10 věcí, které byste měli vědět o sv. Josefu: Papež František ustanovil, že od 8. prosince 2021 se bude slavit zvláštní Rok svatého Josefa, aby v něm všichni věřící v Krista mohli každý den upevňovat jeho příkladem svůj život z víry a v úplnosti plnit Boží vůli.
Na obzoru číhá vážná, až existenciální hrozba pro katolictví a skrývá se všude kolem nás. Docela dobře by mohla zdecimovat řady církve a možná to již dělá. Je zákeřně nebezpečná, protože převrací samotné základy katolictví.
Nedávno známý publicista Edward Pentin z National Catholic Register uvedl, že církev na několika frontách čelí tlaku, aby změnila své učení, že homosexualita je „vnitřně nezřízená“: „Nadále je vyvíjen tlak na církevní představitele, aby odstranili ty části katolického učení, které tvrdí, že homosexuální skutky jsou ‚vnitřně nezřízené‘ a ‚v žádném případě nemohou být schvalovány‘. Kritikové tohoto nátlaku se domnívají, že tyto snahy vycházejí z některých skupin a od jednotlivců, kteří usilují o standardizaci hříšného jednání v církvi.“
Je opravdu třeba zvýšit povědomí o tom, jak dnes policie (zde příklad z Británie) omezuje svobodu křesťanů hlásat na veřejnosti to, co říká Písmo svaté. Společně s kolegou Johnem Sherwoodem, duchovním z kostela v severním Londýně, jsme jednoho dne v centru Uxbridge jako obvykle hlásali evangelium. Zahájil jsem kázání a hovořil jsem o tom, jak náš národ opouští své křesťanské kořeny, což se projevuje například snahou o předefinování rodiny. Toto předefinování není nic jiného než útok na biblické zjevení, které nám říká, že manželství může existovat jen mezi jedním mužem a jednou ženou.
Dvě londýnské farnosti s vazbami na Carla Acutise obdržely ostatky prvního mileniála, který byl prohlášen za blahoslaveného.
Ani bosenský kardinál Vinko Puljić se nevyhnul dotazům ohledně synodální cesty církve. Tázán na cíle synodálního hnutí, jimiž má být například vytvoření podmínek pro svěcení žen nebo zrušení kněžského celibátu, odpověděl: „Církev, která přestála komunismus, nepotřebuje takové exotické nápady. Tyto postoje opravdu urážejí a pohoršují naše věřící. Nerozumíme církvi, v níž je ‚oběť‘ cizím slovem a Ježíš je zde bez kříže.“
V roce 1804 anglický malíř George Dawe poprvé vystavoval svůj obraz „Noemi a její dcery“. Je to dojemné zobrazení ženských citů. Noemin manžel a synové nedávno zemřeli a ona a její dvě snachy Orpa a Rút zůstaly v Moábu. Malíř zachytil klíčový okamžik, kdy se Noemi rozhodne vrátit do Betléma, aby se připojila ke svému lidu.
