sv. Atanasia / ne 18. duben 2021

Pochází ze vznešené rodiny na ostrově Egina. O jejím atributu -hvězdě - legenda vypráví, že velmi mladá prožila u přeslice vytržení, při němž do její hrudi vstoupila zářivá hvězda. Atanasia už v mládí toužila ... (pokračování)

Přehled zpráv

SVĚT

Týden ve světě katolickýma očima - 27. 8. 2020

Při zachování pravidel jako mytí rukou, sociální distance a užití roušky je účast na mši svaté bezpečná i v případě, že jsou přítomny nakažlivé osoby bez příznaků, informuje agentura CNA o zjištění tří lékařů publikovaném v časopise Real Clear Science. „V současné době není důvod se domnívat, že by při dodržení příslušných pravidel byla návštěva kostela nebezpečnější než běžný nákup.“

Týden ve světě katolickýma očima - 18. 8. 2020

Kongregace pro nauku víry vydala vyjádření, podle kterého není platný křest, při němž je užita křestní formule v množném čísle: „My tě křtíme…“ místo správného „Já tě křtím…“. Takto pokřtěný člověk musí být pokřtěn znovu, a to in forma absoluta, ne jen podmínečně. „Udělovatel svátosti nejen že nemá autoritu pozměňovat svátostnou formuli podle své libosti, ale ani nesmí deklarovat, že jedná jménem rodičů, kmotrů, příbuzných či přátel, či jménem přítomného shromáždění.

Obnova pravé povahy společenství ve svaté oběti

Ve svém dřívějším článku „Mše svatá: Boha nelze ničím oslavit víc“ jsem vysvětloval, že mše nepředstavuje obětování Krista, jako by byl od nás izolován; znamená také obětování Kristových údů, jež s ním jsou spojeny ve víře a lásce. Jinými slovy, jako libě vonící oběť se tu Otci nabízí, slovy svatého Augustina, „celý Kristus“ – hlava i údy, církev se svým Pánem. Mše představuje obětování mé duše a těla, tvé duše a těla i všech věrných spolu s Veleknězovou obětí, předkládanou v podobě chleba a vína.

Trojský kůň islámu

„Útočící střelec na námořní letecké základně u města Corpus Christi.“ Tak zněla hlavní zpráva čtvrtečního rána. Ukázalo se, že střelec již neútočil, protože byl „zneškodněn“ poté, co zranil příslušníka ostrahy této vojenské základny.

Jak sv. Tomáš Akvinský pomáhá našim dětem činit důležitá rozhodnutí

Pokud jde o závažná rozhodnutí, naučte své děti spoléhat se na tohoto úžasného světce. Když se naše děti potýkají s důležitými rozhodnutími, často k nám přicházejí s prosbou o pomoc. Většinou se rada, kterou jim jako rodiče nabízíme, zakládá na následujících třech přístupech.

Týden ve světě katolickýma očima - 25. 6. 2020

Emeritní papež Benedikt XVI. navštívil v německém Řezně svého těžce nemocného staršího bratra Georga. Jedná se o první cestu mimo Itálii od jeho odstoupení. Emeritní papež cestoval spolu se svým sekretářem Georgem Gänsweinem. V řezenské nemocnici oba bratři koncelebrovali mši svatou. Benedikt navštívil také Institut papeže Benedikta, který dokumentuje jeho teologické dílo a připravuje souborné vydání jeho spisů, a v řezenské katedrále se pomodlil před ostatky sv. Wolfganga.

Týden ve světě katolickýma očima - 18. 6. 2020

Buďme rádi, že sloup stojí. V době, kdy postmoderna přináší relativizaci všeho (včetně sebe sama), je dobré, že tady stojí kus kamene, který symbolizuje Bohorodičku a skrz ni i ty křesťanské hodnoty, ke kterým se mnozí nehlásíme, ale které nemůžeme zavrhovat právě proto, že tu už dva tisíce let jsou. S křesťanstvím je to jako s rodiči. V něčem s nimi souzníme, v něčem se vůči nim vymezujeme, ale bez nich bychom tady nebyli.

Koronavirová krize odhaluje skutečnou tvář levice

Krize způsobená koronavirem obrátila svět vzhůru nohama. Nikde to není nápadnější než v politických bitvách, které nyní zuří kolem hledání řešení, jak se s krizí vypořádat. Kulturní válka neskončila, ale naopak se zintenzivnila. Situace velice rychle degeneruje do takové míry, jakou jsme si dříve nedokázali představit. Nejdramatičtější změny se odehrávají na levici.

Týden ve světě katolickýma očima - 11. 6. 2020

Otec Zuhlsdorf píše na svém blogu o „morálním zranění“: „situaci, kdy osoba nemůže udělat to, co pokládá za morálně správné, nebo je přinucena udělat něco morálně špatného, a to z příkazu svého nadřízeného.“ Zuhlsdorf upozorňuje, že případy „morálního zranění“ bývají často mylně zahrnuty pod syndrom vyhoření a klade si otázku, zda se v situaci chronického morálního zranění nenachází velký počet tradicionalistických kněží i laiků: „Bojovníci ve válce někdy vykazují příznaky morálního zranění už po velmi krátkém čase stráveném v bitvách. Mnoho tradičních katolíků však čelí zraněním působených morálním konfliktem – kdy jsou nuceni zrazovat to, o čem vědí, že je správné – po nekonečné dekády a bez vyhlídky na změnu.“

   1  2  3  4  5  6  7  8  9