Phil Lawler pokládá čerstvé reformy vatikánského práva za „trhák“, který se může stát „nejvýznamnějším (a nejlepším) krokem Františkova pontifikátu.“ Jedná se jednak o podřízení biskupů a kardinálů světským soudům, a jednak o zavedení přísných standardů finanční transparentnosti pro vatikánské úředníky. „Během let se stalo běžným, že preláti navštěvující Vatikán přinášeli na setkání s úředníky Římské kurie dary. Pamatujete na případ biskupa Michaela Bransfielda, jehož vysoké dary v hotovosti vysoce postaveným prelátům zjevně odvedly jejich pozornost od jeho nehorázných výdajů na své vlastní pohodlí? Nebo si vzpomeňte, jak se bývalý kardinál Ted McCarrick propracoval na vrchol pomocí své magické schopnosti sehnat peníze a doručit je do Říma. Finanční dary mezi biskupy jsou pokládány za rutinní záležitost.“ Nové předpisy mohou podle Lawlera znamenat zásadní změnu v tom, jak to ve Vatikánu chodí – ovšem pouze „pokud budou přísně vynucovány“.
Letošní slavnost sv. Josefa zvolil papež František za datum zahájení Roku rodiny Amoris laetitia (19. březen byl zároveň pátým výročím vydání exhortace, k níž se titul odvolává, a rovněž výročím inaugurace Františkova episkopátu). Tento rok manželství a rodiny bude slavnostně ukončen na 10. světovém setkání rodin v Římě v červnu 2022. Protože se domníváme, že moudrost našich předků a dobré rady jsou stále aktuální a platné, chceme vás povzbudit citáty z knihovničky znovu odprášené:
Ve světové církvi a zvláště v německojazyčné oblasti rezonovalo jméno švýcarského teologa Hanse Künga daleko více než mezi našimi katolíky. Zemřel letos 6. dubna a jeho úmrtí přece pohnulo některé autory a periodika i u nás k uveřejnění nekrologů. Je velmi příznačné, že se v nich nedozvíme nic o skutečných důvodech, proč bylo Küngovi odňato oprávnění vyučovat katolickou teologii.
Papež František ustanovil, že od 8. prosince 2020 se bude slavit zvláštní Rok svatého Josefa, aby v něm všichni věřící v Krista mohli každý den upevňovat jeho příkladem svůj život z víry a v úplnosti plnit Boží vůli. Dosažení tohoto velmi žádoucího cíle podpoří v první řadě dar posvátných odpustků, který Apoštolská penitencierie tímto dekretem, vydaným podle úmyslu nejvyššího pontifika Františka, dobrotivě uděluje pro celý Rok svatého Josefa.
Druhý vatikánský koncil (1962–65) je pro katolíky klíčovou událostí posledních šedesáti let. Obnovil sebepochopení církve. Přinesl nový pohled na vztahy k židovskému národu, dalším křesťanům a světu. Nově a významně také uznal důležitost povolání laiků.
Čtenáři, pohleď na Marii pod křížem a uč se, co je milosrdenství. Svou duši přibliž pukajícímu srdci věčné Panny, když její jediný syn byl světem odsouzen a ubit. A ona stojí, nedrží ji žádný člověk, podpírají ji samotní andělé a takovou bolest nelze bez víry přestát. Jak hustý a tmavý mrak se nad člověkem rozprostře, když dítě milované do lůna země spouštíme.
U příležitosti 150. výročí prohlášení sv. Josefa Patronem univerzální Církve vložila vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti sedm nových invokací do litanií ke sv. Josefu: Custos Redemptoris (Pěstoune Spasitelův), Serve Christi (Služebníku Kristův), Minister salutis (Služebníku spásy), Fulcimen in difficultatibus (Podporo v nesnázích), Patrone exsulum (Patrone vyhnanců), Patrone afflictium (Patrone trpících), Patrone pauperum (Patrone chudých).
Ve slově „fulcimen“ je však špatně označen přízvuk, jak si všiml otec Zuhlsdorf (přízvuk má být na předposlední slabice, která je dlouhá).
