sv. Atanasia / ne 18. duben 2021

Pochází ze vznešené rodiny na ostrově Egina. O jejím atributu -hvězdě - legenda vypráví, že velmi mladá prožila u přeslice vytržení, při němž do její hrudi vstoupila zářivá hvězda. Atanasia už v mládí toužila ... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 23. 3. 2021

Kongregace pro nauku víry vydala, s osobním schválením papeže Františka, zápornou odpověď na dubium ohledně otázky, zda Církev má moc žehnat svazkům osob stejného pohlaví. Připojené objasnění vysvětluje, že žehnání je svátostina, a jako takové má „disponovat člověka k přijetí hlavní milosti, která se udílí skrze svátosti, a posvěcovat různé aspekty života“, a to na rozdíl od svátostí nikoliv ex opere operato, nýbrž na přímluvu Církve. Proto má-li být žehnáno nějakému konkrétnímu lidskému vztahu, „je kromě správné intence účastníků třeba, aby to, čemu se žehná, bylo objektivně a pozitivně zaměřeno k přijetí a vyjádření milosti v souladu s Božím plánem vepsaným do Stvoření a plně zjeveným Kristem Pánem. Pouze takové skutečnosti, které jsou samy o sobě zaměřené ke službě těmto cílům, jsou tedy v souladu s podstatou Církví udíleného požehnání.“ Přítomnost pozitivních prvků ve vztazích, které obnášejí mimomanželskou sexuální aktivitu, podle Kongregace „nemůže tyto svazky ospravedlnit a učinit z nich legitimní předmět církevního požehnání, neboť tyto pozitivní prvky stojí ve službě svazku, který nesměřuje k naplnění plánu Stvořitele.“

Týden ve světě katolickýma očima - 23. 3. 2021

Druhým důvodem, proč je žehnání homosexuálním svazkům nepřípustné, je, že vzhledem k souvislosti svátostin se svátostmi by takové žehnání bylo nápodobou či analogií požehnání udíleného snoubencům spojeným svátostí manželství – ovšem (jak připomíná exhortace Amoris Laetitia) „neexistuje absolutně žádný důvod pokládat homosexuální svazky za v jakémkoli ohledu podobné, nebo i jen vzdáleně analogické Božímu plánu pro manželství a rodinu“. „Bůh nežehná a nemůže žehnat hříchu,“ konstatuje Kongregace. „Bůh žehná hříšníku, aby uznal, že je součástí Jeho plánu lásky a dovolil, aby Jím byl proměněn.“

JD Flynn si v článku nazvaném „Kde jsou papežovi obhájci?“ všímá, že po zveřejnění instrukce „čelí papežovo vedení Církve vzdoru a kritice – ne ovšem ze strany nejčastějších papežových kritiků, nýbrž od biskupů, kleriků a teologů, kteří argumentují, že církevní přístup k homosexualitě je škodlivý, a podle některých je třeba jej ignorovat nebo se mu vzepřít. A jen nemnozí z nejčastějších papežových obhájců uprostřed této vlny kritiky vystoupili na podporu Kongregace,“ konstatuje Flynn a také podává přehled nejrůznějších reakcí na instrukci.

Elton John reagoval tweetem označeným tagem „pokrytectví“: „Jak může Vatikán odmítat žehnání manželstvím gayů s odůvodnění, že „je to hřích“, a zároveň klidně vydělávat na milionové investici do filmu „Rocketman“, který oslavuje, jak jsem našel štěstí ve svém manželství s Davidem?“ Magazín The Pillar si proto klade otázku: „Opravdu Vatikán investoval miliony do Johnova filmu?“ A odpovídá: „Ano i ne. Státní sekretariát investoval desítky milionů vatikánských eur do investičního fondu, který pak investoval do několika hollywoodských filmů včetně „Rocketmana“, a to onen uváděný milion eur. Ale věřte nebo ne, tohle je asi ten nejmenší problém s tímto fondem,“ tvrdí The Pillar a nabízí analýzu celé záležitosti.

