sv. Jan (Nepomuk) Neumann / so 19. červen 2021

Pocházel z Prachatic. Teologii studoval v Českých Budějovicích a v Praze. Hájil pravdu proti josefinismu a asi proto nebyl doporučen k svěcení. Láska a touha po službě Bohu jej zavedla do Ameriky, kde byl vysvě... (pokračování)

Týden ve světě katolickýma očima - 22. 5. 2021

Vatikán vyzývá všechny katolické diecéze k účasti na na synodě o synodalitě, která začne letos v říjnu svojí „diecézní fází“. Podle magazínu The Pillar půjde o „dvouletý globální proces“ obnášející setkání na úrovni diecézí a biskupských konferencí, setkání a diskuse biskupů každého kontinentu a nakonec setkání biskupů v Římě. „Místo aby stanovil témata, o nichž se bude jednat, naznačuje časový plán synodního procesu, že jedním s hlavních cílů je samotný zážitek účasti na synodě“, píše The Pillar. Podle Guido Horsta se pak jedná „o mamutí projekt, něco jako Třetí vatikánský koncil“.

Týden ve světě katolickýma očima - 22. 5. 2021

Ed Condon se v analýze nazvané nazvané „František – Papež Zákonodárce?“ zamýšlí nad legislativní aktivitou současného papeže: „Papež František je často předmětem pozornosti pro svoji pohotovou kritiku legalistů, právníků a ’učitelů zákona‘. V médiích je často vykreslován jako papež, který se vyhýbá formálnosti a pozlátku papežství a vede Církev jako kněz a pastýř, spíše než jako zákonodárce a tvůrce pravidel. Skutečnost je však taková, že František má za sebou osm let aktivní tvorby a změn kanonického práva,“ upozorňuje Condon a zmiňuje papežovo schválení finální verze nové papežské konstituce Evangelium Praedicate, k němuž podle jeho vatikánských zdrojů došlo v těchto dnech a její promulgace je jen otázkou času. Očekává se, že tato konstituce dokončí probíhající reformu Římské kurie, přičemž dojde k mnoha strukturálním i personálním změnám.

Biskup James Wall z amerického Gallupu zareagoval článkem v magazínu First Things na článek Roberta McElroye, biskupa San Diega, v jezuitské revue America nazvaný „Eucharistie se stává zbraní k politickým cílům. To se nesmí dít,“ v němž biskup McElroy obviňuje ze zneužívání Eucharistie k politickým cílům ty biskupy, kteří volají po odepření Eucharistie politikům prosazujícím agendu, která je v radikálním rozporu s mravní naukou Církve.

George Weigel kritizuje dopis zaslaný 7. května kardinálem Luisem Ladariou, prefektem Kongregace pro nauku víry, arcibiskupu José Gomezovi, předsedovi americké biskupské konference, v němž Ladaria vyzývá ke zdrženlivému postupu pokud jde o přístup k otázce odpírání Eucharistie politikům. Weigel hovoří o „nanejvýš nešťastné římské intervenci“ a předkládá rozklad Ladariova dopisu: „Kardinálův dopis například vyzývá k tomu, aby biskupové zahájili ’dialog‘, který jim umožní ’dosáhnout v rámci Konference shody na tom, že podpora propotratových zákonů není slučitelná s katolickou vírou‘. K čemu je takový dialog potřeba? Při svém svěcení biskupové skládají slavnostní slib, že budou hájit nauku Církve. A jak říká Věroučná nóta z roku 2002, citujíc encykliku Jana Pavla II. Evangelium vitae, ’ti, kdo se přímo podílejí na tvorbě zákonů, mají »závažnou a nepochybnou povinnost odporovat« každému zákonu, který útočí na lidský život. Stejně jako pro každého katolíka je pro ně nepřípustné, aby takové zákony prosazovali nebo pro ně hlasovali.‘ Leč kardinál píše, že biskupové by měli ’otevřít diskutovat a nalézt shodu‘ na tomto učení. O čem tu chcete diskutovat?“

Phil Lawler interpretuje Ladariův dopis především jako snahu předejít rozdělení v americké církvi. „Na druhou stranu, pokud americká biskupská konference nedokáže najít shodu a jednotliví biskupové podniknou kroky na vlastní pěst, také to asi posílí existující pnutí. Jinými slovy, je možné, že jsme v situaci, kdy je svár nevyhnutelný. Američtí biskupové jsou v názoru na celou věc rozděleni, a byli po léta. Mohou dále maskovat své spory kompromisními formulacemi, vymezujícími dodatky a dalším voláním po dialogu a rozlišování – anebo mohou zaujmout jasnou pozici. Mohou hrát o čas, anebo se mohou rozhodnout jednat – vždyť jde doslova o záležitost života a smrti,“ komentuje Lawler.

