Proč muži loví

16.06.2025, The Catholic Gentleman

Svěží vzduch podzimního rána mi plní plíce a dodává mi energii, když vycházím z příjemného pohodlí teplé postele ven do tmy. Čelovka osvětluje mlžný oblak, který se vytváří při každém mém výdechu. Studená fronta na konci listopadu a jemný svit ubývajícího měsíce naznačují to, co každý lovec cítí v kostech: v lese vrcholí říje.


Je to výjimečné období roku, kdy je probouzející se les téměř dechberoucí. