, obávám se, že ani toto nepomine – rozhodně ne za mého života. My se smějeme, oni vládnou.
Absurdní režim takovéto „politické uvědomělosti“ s jejím mrzačením jazyka a tvrdým popíráním reality možná jen upevní a rozšíří svou vládu, nehledě na naši důvěru, že rozum nakonec musí prorazit a probudit národ. Jak na Twitteru vtipně poznamenal Adrian Vermuele: „Lidé, kteří sledovali, jak mnohé elitní instituce v reálném čase stále běžněji používají a propagují absurdní tvar ’Latinx‘, jsou v šoku nad ’Awomen‘. Brzy se objeví ve vašem slovníku!“ („Latinx“ je genderově neutrální tvar angl. označení Hispánců, kde koncovka -x nahrazuje španělské rodové koncovky -o/-a – pozn. překl.)
Je to tak. Cleaverovu modlitbu demokratická většina sněmovny výmluvně spojila s návrhem odstranit ze sněmovních pravidel všechny výrazy, které nejsou „genderově inkluzivní“, zejména slova „otec, matka, syn, dcera, bratr, sestra“. Mají být nahrazeny pojmy jako „rodič, dítě, sourozenec, rodičův sourozenec“ a podobně. Nesmysly ze seminářů kritické teorie devadesátých let teď ovlivňují oficiální politiku dolní komory Kongresu.
Konzervativci a ti, kdo byli dříve známi jako liberálové hlavního proudu, se dřív smáli nesrozumitelnému vyjadřování a abstraktním blábolům propagovaným lidmi jako Judith Butlerová; nyní ovšem žijeme v kultuře rozlišování mezi pohlavím a genderem, víceméně určované jedinci typu Butlerové a jejich omezenějšími přisluhovači v médiích, Hollywoodu a personálních odděleních.
Je možné, že liberalismus ve své nynější podobě nabývá na útočnosti a revolučnosti právě proto, že se sám cítí nejistý, kdy ho ohrožují jeho vlastní absurdity a vnitřní rozpory i globální levicová či pravicová reakční hnutí. Tuto tezi jsem dlouho zastával. Avšak třebaže je pravdivá, nemusí vylučovat možnost vleklého režimu „politické uvědomělosti“, schopného izolovat své elity od kritiky zdola a trestajícího nesouhlas ve svých elitních řadách.
V tomto scénáři nezáleží na tom, zda masy nad awoman a zrušením „maminky“, „tatínka“ a „strýce“ ve Sněmovně reprezentantů zuří, nebo se smějí: obrovské nerovnosti v rozložení bohatství a nadvláda korporací (od koronavirových lockdownů nesmírně aktivních) znamenají, že rovnováha sil je příliš vychýlená, než aby umožňovala nějaký smysluplný masový odpor. Ekonomicky nejistá pracující střední třída bude přežívat s pomocí státní podpory a nacházet určitou útěchu v pornografii a povolených drogách.
Názor elit se mezitím projevil jako zcela ovlivnitelný cenzurou ze Silicon Valley (tj. např. na Facebooku či Twitteru – pozn. překl.) a „tlakem vrstevníků“, jemuž jsou zvlášť elity vždycky náchylné podlehnout. Vezměte si například cenzuru článku z deníku New York Post s choulostivými informacemi o Hunteru Bidenovi. Facebook a Twitter nejenže pod falešnými záminkami zakázaly šíření významného novinového článku; šokující bylo, že většina novinářů tuto cenzuru vítala jako nutnou pro „zdraví demokracie“.
