sv. Antonín M. Klaret / so 24. říjen 2020

Pocházel ze Sallentu v Barcelonské provincii. V rodné Katalánii se stal tkalcem, farářem, apoštolským misionářem a založil kongregaci misionářů Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Roku 1850 se stal arcibiskupem v... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 24. 9. 2020

V právě vycházející knize rozhovorů emeritní prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Gerhard Müller kritizuje německou Synodální cestu, které vyčítá „odklon od pravé víry“. Německý církevní establishment prý pokládá Církev za „pouhou lidskou organizaci, která má čistě sekulární cíle“, a proto ztrácí porozumění pro svátosti a posvátné úřady. Též kolínský arcibiskup kardinál Woelki varuje, že Synodální cesta by mohla vést k „sekularizaci“, „rozkolu“ a „jakési německé národní církvi“. Biskup Bätzing však tyto obavy odmítá a naopak varuje před „sebe-zdřevnatěním“ Církve, čímž míní „myslet si a chtít to, co jsme si vždy mysleli a chtěli, dělat, co jsme vždycky dělali.“ Oba biskupové se neshodují ani v postoji k možnosti jáhenského svěcení žen: Bätzing tvrdí, že otázka ženského diakonátu je stále otevřená, kdežto podle Woelkiho byla definitivně rozhodnuta Janem Pavlem II. a pokládat ji za otevřenou znamená situovat diskusi „mimo rámec nauky Církve“.

Týden ve světě katolickýma očima - 24. 9. 2020

Nový dokument Kongregace pro nauku víry Samaritanus bonus, schválený papežem, potvrzuje, že euthanasie je vnitřně zlý skutek: „Euthanasie je zločin proti lidskému životu, neboť jde o přímé rozhodnutí způsobit smrt jiné nevinné lidské bytosti. Správná definice euthanasie se neopírá o zvažování dober či hodnot, které jsou v sázce, nýbrž o předmět skutku, který je náležitě specifikován jako volba ’jednání či upuštění od jednání, které samo o sobě nebo podle záměru jednajícího působí smrt, za účelem eliminace veškeré bolesti‘. Euthanasie je tedy vnitřně zlý skutek: za každé situace, za všech okolností. Jakákoliv formální či bezprostřední materiální spolupráce na takovém skutku je těžkým hříchem proti lidskému životu. Euthanasii tudíž nelze ospravedlnit žádným účelem a nepřipouští žádnou formu aktivní či pasivní spolupráce. Ti, kdo schvalují zákony o euthanasii a asistované sebevraždě, se tudíž stávají spoluviníky těžkého hříchu jiných. Zároveň jsou vinni pohoršením, neboť takovými zákony přispívají k pokřivení svědomí, a to i u věřících.“

K asistované sebevraždě dokument říká: „Každý život má stejnou hodnotu a důstojnost pro každého: respekt k životu druhého je týž jako respekt, jímž jsme povinni ke svému vlastnímu životu. Kdo se zcela svobodně rozhodne vzít si život, rozbíjí svůj vztah s Bohem a s druhými a zavrhuje sám sebe jako mravní subjekt. Asistovaná sebevražda navíc obnáší přitěžující okolnost, neboť činí druhého spoluviníkem na vlastním zoufalství. Asistovat při sebevraždě je nedovolená spolupráce na nezákonném skutku, který odporuje teologálnímu vztahu k Bohu a morálnímu vztahu, který nás pojí s druhými lidmi jako těmi, kdo mají podíl na daru života a smyslu vlastní existence.“

Dokument dále odmítá „agresivní léčbu“, ať už by měla smrt uspíšit či oddálit. Ukončení marné léčby však nesmí obnášet ukončení péče: „Není dovoleno odepřít péči nutnou pro udržení základních fyziologických funkcí (jako je hydratace, výživa, termoregulace, přiměřená podpora dýchání a další typy péče nutné pro udržení homeostázy a zvládání systemické a organické bolesti), dokud je organismu ku prospěchu.“ O tzv. „vegetativnímu stavu“ dokument říká: „Je vždy zcela mylné mít za to, že vegetativní stav či stav minimálního vědomí, je-li zachováno autonomní dýchání, je známkou toho, že pacient přestal být lidskou osobou se všemi právy a důstojností, které osobám jako takovým náležejí.“

Prefekt Kongregace pro nauku víry, kardinál Luis Francisco Ladaria Ferrer, poskytl k novému dokumentu rozhovor serveru Vatican News: „Dokument předkládá integrální přístup k lidské osobě, k utrpení a nemoci a k péči o ty, kdo jsou v kritických a terminálních fázích života. Tuto péči nelze redukovat jen na lékařskou a psychologickou perspektivu: jedná se péči o potřebnou osobu jako celek,“ říká kardinál Ladaria. Hannah Brockhausová shrnuje poselství dokumentu: „Paliativní péče nestačí: katolíci musí předávat Kristovu naději.

