Prefekt vatikánské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kardinál Robert Sarah zaslal dopis předsedům všech biskupských konferencí, v němž vyzývá k návratu k osobní účasti na mši svaté, jak jen to bude možné, a zdůrazňuje, že biskupové mají povinnost zajistit, aby sekulární moc neredukovala účast na eucharistické bohoslužbě na „shromáždění“ srovnatelné s rekreačními aktivitami.
3. října podepíše papež František v Assisi třetí encykliku svého pontifikátu nazvanou Fratelli tutti (tj. italsky „Všichni bratři“), jejímž tématem bude lidské bratrství a sociální smír. Název patrně odkazuje na Napomenutí sv. Františka. Papež bude v Assisi sloužit mši svatou u hrobu svatého Františka a v jejím závěru encykliku podepíše; vzhledem k sanitární situaci si však přeje, aby návštěva proběhla bez účasti věřících. Dorothy Cummings McLeanová v této souvislosti poukazuje na to, že Františkem často zmiňovaný pojem lidského bratrství (např. v deklaraci z Abú Dhabí), který je i tématem encykliky, znepokojuje konzervativní kritiky papeže.
Jako člověk, který na katolických školách v glasgowské arcidiecézi celý život učil náboženskou výchovu, jsem se svými žáky vždycky chtěla naplno sdílet církevní učení a evangelium. Katolické školy to lidem jako já umožňovaly svou odlišnou povahou a službou. Ekonomické a politické omezování katolického vzdělávání, jehož jsme dnes svědky, proto ohrožují schopnost příští generace naplňovat totéž povolání v roli katolického učitele.
Katolická média reagují na novou knihu politologa Paula Kengora, The Devil and Karel Marx (TAN Books, 2020), která vykresluje Marxe jako osobu patrně pod vlivem ďábla. Robert Orlando píše: „Kengorova kniha je vlastně celá o střetu moderních, ďábelských sil socialismu a komunismu – hlavních marxistických systémů – s věčnou božskou silou víry. Připadá mi to, jako by Kengor vrážel dřevěný kůl ďáblu a Karlu Marxovi do srdce. Ale jak víme, upíra není tak snadné zabít. Marxismus 20. století operoval třídním bojem, a v zásadě prohrál. V 21. století marxisté operují identitární politikou a v poslední době zaznamenávají jisté úspěchy. Cíl je však stále stejný: podněcovat kulturní rozklad.“
Tuto prosbu slýchávám při téměř každé modlitbě z úst malých a i větších kluků, když spolu v létě táboříme. Jednou už jsem jim to přátelsky vytýkal. Chápu jejich starost a volání po Boží ochraně před zlem, která k člověku patří, ale to vyjádření je přece jen příliš povšechné.
Začíná nový školní rok. Po několika měsících, kdy se žáci nemohli účastnit prezenční výuky, se znovu, plni očekávání, navrátí do školních lavic. Co nového přinese nový školní rok? Co se budeme učit? Kam se posuneme? Podobné otázky určitě mají i učitelé a rodiče.
Při zachování pravidel jako mytí rukou, sociální distance a užití roušky je účast na mši svaté bezpečná i v případě, že jsou přítomny nakažlivé osoby bez příznaků, informuje agentura CNA o zjištění tří lékařů publikovaném v časopise Real Clear Science. „V současné době není důvod se domnívat, že by při dodržení příslušných pravidel byla návštěva kostela nebezpečnější než běžný nákup.“