Podle Richarda P. Maggiho se jedná o vítanou instrukci, hrozí však, že k ní katolíci přistoupí jen jako k další irelevantní proklamaci na téma sexualita. Důvodem je nevzdělanost katolíků jak v nauce o lidské přirozenosti vůbec, tak pokud jde o katolickou nauku o manželství a sexualitě. „Přinejmenším jedním z důvodů, proč dokonce i velká část mladé generace přijala nauku Církve o potratech, je, že hierarchie z tohoto téma učinila prioritu na kazatelnách, v církevních školách, náboženských vzdělávacích programech či stanoviscích k legislativě. Ve vztahu k sexualitě a manželství ovšem žádné podobné úsilí vyvinuto nebylo,“ říká Maggi (o situaci ve Spojených státech). „Než bude možné realisticky očekávat ochotné přijetí této nauky většinou věřících, bude nutné posílit katechezi na téma manželství a sexuality,“ domnívá se Maggi.

Skeptičtější pohled na instrukci vyjádřil Steve Skojec. Hovoří o déjà vu a podotýká, že situace „vypadá naprosto stejně, jako to, k čemu došlo v debatě o intercommuniu, které bylo také tlačeno německým ’synodálním‘ procesem. V dubnu 2018 Kongregace pro nauku víry vedená Ladariou a explicitním schválením papeže zamítla pastorační směrnici schválenou německými biskupy pod vedením kardinála Reinharda Marxe, podle které měly být protestantští manželé či manželky katolíků připuštěni ke svatému přijímání na individuální bázi. A samozřejmě, jen o několik měsíců později, František ucukl: přenesl pravomoc rozhodnout o intercommuniu protestantů na úroveň místních biskupů. Udělá František totéž i v případě stejnopohlavních svazků a přenechá rozhodování místním ordinářům? Pravděpodobně ano, ačkoliv asi ne explicitně. Vatikán jednoduše odmítne vynucovat své vlastní předpisy, nepotrestá žádného biskupa či kněze, který by si počínal ’německým způsobem‘,“ předpovídá Skojec.

A ve druhém komentáři Skojec komentuje světové reakce na instrukci: „Navzdory mému déjà vu reagoval svět, jako kdyby se právě veřejně ustavila nová inkvizice. Lidé v církvi i mimo ni vyjadřují šok a pobouření, že si Vatikán dovolil vydat takto drakonické vyjádření v naší osvícené době, a ještě ke všemu ústy tohoto papeže. Biskup Georg Bätzing, hlava německé biskupské konference, hájil žehnání stejnopohlavním svazkům loni, a na instrukci Kongregace zareagoval vágními slovy o ’neexistujících jednoduchých odpovědích‘, která nechávají otevřené dveře pokračujícím německým ’diskusím‘ o tématu. Skupina více než tisíce ’kněží, jáhnů, farních a pastoračních úředníků, učitelů náboženství a profesorů‘ v Německu si takové servítky nebere: prohlásili, že navzdory zákazu z Říma budou stejnopohlavní žehnání nabízet i nadále. Podobně rakouská skupina farářů vydala ’Výzvu k neposlušnosti 2.0‘. Biskup Johan Bonny z Antwerp se také nezdržel opovržlivého vyjádření: ’Stydím se za svou Církev. Přijde mi to především mravně a intelektuálně nepochopitelné.‘“ A Skojec z toho vyvozuje: „Církev postihlo otevřené schisma, a nic nenaznačuje, že by s tím někdo hodlal něco dělat.“

Navzdory nesouhlasu Kongregace pro nauku víry (zdezde) plánují také organizátoři třetího Ekumenického Kirchentagu (ÖKT) ve Frankfurtu nad Mohanem prosazovat eucharistické intercommunio. A též biskup Philip Egan z britského Portsmouthu se obává, že německá Synodální cesta vede k de facto schismatu: „To, čeho se bojím, je, že pokud jde o tuto Synodální cestu, nacházíme se velmi blízko bodu, ze kterého není návratu – kdy budou biskupové a věřící prosazovat pozice odporující univerzálnímu magisteriu a disciplíně Církve, jako svěcení žen, intercommunio apod. To povede k faktickému schismatu, jehož náprava bude velmi obtížná (a teologicky komplikovaná),“ říká biskup.

