sv. Antonín M. Klaret / so 24. říjen 2020

Pocházel ze Sallentu v Barcelonské provincii. V rodné Katalánii se stal tkalcem, farářem, apoštolským misionářem a založil kongregaci misionářů Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Roku 1850 se stal arcibiskupem v... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 18. 9. 2020

Prefekt vatikánské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kardinál Robert Sarah zaslal dopis předsedům všech biskupských konferencí, v němž vyzývá k návratu k osobní účasti na mši svaté, jak jen to bude možné, a zdůrazňuje, že biskupové mají povinnost zajistit, aby sekulární moc neredukovala účast na eucharistické bohoslužbě na „shromáždění“ srovnatelné s rekreačními aktivitami.

Týden ve světě katolickýma očima - 18. 9. 2020

Po zveřejnění názvu třetí encykliky papeže Františka „Fratelli tutti“ vypukly diskuse, zda užitím exkluzivního termínu „bratři“ papež vylučuje ženy.

Soukromý tajemník emeritního papeže Benedikta XVI., arcibiskup Georg Gänswein, musel být hospitalizován s vážným onemocněním ledvin.

Zpráva z vatikánského vyšetřování případu sesazeného kardinála McCarricka měla být podle slov kardinála Dolana zveřejněna do konce srpna; stále k tomu však nedošlo.

Přední vatikanista Sandro Magister přináší podrobný přehled změn v novém italském překladu misálu: „Nejnápadnější a také nejspornější změnou je změna překladu slov Otčenáše ’et ne nos inducas in tentationem‘. Stávající překlad užívaný v Itálii, ’e non ci indurre in tentazione‘, přesně reprodukuje latinské znění, které se striktně řídí řeckým originálem: ’kai mé eisenenkes hémás eis peirasmon‘. Papeži Františkovi se však tento překlad nikdy nelíbil. Při několika příležitostech prohlásil, že ’pokouší‘ ďábel, nikoliv Bůh, a proto by bylo lépe zvolit znění, které již stojí v oficiální verzi Bible vydané italskou biskupskou konferencí v r. 2008: ’e non abbandonarci alla tentazione‘ [nenechej nás napospas pokušení]. Popravdě, pokud nás Bůh nemůže ’uvádět‘ do pokušení, pak není z logického hlediska jasné, proč by se mu mělo dovolit, aby nás pokušení ’nechal na pospas‘. Po dva tisíce let Církev ani nenapadlo, aby tuto obtížnou pasáž Písma přepisovala: raději vykládala její pravý význam,“ podotýká Magister. A pokračuje: „Je fakt, že když italská biskupská konference měla hlasovat o novém misálu, bylo těm, kdo si přáli zachovat znění ’e non ci indurre in tentazione‘ předsedajícím sděleno, že starý překlad bude opuštěn v každém případě, neboť ’tak bylo rozhodnuto‘. A všem vytanul na mysli papež František.“ Magister zmiňuje i několik změn, kdy naopak dochází k lepšímu vystižení latinského originálu. A na závěr zmiňuje jednu změnu, která provedena nebyla: navzdory nařízení papeže Benedikta XVI. z let 2006 a 2012 je i v novém překladu konsekračních slov latinské „pro multis“ („za mnohé“) přeloženo slovy „per tutti“ („za všechny“), místo „per molti“ („za mnohé“).

Profesor liturgiky a dogmatiky Helmut Hoping komentuje smíšené ohlasy na návrh biskupa Bätzinga, zavést nový mezináboženský svátek připomínající „přerušení všednodennosti“, kterou přinesla nedávná karanténní opatření. „Tři velká monotheistická náboženství mají samozřejmě cosi do činění s prožitkem společenství. V první řadě jsou však povědomím o Bohu, oddaností, modlitbou a láskou k bližnímu. Nedají se přetavit do civilně-náboženského svátku, jehož smyslem je podpora sociální koheze,“ píše Hoping.

