sv. Fridolin / so 6. březen 2021

Byl věrozvěstem z Irska. Působil jako putující mnich. Ve Francii v Poitires vyzvedl z trosek ostatky sv. Hilária. Zakládal kostely a hledal místo na něž byl ve snu povolán. Byl to ostrov na Rýně, kde u Säckinge... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 12. 2. 2021

Papež František v projevu k diplomatům označil právo na život za základní lidské právo. „Pandemie nás donutila postavit se čelem ke dvěma nevyhnutelným rozměrům lidské existence: nemoci a smrti. Tím nám připomněla hodnotu života, hodnotu každého jednotlivého lidského života a jeho důstojnost v každém okamžiku jeho pozemského putování, od početí v lůně matky až do jeho přirozeného konce. Je však bolestné sledovat, jak se pod záminkou ochrany domnělých subjektivních práv stále více světových právních systémů zříká své nezcizitelné povinnosti chránit lidský život v každé z jeho fází,“ řekl papež.

Týden ve světě katolickýma očima - 12. 2. 2021

Kurt Jensen popisuje kontroverzi ohledně vystoupení Abby Johnsonové na Catholic University of America. Johnsonová je bývalá ředitelka potratové kliniky, která se stala prominentní pro-life aktivistkou; univerzitní pro-life organizace ji pozvala k přednášce, Johnsonová však byla některými studenty obviněna z „hate-speech, rasismu, sexismu a homofobie“ a její vystoupení bylo na nátlak univerzitního kaplana odloženo a teprve nyní se je podařilo realizovat. Z pohledu tamější studentky popisuje skandál Renee Rasmussenová v magazínu Crisis: „Katolická univerzita ’zrušila‘ Abby Johnsonovou

Američtí biskupové opět diskutují nad tím, zda uvalit kanonickým právem předepsané sankce na zatvrzele propotratové politiky. „Co je v této debatě nové,“ píše ve své analýze Matt Hadro, „ je snaha některých biskupů zasadit ji do širšího kontextu otázky po způsobilosti k přijímání Eucharistie. Tvrdí, že je třeba zvýšit povědomí o tom, jaké jsou požadavky Církve pro přistoupení ke svatému přijímání, a to u katolíků obecně, ne jen u propotratových politiků. Pokud se biskupská konference jako celek k tomuto tématu vyjádří, mohlo by to mít velké důsledky pro svátostnou praxi ve Spojených státech, ale také by to mohlo vyvolat cynickou reakci těch katolíků, kteří na reálnou přítomnost Krista v eucharistii nevěří.“

Kanadské náboženské organizace se obávají, že připravovaný zákon proti terapii homosexuality je vystaví kriminálnímu postihu. Zákon sice povoluje poskytnutí terapie souhlasícímu dospělému, zakazuje však nabízení těchto služeb, nucení k terapii, převezení dítěte do jiného státu za účelem terapie a zisk z poskytování terapie. Terapií homosexuality se míní „jednání, které usiluje o změnu sexuální orientace jedince na heterosexuální, o potlačení či zmírnění ne-heterosexuální přitažlivosti či sexuálního chování, nebo o změnu genderové identity jedince tak, aby byla v souladu s pohlavím, k němuž byli přiřazeni po narození.“ Náboženské organizace se obávají, že zákon povede ke kriminalizaci náboženského učení o lidské sexualitě.

Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Kurt Koch odpověděl šestistránkovým otevřeným dopisem na kritiku profesora Volkera Leppina, který vede protestantskou skupinu v německém Ekumenickém pracovním kroužku protestantských a katolických teologů (ÖAK). Leppin si v rozhovoru pro portál katholish.de postěžoval na Kochovo vyjádření pro agenturu CNA, v němž kardinál vyjádřil překvapení nad obsahem, tónem i načasováním šestadvacetistránkového Stanoviska ÖAK ke kritickému vyjádření Kongregace pro nauku víry k dokumentu ÖAK Společně ke stolu Páně, v němž se navrhuje „vzájemná eucharistická pohostinnost“ mezi katolíky a protestanty. Podle Leppina kardinál takto toto stanovisko „smetl se stolu“. Kardinál Koch odpovídá: „Stručnost mého textu neznamená žádné ’smetení se stolu‘ – vždyť jsem ani nevyslovil žádné teze, ale pouze vyjádřil své podráždění.“ Dále kardinál věcně reaguje na pozice ÖAK a uvádí tři příklady, v nichž navzdory tvrzení ÖAK souhlasu mezi katolíky a protestanty (kterým ÖAK argumentuje pro povolení interkomunia) ve skutečnosti nebylo dosaženo. Jde o teze o úzkém sepjetí svátostí křtu a eucharistie (kardinál poukazuje na to, že v protestantských kostelích jsou k „Večeři Páně“ běžně zváni i nepokřtění), o nutnosti ordinace/svěcení pro celebraci (většina protestantských církví připouští v případě nouze celebraci Večeře Páně laikem), a o uznání díkuvzdání, anamneze a epikleze jako „konstitutivních známek“ Večeře Páně (běžná realita protestantské liturgie je ovšem odlišná, jak Koch dokládá). „Jsem jistě rád, když ÖAK investuje svoji energii a nadšení do překonávání dosavadních sporných otázek mezi církvemi. Realisticky a zodpovědně se to však může dít pouze tehdy, bude-li taková práce brát v úvahu konkrétní realitu v církvích…“ píše Koch a dále upozorňuje na to, že tím, že si dokument ÖAK osvojila německá biskupská konference a učinila jej podkladem pro Třetí ekumenický Kirchentag, byl pozdvižen na rovinu biskupského učitelského úřadu – a právě z toho titulu musela Kongregace pro nauku víry poskytnout své vyjádření (adresované nikoliv ÖAK, nýbrž biskupům).