Kolínská arcidiecéze zveřejnila osmisetstránkovou závěrečnou zprávu z nezávislého vyšetřování problematického přístupu Církve k sexuálnímu zneužívání nezletilých kněžími. Zpráva neshledala žádné pochybení u současného kolínského arcibiskupa, Rainera Maria Woelkiho, který si vypracování zprávy objednal, dokládá však rozsáhlé úsilí o tutlání obvinění ze zneužívání mezi lety 1975 a 2018, které jde na vrub zejména hamburského arcibiskupa Stefana Heßeho a Woelkiho předchůdce na kolínskék stolci, kardinála Joachima Meisnera, který zemřel v roce 2017. Heße již nabídl papeži Františkovi rezignaci a požádal o okamžité zproštění svých povinností. „Nikdy jsem se nepodílel na krytí zneužívání. Přesto jsem připraven převzít svůj díl zodpovědnosti za selhání systému,“ prohlásil. Woelki dále na základě zprávy suspendoval pomocného biskupa Dominika Schwaderlappa, který přiznal selhání a také požádal papeže o zbavení úřadu, a úředníka kancléřství p. Güntera Assenmachera. Následně na vlastní žádost odešel do předčasného důchodu též pomocný biskup Ansgar Puff.

Heinrich Wullhorst komentuje roli kardinála Meisnera: „Když v roce 2010 začal skandál se sexuálním zneužíváním v katolické církvi pronikat stále více na veřejnost, ujišťoval bývalý kolínský arcibiskup Joachim kardinál Meisner, že ’nic netušil‘. Od včerejška víme, že o tom, co se v jeho diecézi dělo, věděl všechno. Zločinné kněze, jejichž oběti byly většinou mladší 14 let, nezařadil do složky ’Trestné činy‘, nýbrž skončily ve sbírce s krycím názvem ’Bratři v mlze‘.“ Na druhou stranu, podle zjištění vyšetřovatele „pravděpodobně nedošlo k systematickému zakrývání či spolčení více osob, ani k ’pokynům shora‘. Krytí bylo produktem systému inkompetence, právní nejasnosti, absence kontrolních mechanismů a nedostatečné transparentnosti.“

Jezuita Kevin O’Brien, který v lednu celebroval inaugurační mši nového amerického prezidenta Joe Bidena, je vyšetřován kvůli obvinění z „nevhodného chování“. Předseda správní rady kalifornské Santa Clara University, jíž je O’Brien prezidentem, sdělil, že se „dozvěděl o svědectvích, podle nichž se otec O’Brien dopustil jednání, a to mezi zletilými a především ústní povahy, jež by mohla být neslučitelná se stanovenými jezuitskými protokoly a hranicemi“. O’Brien byl postaven mimo službu a přislíbil plnou součinnost s vyšetřováním.

Jerome German se v reakci na aktuální senzaci zamýšlí nad „Pokušeními Mila Yiannopoulose“. Poukazuje na to, že Yiannopoulos dokázal „oddělit svá pokušení od své identity – což mu dnešní sekulární kultura nikdy neodpustí, neboť identifikace s vlastními pokušeními je základním východiskem dnešní sexuální schizofrenie.“ Dnešní společnost podle Germana „popírá existenci chtíče“, přičemž v pozadí stojí odmítnutí dědičného hříchu. „Ďáblova metoda je pořád stejná: snaží se nám namluvit, že když se se svými nemocnými tužbami identifikujeme, tak je tím normalizujeme, pokřtíme, posvětíme a očistíme. Chtíč se nás neustále snaží přesvědčit o své neexistenci, o tom, že líní a bažící po slastech jsme proto, že nás takovými stvořil Bůh – tak proč si neužít?“ German však poznamenává, že sv. Josef, který žil v manželství jako celibátník a kterého Yiannopoulos přijal za svého duchovního otce, „zakoušel pokušení, ale nedělal z nich svoji identitu.“

A kněz a biblista Jozef Jančovič ve slovenském deníku Postoj obšírně vysvětluje povahu a význam nejnovějších nálezů fragmentů biblických svitků v tzv. Jeskyni hrůz v Judské poušti.



23. 03. 2021, RCM