sv. Antonín M. Klaret / so 24. říjen 2020

Pocházel ze Sallentu v Barcelonské provincii. V rodné Katalánii se stal tkalcem, farářem, apoštolským misionářem a založil kongregaci misionářů Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Roku 1850 se stal arcibiskupem v... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 30. 9. 2020

George Pell, bývalý prefekt vatikánského Ekonomického sekretariátu, se tento týden vrací do Říma, kde došlo k sesazení kardinála Becciù. S ním se střetl ohledně reformy vatikánských financí a následně byl v Austrálii déle než rok nespravedlivě vězněn. Ten papeži Františkovi poděkoval: „Svatý otec byl zvolen proto, aby vyčistil vatikánské finance. Vede dlouhý zápas a k jeho nejnovějšímu vývoji je mu třeba pogratulovat a poděkovat za něj. Doufám, že čištění chléva bude pokračovat, a to jak ve Vatikánu, tak ve státu Victoria,“ prohlásil Pell s narážkou na své australské uvěznění.

Týden ve světě katolickýma očima - 30. 9. 2020

Patrně na žádost papeže Františka se nečekaně vzdal funkce prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení a práv plynoucích z kardinálské hodnosti kardinál Giovanni Angelo Becciù. Rezignace přichází v souvislosti s finančními skandály, do kterých byl zapleten (podle týdeníku L’Espresso má jít zejména o zneužití výtěžku sbírky Halíř sv. Petra). Becciù byl jmenován kardinálem v roce 2018. Zastával též funkci zvláštního papežského vyslance u Suverénního řádu Maltézských rytířů, do které byl jmenován papežem Františkem po nucené rezignaci velmistra Matthewa Festinga, a v letech 2011–2018 byl druhým nejvyšším představitelem („sostituto“) vatikánského Státního sekretariátu. Arcibiskup Carlo Maria Viganò ve svém „Svědectví“ tvrdil, že Becciù „znal do všech detailů situaci ohledně kardinála McCarricka.“ Na rozdíl od sesazeného a laicizovaného kardinála McCarricka Becciù zůstává formálně kardinálem, nebude však moci využívat privilegií kardinálského stavu, jako je např. účast v konkláve a diplomatická imunita.

Podle vatikanisty Edwarda Pentina rezignace kardinála Becciù nebyla žádným překvapením, neboť jeho finanční skandály jsou nejvyšším představitelům Vatikánu dobře známy. „Zůstává otázkou, zda jiní vysocí představitelé Vatikánu nenesou za skandální finanční transakce, které způsobily kardinálův pád, ještě větší zodpovědnost,“ podotýká Pentin. Phil Lawler zase vypočítává osoby, kterým zásah kardinála Becciù zabránil realizovat plánované reformní kroky. Jednou z nich je kardinál George Pell, bývalý prefekt vatikánského Ekonomického sekretariátu, který se tento týden vrací do Římakterý se s kardinálem Becciù střetl ohledně reformy vatikánských financí a následně byl v Austrálii déle než rok nespravedlivě vězněn. Ten papeži Františkovi poděkoval: „Svatý otec byl zvolen proto, aby vyčistil vatikánské finance. Vede dlouhý zápas a k jeho nejnovějšímu vývoji je mu třeba pogratulovat a poděkovat za něj. Doufám, že čištění chléva bude pokračovat, a to jak ve Vatikánu, tak ve státu Victoria,“ prohlásil Pell s narážkou na své australské uvěznění. Kardinál Becciù veškerá obvinění odmítá a hodlá se hájit, podle Eda Condona je však jeho sesazení teprve začátek: vatikánský veřejný žalobce i italský finanční úřad se jej totiž chystají obvinit z trestných činů.

V projevu k Valnému shromáždění OSN papež František prohlásil, že současná pandemie představuje příležitost k prosazení nové etiky: „Nová etika předpokládá, že si uvědomíme nutnost uzavření daňových rájů, zabráníme daňovým únikům a recyklaci peněz, o které je společnost okrádána, a vyzveme důležité státy, aby hájily spravedlnost a obecné dobro více než zájmy nejmocnějších nadnárodních firem. Toto je příhodná doba pro renovaci mezinárodní finanční architektury.“ Podle papeže „stojíme před volbou mezi dvěma možnými cestami. Jedna vede k posílení multilateralismu, výrazu nové globální spoluodpovědnosti, solidarity založené na spravedlnosti, dosažení míru a jednoty lidské rodiny, Božího plánu se světem. Druhá upřednostňuje soběstačnost, nacionalismus, protekcionismus, individualismus a izolaci, opomíjí ty nejchudší, nejzranitelnější a obyvatele existenčních periferií. A bude zajisté škodlivá pro veškerou pospolitost, způsobí sebezničení všech.“

Krátce před plánovanou cestou do Vatikánu prohlásil ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo s odkazem na svůj článek v magazínu First Things (který popisuje pokračující porušování lidských práv v Číně), že Vatikán svým záměrem prodloužit tajnou dohodu s Čínou z roku 2018 „ohrožuje svoji morální autoritu“.

Emeritní biskup Hong-kongu kardinál Zen též prohlásil, že „hlasité mlčení“ Vatikánu k perzekuci křesťanů v Číně „bude mít dopad na dílo evangelizace: až se někdy v budoucnu lidé sejdou, aby naplánovali novou Čínu, katolická Církev tam nebude vítána.“

Donald Trump podle očekávání navrhl na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu Amy Coney Barrettovou, přesvědčenou katoličku, matku pěti vlastních a dvou adoptovaných dětí a členku ekumenického charismatického sdružení People of Praise. Matyáš Zrno uvádí na pravou míru pokrytí události v českých médiích: „Chápu, že to muselo být lákavé. Vykreslit Trumpovu nominantku do Nejvyššího soudu, katoličku Amy Coney Barrettovou, jako někoho, kdo z USA udělá teokratickou diktaturu, kde budou ženy sexuálními otrokyněmi, tomu se těžko odolává. Neodolal tomu idnes.cz, neodolaly tomu novinky.cz, neodolaly tomu Seznamzpravy.cz, neodolal tomu Deník N. Je to samozřejmě nesmysl. Natolik do očí bijící nesmysl, že se člověk ptá, jak je vůbec možné, že tomu mohli uvěřit…“ Lukáš Krivošík ve své střízlivé analýze dochází k závěru, že Barrettovou bude vzhledem k jejím lidským i profesním kvalitám pro Demokraty velmi těžké zpochybnit; konzervativci by si však od ní přesto neměli slibovat příliš.

V americké jezuitské revue America proběhla diskuse o tom, jakou politickou strategii by měl katolík zvolit pro snížení počtu potratů. William T. Cavanaugh tvrdí, že volební vítězství Republikánů nikdy nevedlo k revokaci Roe v. Wade (klíčového rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž z americké Ústavy vyvodil právo na potrat), a proto je třeba změnit strategii: „Jediná zaručeně fungující strategie pro snížení počtu potratů je láska, ne síla. Spojit věc ochrany života s prezidentem, který se chlubí sexuálními útoky na ženy, může lidi jen odradit. Poskvrna Trumpem může pro-life hnutí způsobit nevratné škody.“

Na to reaguje Richard M. Doerflinger, který vypočítává čtyři důvody, proč by vláda Demokratů znamenala více potratů: (1) I umírněné protipotratové zákony, které přijímají republikánské vlády, snižují počet potratů; a soudci jmenovaní republikány je podporují, kdežto soudci jmenovaní demokraty hlasují pro jejich zrušení. (2) Zvrácení precedentu Roe v. Wade je běh na dlouhou trať: republikánské protipotratové zákony jej postupně podkopávají a omezují jeho dopady. (3) Prezident Trump protipotratová exekutivní opatření předchozích republikánských prezidentů nejen obnovil, ale bezprecedentně rozšířil. (4) Demokratická strana se ve své propotratové ideologii posunula na extrémní pozice: jejich kandidáti Biden a Harrisová by vnutili administrativě postoj, že potraty jsou nezpochybnitelná pozitivní vymoženost, což by znamenalo existenční ohrožení všech pomáhajících institucí, ať katolických či jiných, které je principiálně odmítají.

Oliver Maksan komentuje stále zřetelnější formování „paralelní mládežnické hierarchie“ v německé církvi – čímž míní předáky různých mládežnických sdružení, kteří „přenášejí do vnitrocírkevního diskursu levicové myšlenkové šablony, aniž by se zdržovali katolickou teologií či morální naukou“, a následně veřejně peskují biskupy za to, že se jim nepodřizují.

V rámci zpřísnění protikoronavirových opatření slovenská vláda zakázala konání veřejných mší svatých. „Nastal čas, aby biskupové řekli premiérovi ne,“ komentuje Imrich Gazda. Mluvčí slovenské biskupské konference Martin Kramara zdůraznil, že takový zákaz mohou kněžím vydat pouze biskupové, kteří se o něm ovšem dozvěděli až z tiskové konference premiéra Matoviče a celou situaci si hodlají s představiteli státu ještě vyjasnit.

Pětiměsíční syn britského premiéra Borise Johnsona Wilfred byl při soukromém obřadu ve Westminsterské katedrále katolicky pokřtěn. Jeho otec Boris Johnson byl pokřtěn jako katolík, avšak konfirmován v anglikánské církvi a nevystupuje jako praktikující křesťan. Přesto Gertrude Clarke spekuluje, že nyní by mohl Johnson učinit další krok a vstoupit do katolického manželství se svojí snoubenkou Carrie Symondsovou: Johnson byl totiž sice již dvakrát ženatý, z hlediska kanonického práva však ani jedno z těchto manželství nebylo platné.

Lukáš Novák

30. 09. 2020, RCM