V právě vycházející knize rozhovorů emeritní prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Gerhard Müller kritizuje německou Synodální cestu, které vyčítá „odklon od pravé víry“. Německý církevní establishment prý pokládá Církev za „pouhou lidskou organizaci, která má čistě sekulární cíle“, a proto ztrácí porozumění pro svátosti a posvátné úřady. Též kolínský arcibiskup kardinál Woelki varuje, že Synodální cesta by mohla vést k „sekularizaci“, „rozkolu“ a „jakési německé národní církvi“. Biskup Bätzing však tyto obavy odmítá a naopak varuje před „sebe-zdřevnatěním“ Církve, čímž míní „myslet si a chtít to, co jsme si vždy mysleli a chtěli, dělat, co jsme vždycky dělali.“ Oba biskupové se neshodují ani v postoji k možnosti jáhenského svěcení žen: Bätzing tvrdí, že otázka ženského diakonátu je stále otevřená, kdežto podle Woelkiho byla definitivně rozhodnuta Janem Pavlem II. a pokládat ji za otevřenou znamená situovat diskusi „mimo rámec nauky Církve“.
Přední vatikánský představitel přiletěl v do Běloruska k rozhovorům poté, co bylo hlavě tamější katolické církve zabráněno vrátit se do vlasti.
Fórum německých katolíků kritizuje skutečnost, že evropská občanská iniciativa na zlepšení ochrany zvířat s 1,1 milionu podpisů byla přijata, zatímco iniciativa One of Us s 1,9 milionu podpisů byla odmítnuta. Společenství států Evropské unie bylo vybudováno na křesťanských kořenech, což především znamená důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na pohlaví, společenské postavení nebo národnostní příslušnost.
To je otázka, kterou si dnes klade nejenom generální ředitel České televize, ale i leckterý biskup. V případě generálního ředitele ČT se jedná o poměrně pochopitelnou starost. Do Rady České televize mu vplula mladá, talentovaná ekonomka, která je navíc naprosto nemanipulovatelná a svéhlavá. Podivně spíše působí manévrování českých a moravských biskupů, kteří ji do rady nejprve nominovali, aby se od ní následně distancovali. Podívejme se tedy na věc trochu zblízka.
Prefekt vatikánské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kardinál Robert Sarah zaslal dopis předsedům všech biskupských konferencí, v němž vyzývá k návratu k osobní účasti na mši svaté, jak jen to bude možné, a zdůrazňuje, že biskupové mají povinnost zajistit, aby sekulární moc neredukovala účast na eucharistické bohoslužbě na „shromáždění“ srovnatelné s rekreačními aktivitami.
Začíná nový školní rok. Po několika měsících, kdy se žáci nemohli účastnit prezenční výuky, se znovu, plni očekávání, navrátí do školních lavic. Co nového přinese nový školní rok? Co se budeme učit? Kam se posuneme? Podobné otázky určitě mají i učitelé a rodiče.
Díky tzv. koronavirové krizi jsem letošní dovolenou strávil v naší krásné zemi a shodou okolností jsem navštívil dvě lázeňská města. Nebudu psát, která. A v obou jsem byl na nedělní bohoslužbě. Což mne dovedlo k zamyšlení, o něž se s vámi chci podělit. Zdá se, že být knězem v lázních má nepochybně svá specifika, dotyční důstojní pánové by jistě mohli vyprávět.
