sv. Virgil / pá 27. listopad 2020

Pocházel z Irska. Ve 43 letech přišel, již jako vzdělaný kněz, na franský Pipinův dvůr. Zde poznal zajatého vévodu Oatila (či Odila), za jehož osvobození se přimluvil a s ním pak na Pipinovo přání odešel do Bav... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 5. 11. 2020

Papež František ohlásil, že na vigilii 1. neděle adventní jmenuje 13 nových kardinálů. Jedním z nich bude i nedávno jmenovaný arcibiskup Washingtonu, D.C., Wilton Gregory, známý svými liberálními pozicemi, jako je např. podpora hnutí LGBT. „Nikdo by neměl být překvapen, že si papež myslí, že registrované partnerství homosexuálních párů by mělo být legalizováno, stejně jako by nikdo neměl být překvapen povýšením Wiltona Gregoryho,“ komentuje Emily Finley v eseji nazvaném „Wilton Gregory je Deep Church“. „Neměli bychom být překvapeni, až za padesát let Církev sama bude asistovat stejnopohlavním manželstvím a volit ženy za kardinály. To je cesta, kterou jsme se vydali.“

Týden ve světě katolickýma očima - 5. 11. 2020

Vatikán také aktualizoval oficiální údaje o současném počtu kardinálů-volitelů. Potvrdilo se, že mezi volitele již nepatří kardinál Becciù, který byl zbaven výsad plynoucích z kardinálské hodnosti.

Vatikánský Státní sekretariát vydal vysvětlující nótu k papežovým výrokům zachyceným v novém dokumentárním filmu Jevgenije Afinějevského, v nichž papež podpořil registrované partnerství homosexuálních párů. Podle podaného vysvětlení se papežův výrok o registrovaném partnerství vztahoval k situaci v Argentině před deseti lety, kdy Bergoglio jako arcibiskup Buenos Aires bojoval proti zákonu o manželství homosexuálů. „Je tedy zřejmé, že papež se vyjadřoval k jistým opatřením státu, a rozhodně ne k nauce Církve, v průběhu let opakovaně potvrzované,“ píše se v nótě. Z objasňující nóty není jasné, v jakém vztahu je papežův názor na registrované partnerství k nauce vyjádřené v dokumentu Kongregace pro nauku víry, která podporu státem uznaného registrovaného partnerství zakazuje.

Vatikán a Čína se podle očekávání dohodli na prodloužení provizorní dohody o jmenování biskupů. „Navzdory frustraci Říma z toho, jak byla dohoda implementována, a navzdory pochybným výsledkům Číny na poli lidských práv a náboženské svobody sází Vatikán na to, že bude-li v Číně jednotný sbor biskupů uznaný Vatikánem, přinese to Církvi z dlouhodobého hlediska větší sílu a stabilitu. A zároveň je to sázka na to, že když dá v této dohodě Pekingu většinu toho, co chce, aby mohlo vyjednávání pokračovat, dostane se tak Řím do pozice, ze které bude moci v nejrůznějších záležitostech čínské úřady ovlivňovat,“ domnívá se John L. Allen. Rovněž ale upozorňuje, že „Římskokatolická církev má velmi decentralizovaný systém správy a biskupové mají značné pravomoci. Otázka volby vhodných kandidátů na biskupské stolce je tedy zdaleka nejdůležitější papežskou agendou. Pokud se v této věci Církev vzdá části své autonomie, může to mít nedozírné následky.“

Agentura CNA mezitím hlásí, že v čínské provincii Šan-si úřady dlouhodobým nátlakem přinutily opustit konvent osm katolických řeholnic, které odmítly vstoupit do režimem ovládané Vlastenecké katolické asociace. Declan Leary komentuje čínský projekt nového překladu Bible, který upravuje biblický text v duchu čínské komunistické ideologie; tuto snahu Leary přirovnává ke snaze Thomas Jeffersona přeložit bibli v deistickém smyslu a k rozhodnutí papeže Františka upravit překlad Otčenáše. A Nina Shea v magazínu First Things popisuje „vysokou cenu Vatikánské dohody s Čínou“.

Papež František omezil právo biskupů zřizovat diecézní řeholní kongregace. V motu proprio „Authenticum charismatis“ změnil kánon 579 Kodexu kanonického práva, jehož nové znění jako podmínku schválení nového institutu zasvěceného života biskupem stanovuje písemný souhlas Apoštolského stolce (zatímco dříve stačila pouze konzultace). Papež v textu motu proprio novou normu zdůvodňuje tím, že ustanovení nové řeholní společnosti svým významem přesahuje rámec diecéze, má velký význam pro celou Církev a je tedy v kompetenci Svatého stolce. Ten bude takto biskupy moci „těsněji doprovázet při jejich rozlišování“ a bude mít ve věci poslední slovo.

„Jaký rozdíl tedy zbývá mezi instituty ustanovenými biskupem a těmi, které zakládá přímo papež?“ ptá se otec Zuhlsdorf. „Nevím, co se děje v Africe, Jižní Americe atd. Ale zdá se mi, že přímým cílem je zabránit nežádoucímu vzniku tradičně zaměřených řeholních institutů. Mám silné tušení, že jiné než tradiční instituty už dnes ani nevznikají.“

V modlitební intenci na listopad papež František vyzývá k modlitbě za to, „aby pokrok v robotice a umělé inteligenci vždy sloužil lidstvu“.

John Biden je špatná zpráva pro náboženskou svobodu,“ píše autor bestselleru Benediktova cesta Rod Dreher. „John Biden 29. října prohlásil, že bude-li zvolen a bude-li mít podporu v Senátu, podepíše do sto dnů Zákon o rovnosti. Věřím mu,“ říká Dreher a vypočítává, co všechno bude tento zákon znamenat: (i) zaměstnavatelé budou povinni platit potraty ze zdravotního pojištění a lékaři je budou muset provádět; (ii) zdravotní pojištění bude muset pokrývat i „změnu pohlaví“ a lékaři ji budou nuceni provádět; (iii) školy a firmy budou muset zpřístupnit ženské toalety a sprchy mužům, kteří „se identifikují“ jako ženy; (iv) zákon lze použít k přinucení armády, aby vojákům platila „změnu pohlaví“ a aby přijímala vojáky trpící pohlavní dysforií; (v) adopční agentury budou muset svěřovat děti stejnopohlavním párům, anebo ukončit činnost; (vi) živnostníci budou nuceni konat v rozporu se svým přesvědčením ohledně manželství, sexuality a pohlaví; (vii) zákon ohrozí svobodu projevu, sdružování a uplatňování náboženských práv velké skupiny osob.

Tomislav Vlašić, laicizovaný kněz a bývalý františkán, známý jako duchovní vůdce domnělých vizionářů z Medžugorje a později zakladatel nové Církve Ježíše Krista celého vesmíru, byl před několika dny exkomunikován Kongregací pro nauku víry. Exkomunikace byla vyhlášena italskou diecézí Brescia, kde laicizovaný kněz žije. Důvodem exkomunikace je, že navzdory laicizaci a osobnímu interdiktu Vlašić stále vystupoval jako řeholník a kněz Katolické církve a dopouštěl se simulace svátostí. Jane Stannus popisuje celou historii problematického Vlašićova působení.

Kurt Mahlburg komentuje „druhý příchod Jordana Petersona“. Po dlouhém období vážných zdravotních problémů se tento známý psycholog, který byl častým terčem útoků pro svoji kritiku politické korektnosti a celkově konzervativní postoje, vrátil ke své práci a veřejným přednáškám. „Kupodivu, Peterson naznačuje, že prodělal i jakési duchovní znovuzrození,“ všímá si Mahlburg. „Ačkoliv dříve se k jakékoliv osobní víře v Boha stavěl zdrženlivě a hovořil pouze o blahodárných psychologických účincích theismu, jeho slova v posledním videu napovídají, že došlo ke změně: ’S Boží milostí a slitováním,‘ říká Peterson, ’snad budu moci zase začít vytvářet nové přednášky a navázat tam, kde jsem přestal.‘“

Profesor Stanislav Sousedík, odborník na středověkou a raně novověkou scholastiku s mezinárodním renomé, navrhuje reformu obsahového zaměření církevních gymnázií: „Jedním z ukazatelů, jak probíhá na tom kterém gymnáziu náboženská výchova, je počet mladých mužů, kteří se po maturitě rozhodnou pro kněžskou dráhu. Kdybychom posuzovali naše církevní gymnázia podle tohoto kritéria, nemohli bychom být s nimi spokojeni,“ podotýká Sousedík. Jeden z důvodů tohoto stavu spatřuje v neujasněné katolické identitě gymnázií a doporučuje „obnovení a posílení katolického sebevědomí“. Dále upozorňuje na rostoucí hrozbu odcizení evropské kultury od anticko-křesťanských kořenů v důsledku úpadku klasického vzdělání a navrhuje, že katolická gymnázia by mohla nalézt svoji specifickou roli na tomto poli: „Máme odborné školy pro chemii, elektrotechniku, zeměměřičství atd., proč by mělo být obtížné organizovat v rámci osmiletých gymnázií i odbornost klasických studií? Mám za to, že gymnázia, která by se k realizaci uvedeného úkolu zvlášť hodila, by byla právě gymnázia církevní. Dodala by tím svému působení vyhraněnějšího profilu a vyvolávala by v rámci naší národní kultury viditelné účinky, které by byly akademickou veřejností nepochybně s povděkem kvitovány. Oddělení či spíše ’odstřihnutí‘ našeho duchovního života od starší evropské tradice je v nynější situaci věcí poměrně nedaleké budoucnosti. Tomuto vývoji lze však stále ještě zabránit. Naše církevní gymnázia mají předpoklady sehrát při tom významnou úlohu,“ domnívá se Sousedík.

A Tomáš Halík, který prodělává Covid-19, prosí o modlitbu:

  • Za vítězství Joe Bidena nad nebezpečným populistou; takové vítězství může být počátkem konce populistů v celém světě, včetně nás.
  • Za ochranu papeže Františka před „zbožnými“, kteří mu přejí smrt.
  • Za to, aby mé zásadní programové texty z minulého týdne v různých zemích světa přinesly inspiraci a naději mnohým, kteří naději v církev ztrácejí.

Lukáš Novák



05. 11. 2020, RCM