Přehled zpráv
VATIKÁN
Římskokatolická Církev žije z Eucharistie, jejíž slavení se vždy řídilo pravidly, která má právo i povinnost stanovovat nejvyšší velekněz, tj. papež. Tato pravidla musí vycházet z toho, že Eucharistie je nejvyšším darem Kristovým, nikoli naším výtvorem. I svatý Pavel předal to, co sám od Pána přijal, nikoli to, co vymyslel ve chvíli byť nejvyššího duchovního rozletu.
Blahořečení italského teenagera Carla Acutise (1991-2006), jenž byl znám jako „kybernetický apoštol“, se má konat 10. října v Assisi. Podle internetové stránky „Vatican News“ to potvrdil prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení, kardinál Angelo Becciu.
V tomto exklusivním rozhovoru pro deník Nuova Bussola Quotidiana prefekt Kongregace pro božský kult a disciplínu svátostí se věnuje tématu svatého přijímání, které by bylo možno si odnášet s sebou, a vyjednávání o tom, jak by se dala zajistit její ochrana.
Na neděli 24. května připadlo páté výročí podpisu encykliky Laudato si a bylo oznámeno, že po celý rok budou probíhat oslavy s takřka nekonečným programem. Tato iniciativa Svatého otce je originální právě tím, že je to poprvé v dějinách církve, kdy papež vytvořil svůj vlastní radikálně sekularizovaný celosvětový vzdělávací pakt a postavil se do jeho čela.
Obsah knihy Frédérica Martela (Martel, F: In the Closet of the Vatican. Power, Homosexuality, Hypocrisy. London: Bloomsbury Publishing, 2019) lze shrnout celkem snadno: Potřeboval 576 stran k tomu, aby nás přesvědčil, že římskokatoličtí duchovní, kteří žijí a působí ve Vatikánu, jej proměnili v novodobou Sodomu, jejíž hříchy volají pro odplatu do nebe. A poté chrlí blesky na moderního Lota.
Vatikánská věroučná kongregace požádala biskupy na celém světě, aby podali zprávu o tom, jak je v jejich diecézích uplatňován významný papežský dokument, kterým se uznává právo kněží celebrovat mši podle misálu z roku 1962.
Kritikové vyčítají emeritnímu papeži Benediktu XVI., že se chová jako „stínový papež“. Ten to považuje za „zlomyslné zkreslení reality“ a hovoří také o vztahu ke svému nástupci Františkovi. „Bouře reakcí, které poté přišly od německých teologů, je tak prostoduchá a tak zlomyslná, že je lepší o ní nemluvit.
Každý papež je obdařen specifickým charismatem. Zatímco Benedikta XVI. je možné oprávněně považovat za teologického velikána, papež František si získal srdce mnohých svou blízkostí každodennímu lidskému životu.
„Jedem, který ochromuje církev, je názor, že bychom se měli přizpůsobit duchu doby, duchu tohoto věku, a ne duchu Božímu,“ řekl kardinál. Krize, které dnes katolická církev čelí, vzniká v důsledku snahy – dokonce i některých osob v církvi – názorově se sblížit se současnou kulturou a opustit učení víry, prohlásil kardinál Gerhard Müller.