Stal se německý kardinál Woelki terčem útoku pro své výhrady k německé ’Synodální cestě‘?“ ptá se vatikanista Edward Pentin. „V posledních několika měsících se kolínský arcibiskup stal terčem zuřivých útoků farních rad, kněží, a nakonec i diecézní rady pro údajná selhání při řešení obvinění ze sexuálního zneužívání. Nedočkal se podpory ani od předsedy německé biskupské konference, limburského biskupa Georga Bätzinga,“ popisuje Pentin a cituje své ananymní zdroje, podle nichž má být Woelki odstraněn z úřadu, aby německá Synodální cesta mohla bez odporu pokračovat. „Co všechno je ve hře, to vyšlo najevo minulý týden, když do tisku unikl „Fundamentální text“ jednoho ze čtyř „fór“ Cesty, týkající se reformy mocenských struktur v Církvi,“ informuje Pentin a popisuje některé požadovaných reforem: „odstranění restrikcí v přístupu k svátostné službě“, nové uvážení zrušení celibátu a možnosti svěcení žen, či „znovupropojení Písma a Tradice se znameními doby“.

Co je třeba vědět o Synodální cestě“ je název eseje Hanse Feichtingera v magazínu First Things, v němž se zamýšlí nad celým fenoménem v širším kontextu. „Synodální cesta chce Církev připravit na 21. století, očistit ji od minulých hříchů a selhání a vybavit ji pro její poslání. To jsou dobré cíle. Ale navržené prostředky zůstávají prozatím nepřesvědčivé,“ píše Feichtinger. „Církev v Německu se zamilovala do svých vlastních struktur a své role v německé společnosti – společnosti, která kdysi bývala křesťanská, ale nyní je post-křesťanská. To vede k nelichotivým rozporům. Uzavření jakékoliv (státem financované) teologické instituce se pokládá za katastrofu, kdežto rezignace na katolické tradice, a to až po zpochybnění svátostné struktury Církve, je téma pro diskusi. Otcové 2. vatikánského koncilu se musí v hrobě obracet.“

Italský deník Il Messageroserver LifeSiteNews přinesli zprávu, že již podruhé během pěti měsíců vyjádřila Velká lóže Španělska (hlavní španělská zednářská lóže) hluboké uspokojení z papežova zapojení do iniciativy „Lidské bratrství“, založené v Abú Dhabí 4. února 2019. Tentokrát se jedná o pozitivní reakci (a následnou sérii tweetů) na oslavy prvního Mezinárodního dne lidského bratrství 4. února 2021, v rámci nichž papež František společně s Velkým imámem Ahmadem al-Tajjíbem udělil Cenu míru a bratrství Generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guterresovi a Latifě ibn Ziaten. Guterres, který se pokládá za katolíka, je bývalým předsedou Socialistické internacionály, propagátorem „LGBT“, a přestože se dříve vyjadřoval proti uzákonění potratů, jako generální tajemník OSN důrazně propaguje „sexuální a reprodukční zdraví“, upozorňuje LifeSiteNews.

Souvislosti oslav Dne lidského bratrství komentuje Sandro Magister, který událost spojuje s plánovanou papežovou cestou do Iráku. Papež se tam má setkat s velkým ajatolláhem Sajjídem Alim Husajním Al-Sistáním, nejvyšší šíitskou duchovní autoritou v Iráku. Al-Sistání se otevřeně staví proti islámskému terorismu a proti politické moci islámských duchovních. Magister však poukazuje na to, že v islámském světě zatím neexistují podmínky pro usmíření mezi šíitským a sunnitským islámem, a namísto „sterilních“ proklamací navrhuje navázat na cestu zahájenou kontroverzní Řezenskou přednáškou Benedikta XVI, která sice způsobila pozdvižení, ovšem zároveň pohnula Al-Sistáního, aby papeži neprodleně vyjádřil svoji úctu a přátelství, a následně inspirovala přelomový „Dopis 138 muslimských učenců“ papeži Benediktovi.

A otcové Ferguson a Zuhlsdorf odpovídají na dotaz, jak má laik svému faráři navrhnout více prostoru pro latinu a gregoriánský chorál tak, aby to neznělo otravně. „Cokoliv, co bude vypadat, že mu to přidělá práci, mu asi na tváři vyvolá zděšení,“ říká otec Ferguson. „Představuji si to asi takhle,“ navrhuje otec Zuhlsdorf. „’Otče, přijďte do kostela. Chceme vám něco ukázat.‘ A jakmile vstoupí, spustíte se schólou nacvičený introit pro nadcházející neděli.“

Lukáš Novák

12. 02. 2021, RCM