Týden ve světě katolickýma očima - 26. 3. 2020
Papež vyzval hlavy všech církví, vůdce všech křesťanských společenství a všechny křesťany ke společné modlitbě Otčenáše za ukončení nákazy, která proběhla v poledne o slavnosti Zvěstování Páně. Zároveň oznámil, že v pátek 27. března udělí od baziliky sv. Petra mimořádné požehnání Urbi et orbi. Přímý přenos z Vatikánu začne v 18 hodin.
Tváří v tvář pandemii se portugalští biskupové rozhodli obnovit o slavnosti Zvěstování Páně zasvěcení země Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Španělští biskupové požádali, aby se k iniciativě mohli připojit, na což portugalští biskupové reagovali nabídkou připojení k pobožnosti všem biskupským konferencím světa. K podobnému kroku se rozhodli i biskupové Irska.
K modlitbám vyzývá i kardinál Burke: „Nemůžeme jednoduše přijmout rozhodnutí sekulárních vlád, které se k bohoslužbě staví stejným způsobem jako k návštěvě restaurace nebo závodům v atletice. Mnoho našich kostelů je dost velkých na to, aby se zde skupina věřících mohla shromáždit k modlitbě či bohoslužbě, aniž by porušila pravidla ’sociální distance‘,“ píše Burke a navrhuje i další opatření, která by umožnila vysluhování svátostí, jako např. pravidelnou desinfekci lavic či mřížek ve zpovědnicích.
Matt Hadro varuje před pokušením zakládat v době pandemie rozhodnutí o tom, komu bude a komu nebude poskytnuta péče, na posuzování, čí život má větší a čí menší hodnotu.
Filosof a historik Pietro De Marco kritizuje způsob, jak se Církev vyjadřuje k současné epidemii koronaviru a nazývá jej „epidemií banality“: „Tváří v tvář pokračující globální krizi bychom marně pátrali po vyjádření Církve, „mater et magistra“, které by odpovídalo jejímu univerzálnímu poslání matky a učitelky,“ píše De Marco. „Co se stalo s Bohem Abrahámovým, Izákovým a Jákobovým? Tento Bůh se změnil v jakousi ideální entitu, kterou se moderní křesťan usilovně snaží očistit od veškeré „poskvrny“ ochotou soudit, hněvat se či trestat – a vyrábí z něj tak cosi přeslazeného, z čeho se člověku dělá šoufl. To je důvod, proč slyšíme: ’Bůh s tím nemá nic společného‘. A k tomu podléháme iluzi, že vynechat Boha z historických tragédií je nejen projev úcty, ale také skvělý apologetický tah. Jenže: kdo by v nouzi vzýval Boha, který ’s tím nemá nic společného‘? A on ho opravdu nikdo nevzývá. Současná epidemie je pro nás lekcí, abychom se osvobodili – ’in capite et in membris‘ – z pasti této dusivé církevní rétoriky beze vší hloubky a vzletu, rétoriky, která nenabízí nic než útěšné a uklidňující řečičky. Kvůli něčemu takovému přece jistě nebylo třeba, aby se Boží láska zjevila skrze ono utrpení a kosmickou moc, jež navzdory všemu budeme slavit o Velikonocích!“.
Text, který zveřejnil Sandro Magister na svém blogu Settimo Cielo, okamžitě vyvolal reakce. Profesor Roberto Petrici vyjadřuje názor, že nepochybná změna církevní rétoriky, na niž De Marco poukazuje, je odrazem celkové změny společenského paradigmatu, k němuž došlo po 2. světové válce, a proto Církev sama nebude schopna tento trend zvrátit: může však k budoucí změně alespoň přispět. Pierre Vignon, lyonský kněz, naopak De Marcovi ironicky doporučuje: „Když tolik touží po tom, zakonzervovat mentalitu středověkého člověka, měl by začít organizovat procesí flagelantů. A měl by Vás také požádat, abyste zajistil účast kardinálů Saraha a Burka s jejich vlečkami a prsteny, aby se nabídli jako smírné oběti k utišení hněvu jejich božstva.“
„Kardinál Zen má pravdu: průběh vatikánských jednání s komunistickou Čínou svědčí o konfliktu s Benediktem XVI.,“ píše Magister s odkazem na nedávný spor mezi kardinály Zenem a Re ohledně vatikánsko-čínské dohody. Kardinál Zen vyjádřil podezření, že přijatá tajná dohoda je totožná s tou, kterou odmítl papež Benedikt XVI., kdežto Re prohlásil, že Benedikt XVI. naopak text dohody schválil.