Řádně politicky uvědomělí náruživí uživatelé Twitteru s jeho modrým schvalovacím „razítkem“ mohou jeden den prohlašovat, že roušky jsou v boji s novým typem koronaviru přinejmenším zbytečné – a další den vehementně zastávat opačný názor, přičemž publicistické servery jako Vox zacházejí tak daleko, že mažou své dřívější příspěvky, které nošení roušek odsuzovaly. Masová shromáždění se rovnají vraždě – s výjimkou protestů s heslem Black Lives Matter (Na černých životech záleží), které jsou „prakticky povinné jako součást veřejné morální hygieny“, jak nedávno poznamenal Jacob Siegel. Gender je společenský konstrukt – ale někteří lidé mají také vrozené tušení svého „pravého“ genderu, který je v rozporu s jejich tělesným pohlavím.
Komunismus samozřejmě požadoval, aby jeho stoupenci zastávali podobné absurdity, což vypovídá ve prospěch názoru Ryszarda Legutka (a před ním Solženicyna), že komunismus a liberalismus jsou dvojčata zplozená týmž světovým názorem. Někdo by mohl najít útěchu v tom, že sovětský komunismus se přece po sedmdesáti letech zhroutil. Pesimističtější pohled je, že sedmdesát let je dlouhá doba a politbyro nemělo bohatství a technologickou zdatnost, jakými vládnou Jack Dorsey, Mark Zuckerberg a Jeff Bezos.
My se smějeme, oni vládnou.
Sohrab Ahmari
First ThingsPřeložila Alena Švecová
03. 02. 2021, RC Monitor 2/2021
Další zprávy
Skupiny podporující interrupce a LGBT tleskají tomu, že americký senát potvrdil jako nového ministra zahraničí Anthonyho Blinkena. Blinkena, jehož prezident Joe Biden jmenoval jako přístího ministra zahraničí, americký senát potvrdil do funkce v úterý 26. ledna poměrem hlasů 67:22. V letech 2015-2017 sloužil za prezidenta Obamy jako náměstek ministra zahraničí....
Vyjádření prezidenta Joe Bidena, v němž v den výročí rozhodnutí v kauze Roeová vs. Wade podpořil legální interrupce, vyvolalo prudkou reakci americké biskupské konference, jejíž předseda, který se angažuje v hnutí pro život, prohlásil, že žádný prezident Spojených států by nikdy neměl hájit popírání práva nenarozených dětí na život....
Pandemie roku 2020 tvrdě postihla každého katolíka. Takto dlouhý půst od eucharistie nám může připomínat, čím museli ve 20. století procházet hrdinové víry v podzemních církvích a čemu dnes čelí věřící v Číně a na dalších místech, což není špatné. Přesto je velmi, velmi těžké být katolickou církvi bez možnosti být církví jasně eucharistickou. Dotýká se to každého. Zároveň by si však lid církve měl uvědomit, že kněží se to dotýká především....
Když se ohlédnu na svou mimoškolní činnost během prvního semestru svého studia na vysoké škole, chodil jsem na setkání dvou skupin: Right to Life (Právo na život) a College Republicans (Vysokoškolští republikáni). Byl podzim roku 1980 a Ronald Reagan stavěl svou volební kampaň na odmítavém postoji k potratům. Myslel jsem si, že potřebujeme získat od demokratů zpátky kontrolu nad Nejvyšším soudem a zvrátit rozhodnutí v případu Roeová versus Wade....
Amy Coney Barrettová je moje sousedka a přítelkyně. Tato skutečnost, spolu s tím, že vůbec nevidím do její vědecké a soudcovské práce, znamená, že nemohu hodnotit, jak bude rozhodovat ve funkci soudkyně Nejvyššího soudu USA, pokud Senát její jmenování schválí. Pokud by jmenování Amy Coney Barrettové bylo schváleno, byla by po desetiletích první soudkyní, která svůj vysokoškolský titul nezískala na Harvardu, Yale, Columbii ani Stanfordu. Bude první soudkyní, která získala diplom na katolické univerzitě....
Někteří stoupenci hnutí za právo na život říkají, že nedávné úsilí o nastolení rasové rovnosti ve Spojených státech může oživit vnímání důležitosti jejich cílů, a poukazují na to, jak spolu tyto dva problémy souvisí....