„Náš zájem není politický, nýbrž pastorální,“ odpovídá biskup Wall, „jde o spásu duší. Tento spor má sice politické dopady, to nás však nijak neopravňuje k tomu, abychom se v tomto rozhodujícím okamžiku stáhli. Říkat pravdu někdy zdánlivě působí rozdělení, ale často jenom vynese na světlo rozdělení, které už dávno existuje. Pokud se katolíci neshodnou na tom, že nenarozené je třeba bránit, pak je naše jednota přinejlepším povrchní a přinejhorším iluzorní,“ domnívá se Wall a upozorňuje, že provedení umělého potrat je jeden z mála hříchů, který obnáší automatickou exkomunikaci. Magazín The Pillar archivuje přehled stanovisek amerických biskupů k tématu; jiný přehled nabízí ve svém článku agentura CNA.

Thomas Sternberg a Bettina Limpergová, katolický spolupředseda a lutheránská spolupředsedkyně ekumenického Kirchentagu v německém Frankfurtu nad Mohanem, veřejně přijímali eucharistii v kostele opačného vyznání.

Za „Zrcadlo německé argoance“ označila ekumenický Kirchentag Regina Einigová, poukazujíc na to, že „cizojazyčná společenství se držela zpátky“, což prý vypovídá o nacionálním ovzduší, které na kongresu vládlo. „V nemálo hlasech, které ve Frankfurtu během čtyř dnů zazněly, se samolibost snoubila s arogancí vůči zbytku katolíků, pokládaných za zpátečníky. Tváří v tvář poloprázdným kostelům a seminářům jeden žasne nad tímto sebehodnocením místní církve, která se domýšlí, že je dál než ostatní. Banalizace všeho náboženského zněla pódii jako basso continuo,“ hodnotí událost Einigová.

Emeritní papež Benedikt XVI. zaslal diecéznímu chlapeckému semináři v polské Częstochowé dopis, v němž vyjadřuje radost, že „v Polsku stále vzkvétá to, co v Německu již uschlo.“

Eric Sammons píše o „virtualizaci světa“ jako o „plíživé hrozbě pro katolicismus“: „Pokud existuje jediné slovo shrnující podstatu katolictví, tak je to ’vtělenost‘,“ říká Sammons. „Naše víra je založena na vtělení: Bůh se stal člověkem. Tím, že se stal částí fyzického světa, k sobě Bůh fyzický svět pozdvihl. A – což je neméně důležité – učinil fyzický svět prostředkem, skrze nějž k Němu můžeme dospět. Katolicismus je velmi ’fyzické‘ náboženství – k tomu, aby fungovalo, potřebuje hmotu: chléb, vodu, fyzický dotek atd. Bez svátostí (a svátostin) by katolicismus zdegeneroval ve zcela odlišné – a falešné – náboženství. Digitální svět, který vytváříme, však bytostně odmítá přímý lidský kontakt a interakci s fyzickým světem. A to je pro Církev založenou na fyzičnu vážný problém,“ upozorňuje Sammons a následně předkládá návrhy, jak této hrozbě čelit.

Jeff Mirus formuluje šest nejefektivnějších apologetických argumentačních strategií, které mohou „probudit v nevěřících potřebu vzít vážně křesťanské a zejména katolické víry“. A sice: (1) Poukaz na univerzální a vytrvalé vědomí, že náš život podléhá soudu. (2) Filosofická argumentace pro existenci Boha a duše; (3) Historický argument pro zmrtvýchvstání Krista; (4) Poukaz na vnitřní koherenci a vznešenou krásu Písma; (5) Síla osobního svědectví světců a mučedníků; (6) Poukaz na neochvějnou vytrvalost Církve napříč věky.

A kromě toho Jeff Mirus nabízí k volnému použití také Náhodný katechismus.

Lukáš Novák



22. 05. 2021, RCM