Kongregace pro nauku víry také zamítla eucharistické společenství mezi katolíky a protestanty v Německu, navržené ve stanovisku ekumenické pracovní skupiny „Společně ke stolu Páně“. Podle předsedy německé biskupské konference Georga Bätzinga, který chtěl navržený model aplikovat již na ekumenickém „ Kirchentagu“ v rocew 2021, jsou některé body vatikánské kritiky nepřiměřené a jiné mimoběžné. Augsburský biskup Bertram Meier volá po „pastorační moudrosti při řešení výjimek“ a „hlubším teologickém vyjasnění“. Spoluautorka Stanoviska, teoložka Dorothea Sattlerová, postrádá ze strany Vatikánu ocenění odvedené teologické práce a doufá v možnost příslušné teologické argumenty přednést znovu. Kardinál Koch varuje před jednostranným postupem německé církve: „Kdyby měli němečtí biskupové stavět dokument ekumenické pracovní skupiny nad vyjádření Kongregace pro nauku víry, pak by asi bylo něco špatně na jejich žebříčku kritérií;“ a dodává, že němečtí biskupové nyní nemohou „pokračovat dál, jako by se nechumelilo“.

Konzervativní média spekulují, že Trumpovou kandidátkou na uprázdněné místo soudce amerického Nejvyššího soudu bude konzervativní soudkyně a „charismatická katoličkaAmy Coney Barrettová. Napjatou situaci po úmrtí Ruth Bader Ginsburgové, soudkyně známé výrazně levicově-liberálními postoji (právo na potrat, feminismus atd.) analyzuje Claire Chretien, Jaroslav ŽeníšekMarian Kechlibar, který upozorňuje na roli Nejvyššího soudu při interpretaci americké Ústavy: „Otcové zakladatelé samozřejmě počítali s tím, že text ústavy bude nutno doplňovat, nahrazovat stará ustanovení novými atd. K tomu také zavedli závazný postup – pro přijetí ústavního dodatku s ním musejí souhlasit tři čtvrtiny států. Dokonce i návrh ústavního dodatku musí podpořit dvě třetiny hlasů v Kongresu nebo dvě třetiny států. A najít netriviální témata, na kterých by panovala tak zřetelná shoda, je dnes víceméně nemožné. V takové situaci nabývá pravomoc Nejvyššího soudu vyhodnocovat ústavnost zákonů naprosto zásadní váhy. Ani není moc velkou nadsázkou říci, že na fungování americké společnosti mají soudci Nejvyššího soudu větší vliv než nějaký ubohý prezident.“

Kenneth Craycraft v magazínu First Things analyzuje politické pozice Joe Bidena a tvrdí, že nejde o „umírněného“ kandidáta. „Poukázat na to, že Bidenova agenda je extrémní, agresivní a nekompromisní, neznamená podporu Trumpa. Dává smysl, že určité voliče děsí současný prezident stejně jako Biden se svými politickými postoji. Je však vážným omylem pokládat Bidena za ’umírněnou‘ alternativu k Trumpovi. Tím nechci zpochybňovat integritu Bidenovy osobní víry. Jeho politické postoje však rozhodně nevycházejí z katolické morální tradice. Naopak, jsou vůči ní nepřátelské.“

Arcidiecéze Oklahoma City informuje o  dalším případu neplatně pokřtěného kněze, který musel být platně pokřtěn a vysvěcen poté, co se dozvěděl, že při jeho křtu byla užita neplatná formule „My tě křtíme…“ namísto „Já tě křtím…“. Otec Zuhlsdorf komentuje: „Otcové… jestli můžete, máte-li videonahrávky ze svého křtu, zkontrolujte je… Jestli jste to tedy ještě neudělali!“ A končí důraznou citací známého pravidla pro užívání liturgických knih: „ČERNÉ ŘEKNI, ČERVENÉ UDĚLEJ“.

Týden poté, co běloruský režim bez vysvětlení zabránil návratu minskému arcibiskupu Tadeuszi Kondrusiewiczovi do vlasti, přicestoval do Běloruska na čtyřdenní diplomatickou návštěvu vatikánský sekretář pro vztahy se státy arcibiskup Paul Richard Gallagher. Běloruský ministr zahraničí při této příležitosti obnovil pozvání papeže Františka do Běloruska a prohlásil, že Gallagherova návštěva dokládá vztah výjimečného vzájemného porozumění a důvěry mezi Běloruskem a Svatým stolcem. O několik dní později vatikánský státní sekretář Pietro Parolin v chorvatském Solinu vysvětil na biskupa Ante Joziće, který byl v květnu jmenován apoštolským nunciem v Bělorusku a ze zdravotních důvodů nemohl být vysvěcen dříve. Arcibiskup Kondrusiewicz, jemuž je upírán návrat do vlasti, novému nunciovi zaslal uvítací dopis, v němž poukázal na potřebu jeho přítomnosti v Minsku.

Vrchní imám islámské univerzity Al-Azhar Ahmad Muhammad Al-Tajíb tvrdí, že islám a křesťanství nejsou příčinou válek: „My z Al-Azhar s jistotou věříme, že islám ani křesťanství jako takové nestály na počátku válek a střetů.“ Prorok Mohamed prý ve svém učení „potvrzuje mezilidské bratrství“.



24. 09. 2020, RCM