sv. Barbát / st 19. únor 2020

Byl biskupem v Beneventě, kde bojoval proti modlářskému uctívání zlatého hada. ... (pokračování)

Transsexuální muži vytlačují ženy

Tenisová legenda Martina Navrátilová, jež otevřeně přiznává, že je lesbička, byla vyloučena z představenstva neziskové organizace Athlete Ally, která podporuje zapojení LGBT osob do sportu. Navrátilová v úvodníku britského Sunday Times v únoru napsala, že je „neférové“ umožnit transženám – biologickým mužům, kteří si změnili svou genderovou identitu na ženskou – atletické soupeření s biologickými ženami.

Transsexuální muži vytlačují ženy

„Dovolit mužům soupeřit se ženami, když si prostě změní jméno a vezmou hormony, je neférové – nehledě na to, že tito atleti třeba i sníží svou hmotnost,“ napsala dvaašedesátiletá Navrátilová. „Pravidla pro trans atlety odměňují podvod a trestají nevinné.“ A dodala: „Je to šílenství a podvod. Velice ráda budu oslovovat transženu tak, jak se jí líbí, ale nerada bych s ní soupeřila.“

Reakce Athlete Ally byla rychlá a rozhodná
Nedávné komentáře Martiny Navrátilové o trans atletech jsou transfobní, zakládají se na chybném porozumění vědy a údajů a opakují nebezpečné mýty, které vedou k trvalým útokům na trans osoby prostřednictvím diskriminačních zákonů, nenávistných stereotypů a neúměrného násilí.

„Především je nutno říct, že transženy jsou ženy. Tečka.“ Uvádí se v prohlášení organizace. „Nevybraly si svou genderovou identitu, stejně jako si jiní nevybrali, že budou homosexuálové nebo že budou mít modré oči. Neexistuje žádný důkaz, že by průměrná transžena byla větší, silnější nebo rychlejší než průměrná cisgender žena, ale existuje důkaz, že když se u atletů sníží hladina testosteronu v důsledku hormonální substituční terapie, jejich výkonnost klesá.“ A to byl konec osmiletého působení Navrátilové v roli „ambasadorky“ pro podporu LGBT ve sportovním světě – podivný osud ženy, která veřejně přiznala svou homosexualitu v roce 1981, v době, kdy přiznání homosexuální identity bylo stále ještě společensky riskantní dokonce i pro celebrity.

Všichni jsme věděli, jak to dopadne
Čtenáři nemusí schvalovat lesbický životní styl Navrátilové nebo její propagaci lesbiček, aby uznali absurditu tvrzení organizace Athlete Ally a transgenderové ideologie, kterou se snaží hájit. Je totiž drobný problém s prohlášením Athlete Ally, že „neexistuje žádný důkaz, že by průměrná transžena byla větší, silnější nebo rychlejší než průměrná cisgender žena“ – totiž hromada právě takových důkazů. 16. února, den předtím, než byl zveřejněn úvodník Navrátilové, středoškolští junioři Terry Miller a Andraya Yearwood, biologičtí chlapci, kteří se identifikují jako transdívky, obsadili první a druhé místo ve sprintu na 55 metrů na otevřených halových mistrovstvích v Connecticutu. Yearwood, který skončil na druhém místě, byl téměř o čtvrt sekundy rychlejší než třetí Chelsea Mitchellová, biologická žena. Video ze sprintu ukazuje, že Miller a Yearwood jsou oba výrazně vyšší, mají silnější kostru a větší svaly než jejich „cisgender“ soupeřky. Středoškolská juniorka Selina Souleová si postěžovala agentuře Associated Press: „Všichni jsme věděli, jak závod dopadne, ještě než odstartoval. Je to demoralizující.“ Rodiče ostatních dívek si stěžovali ještě hlasitěji, ale bezvýsledně. Connecticut je jedním ze sedmnácti států (společně s Washingtonem, D. C.), které umožňují transgender atletům závodit bez omezení, aniž by podstoupili chirurgickou změnu pohlaví nebo brali ženské hormony, které by mohly zmenšit jejich svalovou hmotu.

Miller a Yearwood nejsou žádnou anomálií. V roce 2016 další transgender sprinter (biologický muž, identifikující se jako žena) Nattaphon Wangyot získal celostátní cenu na atletických závodech dívek na Aljašce. V roce 2018 Rachel McKinnon, transgender profesor filozofie na College of Charleston, získal první místo v cyklistickém závodě žen v kategorii 35–39 let na mistrovství Mezinárodní cyklistické unie. Fotografie ze závodu zobrazuje, jak se hromotluk McKinnon v cyklistických šortkách tyčí nad závodnicemi, které obsadily druhé a třetí místo. Transgender bojovník smíšených bojových umění Fallon Fox při zápase v roce 2014 rozbil své soupeřce Tamicce Brentsové lebku, čímž vyvrcholila jeho krátká kariéra pěti vítězství oproti jediné porážce. V roce 2012 se padesátiletá transžena Gabrielle Ludwig, vysoká přes 2 metry a vážící 100 kilogramů, stala členkou ženského basketbalového družstva poté, co se zapsala na univerzitu Santa Clara v Kalifornii. Jako muž bojovala v operaci Pouštní bouře a předtím, než si změnila rodný list odpovídající její ženské identitě, byla dvakrát vdaná a rozvedená. Její trenér řekl listu Mercury News, že bude „nejnebezpečnější hráčkou ve státě“ – což není nijak překvapivé tvrzení, jelikož Ludwig byla v průměru o 30 cm vyšší než ostatní hráčky v té době.

