25.03.2004, Literární noviny
Náboženská nesvoboda, stejně jako nesvoboda politická, panující ve všech zemích, ovládaných islámem, nasvědčují tomu, že svoboda a úcta ke svědomí jednotlivce nepatří v islámu k hodnotám nejvyšším. Právě proto, že pro nás je otázka náboženské svobody prvořadá, nelze přehlížet skutečnost, že Saúdská Arábie patří k nejnetolerantnějším režimům dnešního světa. V Saúdské Arábii, odkud přicházejí investoři s úmyslem postavit zde mešitu, je konverze muslima ke křesťanství trestána smrtí, stavět nemuslimské modlitebny a hlásit se veřejně ke křesťanství je zakázáno.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Zkušenosti, a to i z mnoha zemí Evropské unie, mnohdy již draze zaplacené, napovídají, že jakékoliv "islámské centrum" není zdaleka jen centrem duchovním, ale také, a to nevyhnutelně, centrem politickým. Islámu chybí rozlišení mezi sférou náboženskou a světskou, duchovní a politickou, rozlišení, ke kterému se křesťanská Evropa bolestně propracovala po staletí. Jaké asi bude poselství kazatelů, financovaných státem, kde náboženská ani politická svoboda neexistuje? V situaci, kdy oficiální autority mnoha islámských zemí dávají najevo, že jim myšlenka "džihádu" není proti mysli, v situaci, kdy islámské radikální skupiny jsou zdrojem neklidu téměř po celém světě, v situaci, kdy z mešit nejen v Saúdské Arábii zaznívá volání po "svaté válce" proti nevěřícím?
Nelze se v této souvislosti vyhnout otázkám, z nichž nejpalčivější jsou tyto: Jak to, že islámští emisaři pro sebe požadují to, co nejsou ochotni přiznat jiným? Jak to, že se domáhají svobody svědomí v naší zemi, přičemž za tentýž skutek v zemi jejich by naši souvěrci byli potrestáni smrtí - a to ne rukou jakýchsi fanatiků, ale zcela podle práva, garantovaného jejich státem? A také: jak to, že mnozí muslimští vůdcové mluví úplně jinak, když mluví anglicky k západním novinářům, než když mluví arabsky v mešitách? "Pravdy každému přejte", zní našimi dějinami varování Mistra Jana Husa, draze zaplacené. Pro Saúdskou Arábii to neplatí? Proč? Protože mají ropu a dolary?
V žádném případě nám nejde o "boj proti jiným náboženstvím”, nevoláme po zákazech, jsme připraveni hájit právo na svobodu nosit náboženské symboly, a to i pro muslimy. Nestavíme se proti mešitě proto, že je ne-křesťanská. Na základě známých fakt pouze upozorňujeme, že taková stavba, zejména má-li kořeny v Saúdské Arábii, může být zdrojem potenciálních politických a bezpečnostních rizik pro svobodu naší liberální společnosti - a žádáme, aby ti, kdo budou o této či podobných stavbách rozhodovat, vzali naše argumenty v úvahu a poctivě se s nimi vyrovnali. To je vše.
David Floryk, předseda Konzervativního klubu v Ostravě
(z materiálů Konzervativního klubu, týkajících se uvažované výstavby islámského centra v Orlové)
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.