Manfred Spieker kriticky recenzuje novou knihu kardinála Marxe nazvanou Freiheit („Svoboda“). „Kniha sestává ze dvou částí, které spojuje sotva něco víc, než obálka,“ píše Spieker. „V první Marx nabízí určitou fundamentální reflexi svobody a role Církve v moderních dějinách, které jsou interpretovány jako dějiny svobody. Ve druhé se pokouší legitimizovat Synodální cestu katolické církve v Německu.“ Po mnoha kritických výtkách Spieker uzavírá recenzi: „Podle poslední věty knihy jde o to, ’dát evangeliu znovu zazářit, když mluvíme o Bohu, který nás skrze Krista vede k pravé svobodě a vpravdě nás vykupuje‘. Krásná věta! Kdo by se pod ni nepodepsal! Nicméně: v centru vykoupení skrze Krista stojí kříž a zmrtvýchvstání. Osvobození, které by se kříži vyhýbalo, je pro křesťana nemyslitelné. V Marxově knize se však kříž nevyskytuje. Na žádné ze 175 stránek o něm není zmínka. Marxovo biskupské heslo, ’Tam, kde vane Duch Hospodinův, tam je svoboda‘, zůstává platné. Ovšem již od doby Petra a Pavla je tato svoboda zpečetěna křížem.“

Církví v USA hýbou reakce na video zveřejněné na YouTube, v němž otec James Altmann prohlašuje podporu Demokratické strany za neslučitelnou s katolickou vírou. „Dospěl jsem k celkem přesné cifře, kolik katolíků volilo v posledních dvou volbách Obamu. Nula,“ říká Altmann a dodává na adresu Demokratů: „U nebeské brány narazíte na těch 60 miliónů potracených dětí, které vám zabrání vstoupit.“ S Altmannem vyjádřil souhlas biskup texaského Tyleru Joseph Strickland, kdežto Altmannův vlastní biskup William Callahan mu vyslovil „bratrské napomenutí“. Kardinál Tobin prohlásil, že křesťan může „s čistým svědomím volit Bidena“.

Anthony Esolen se ve svém sloupku v magazínu The Catholic Thing vyrovnává s kritikou jednostranného zaměření některých katolíků na bioetické otázky, zejména umělé potraty. „Někteří katolíci vám řeknou, že potraty jsou jen jedním z mnoha témat. Ale to rozhodně nejsou. Je to jen ta nejkrvavější podoba mnohostranného útoku na samou podstatu rodiny. Nemůžete mít šťastný a prosperující národ, jehož rodiny byly rozvráceny, podobně jako nemůžete postavit pevný dům na základech, které se rozpadly na prach. To jsem si nevycucal z prstu: to říkají všichni papežové už od Lva XIII. Je trapné, muset to opakovat pořád dokola.“

Legislativní rada Západní Austrálie těsnou většinou doporučila zachovat respekt státu ke zpovědnímu tajemství. Ve většině australských států již naopak byla uzákoněna povinnost kněží hlásit sexuální delikty státní autoritě bez ohledu na zpovědní tajemství.

Katolická klinika v Sherwoodu (Oregon) vyhodila lékařku kvůli tomu, že odmítala provádět výkony odporující katolické víře.

Větší část svatostánku uloupeného z katedrály sv. Kateřiny v Ontariu byla nalezena, ponořena v kanále v parku poblíž katedrály, a to den poté, co biskup veřejně požádal o jeho navrácení a slíbil, že v takovém případě se „nebude mít žádné otázky“. Hostie, která se ve svatostánku nalézala, nalezena nebyla.

Daniel Koenemann spekuluje, jak by z praktického hlediska katolická Církev fungovala na jiných planetách (např. na Marsu) – například pokud jde o užívání otevřeného ohně (svíčky, kadidlo), pohřbívání, či liturgický kalendář.

Lukáš Novák



18. 09. 2020, RCM