Žádná žena neuběhla míli pod 4 minuty
Transgender atletů, kteří jsou biologickými muži, ale identifikují se jako ženy, je mizivě malý počet (jako ostatně biologických mužů identifikujících se jako ženy obecně), ale jak naznačují výše uvedené příklady, když chtějí soutěžit, představují pro ženský sport zdrcující existenciální hrozbu. Je tomu tak proto, že samotná existence ženských sportů je založena – jak uznala Martina Navrátilová – na nyní silně politicky nekorektním postřehu, že obě pohlaví jsou od sebe radikálně fyzicky odlišná. Ženy nejen že jsou v průměru menší než průměrný muž, ale nemohou tak silně udeřit, zvedat tak velkou hmotnost nebo běhat tak rychle, vzhledem k tomu, že díky testosteronu vzniká vyšší hustota kostí a svalové hmoty (hladina testosteronu u zdravého mladého muže je asi desetkrát vyšší než u ženy, a dokonce i když biologický muž identifikující se jako žena bere hormony potlačující testosteron, struktura jeho kostí a svalů zůstává stejná). Žádná žena například ještě neuběhla jednu míli za čtyři minuty. První muž, který to dokázal, Roger Bannister, pokořil tuto hranici v roce 1954. Když na sportovišti soupeří biologičtí muži s biologickými ženami, pak biologické ženy téměř vždy prohrají.

Současná ideologie však vyžaduje, aby genderová identita byla považována za naprosto proměnlivou a za záležitost subjektivního pocitu, nikoli fyziologie. „Transženy jsou ženy. Tečka.“ Tak zní vládnoucí étos. Je to étos silně propagovaný samotnými translidmi, z nichž někteří zastávají prominentní místa v organizacích LGBT (transžena, profesorka na Barnardově koleji Jennifer Finney Boylan, je nyní předsedkyní GLAAD, jedné z nejvýznamnějších organizací LGBT). Jedním ze současných projektů je stigmatizovat heterosexuální muže – a lesbičky –, kteří odmítají partnerský vztah nebo sexuální styk s transženami. Lesbičky a další progresivní ženy, které nesouhlasí, jsou označovány jako TERF – „Trans-Exclusionary Radical Feminists“.

Musí existovat pravidla
Jednou z hlavních iniciátorek vyloučení Navrátilové z představenstva Athlete Ally byla Rachel McKinnon. V prosinci 2018 Navrátilová napsala na Twitteru: „Nemůžete se prostě jen prohlásit za ženu a moci soutěžit se ženami. Musí existovat nějaká pravidla. Mít penis a soutěžit jako žena těmto pravidlům neodpovídá.“ McKinnon spustila na Twitteru palbu invektiv ohledně „transfobní“ rétoriky Navrátilové a poté, co vyšel její úvodník v Sunday Times, se nadávky ještě zdvojnásobily. Je cosi ironického na tom, že celoživotní obhájkyni lesbiček vystrnadil z jejího vlastního hnutí biologický muž.

Opravdu znepokojující je však ochota heterosexuálních feministek se s tím ztotožnit. Typický postoj vypadá takto: „Když ti, kdo řídí sport, zastávají anachronické pojetí genderu, my jako společnost nezvítězíme, a proto my jako společnost se proti tomu musíme rázně postavit,“ napsala Emma Tumilty z International Journal of Feminist Approaches to Bioethics. Když si ženy stěžují, že je transženy porážejí na běžecké trati, v cyklistice či ve smíšeném bojovém umění, standardní odpověď zní: Příště se musíš víc snažit. Časopis Vice, který popisoval devastaci těla Tamikky Brentsové způsobenou Fallonem Foxem, nazval Brentsovou „ufňukanou nickou“, která bude muset porážku „překonat“.

31. ledna nová demokratická poslankyně za stát Minnesota Ilhan Omarová napsala dopis americkému sdružení pro silový trojboj kvůli transgender voliči (kopii zaslala minnesotskému generálnímu prokurátorovi Keithu Ellisonovi kvůli prosazení práva podle antidiskriminačních zákonů), jenž požaduje, aby sdružení přestalo bránit biologickým mužům, kteří se identifikují jako ženy, v účasti na ženských soutěžích. Omarová nazvala myšlenku, že transženští atleti mají „přímou konkurenční výhodu“ nad biologickými ženami, „mýtem“, který není podporován „lékařskou vědou“.

Po celá desetiletí feministky peskují muže, že se snaží „vymazat“ ženy – z dějin, ze společnosti, z politického života. Ale ke skutečnému vytlačování žen v těchto dnech dochází ze strany jejich progresivistických kolegů. Upírají jim jejich jednoznačně ženské sporty, jejich jednoznačně ženská těla a nakonec i jejich jednoznačně ženskou identitu.

Charlotte Allen, First Things
Přeložil Pavel Štička

14. 01. 2020, RC Monitor 1/2020

HLEDÁME
spolupracovníky, někoho šikovného a spolehlivého, s dobrým názorem a smyslem pro maličkosti i pro humor. Někoho, kdo nevěří na Murphyho zákon
"Nikdy nebuď první. Nikdy nebuď poslední. Nikdy se na nic nehlas dobrovolně."
redakce@rcmonitor.cz

Dobrý časopis


pdf >        archiv >