Otec Raymond Souza se ve starším příspěvku obává, že „příští synoda o synodalitě se bude zabývat jen sama sebou“. „Výsledkem čtyř synod během méně než šesti let byl pravý opak původního záměru. Čím více papež František mluvil o vytváření prostoru pro Ducha svatého, tím více byrokratické manipulace vyplouvalo na povrch. Čím více papež zdůrazňoval, že synoda není parlament, tím více různých klik se etablovalo. Tento pontifikát kladl důraz na to, aby Církev vyšla na periferie, synody však odčerpaly obrovské množství energie na vnitrocírkevní půtky. A nyní hrozí, že synoda o synodalitě uzavře celou Církev v sakristii při diskusích o tom, jak si udělat pořádek ve svých vnitřních záležitostech,“ píše Souza a pokračuje kritikou reformy vatikánské kurie: „Minulý týden už reforma dosáhla směšnosti. Vatikán oznámil zřízení nového Generálního Ředitelství Personálu, které bylo popisováno jako ’klíčové na cestě reformy zahájené papežem Františkem‘. O den později však přišla zpráva, že tento veledůležitý nový úřad vlastně zas až tak důležitý není – a vlastně se ani žádný nový úřad nezřizuje: ’Přesně vzato, jde o návrh předložený Svatému otci kardinály Marxem a Maradiagou. Svatý otec bude návrh studovat, a uzná-li za vhodné, v pravý čas úřad zřídí.‘ Navenek orientovaná, na evangelizaci zaměřená reforma kurie dosáhla bodu, kdy války mezi byrokraty dokáží přes noc změnit zásadní reformu v pouhý návrh,“ píše Souza a klade řečnickou otázku: „Co bude následovat po synodě o pořádání synod? Synoda o kurii?“
„Jiné vzory znamenají jiné ctnosti“, vysvětluje Randall Smith ve svém zamyšlení na portálu The Catholic Thing, s poukazem na to, že např. naše statečnost bude jiná, bude-li naším vzorem Achillés, a jiná, bude-li naším vzorem Maximilián Kolbe.
26. 03. 2020, RCM
Další zprávy
Takže. Genderovou teorii adresně odmítla Kongregace pro katolickou výchovu v dokumentu „Jako muže a ženu je stvořil“ z června 2019....
Papež František v projevu k diplomatům označil právo na život za základní lidské právo. „Pandemie nás donutila postavit se čelem ke dvěma nevyhnutelným rozměrům lidské existence: nemoci a smrti. Tím nám připomněla hodnotu života, hodnotu každého jednotlivého lidského života a jeho důstojnost v každém okamžiku jeho pozemského putování, od početí v lůně matky až do jeho přirozeného konce. Je však bolestné sledovat, jak se pod záminkou ochrany domnělých subjektivních práv stále více světových právních systémů zříká své nezcizitelné povinnosti chránit lidský život v každé z jeho fází,“ řekl papež.
...V promluvě při středeční generální audienci papež František podtrhl význam liturgie: „Křesťanství bez liturgie by, troufám si tvrdit, bylo křesťanstvím bez Krista, bez celého Krista. Liturgie je základním úkonem křesťanské zkušenosti: je to událost, je to přítomnost, je to setkání – setkání s Kristem. Kristus se zpřítomňuje v Duchu svatém skrze svátostná znamení: to je důvod, proč my křesťané účast na božských mystériích potřebujeme. Když se například účastníme slavení křtu, je to Kristus, zde přítomný, kdo křtí. To není jen nějaké obrazné vyjádření: Kristus je přítomen a skrze liturgii se modlíme spolu s Kristem, kterého máme na dosah ruky,“ řekl mimo jiné Papež František.
...Svatý John Henry Newman, anglikánský konvertita ke katolictví a mistr duchovního života, napsal ohromující množství skvělých teologických děl. Jedno vydání Newmanových sebraných spisů obsahuje 31 svazků. Jeho kázání a teologický vhled jsou mimořádně bohaté a svědčí o tom, že svůj život strávil hledáním moudrosti. Místo očistného ohně nám tento světec předkládá jezero, kde jsme v náručí anděla....
Ondřej Neff se přiznává, že některé záhady mu hlava nebere: „Chápu slogan MÉ TĚLO, MÁ VOLBA. Uřízni si tedy nohu, ženská, řeknu k tomu. Ale dítě není tvé tělo. Co je na tom pravicového? Mně to připadá logické a logika je snad bez vyznání a bez politické inklinace.“
...Kongregace pro nauku víry vydala nótu, v níž se vyjadřuje k morálnímu aspektu používání vakcín proti Covidu-19, při jejichž výrobě či testování byly použity buňky pocházející z obětí umělých potratů. V souladu s instrukcí Dignitatis Personae z roku 2008 a nótou Papežské akademie pro život z roku 2017 Kongregace prohlašuje, že vzhledem k tomu, že přijetí takovéto „morálně poskvrněné“ vakcíny představuje spolupráci na potratu, která je pouze materiální a vzdálená, je takový skutek mravně přípustný, pokud se jedná o situaci vážného ohrožení (což situace pandemie splňuje) a pokud není pro danou osobu schůdná alternativa. Přijetí vakcíny však v žádném případě nesmí obnášet či být vykládáno jako schvalování potratů či užívání buněčných linií vzešlých z potracených plodů pro lékařské účely. Z toho, že přijetí vakcíny je mravně přípustné, rovněž nelze vyvozovat mravní povinnost vakcínu přijmout.
...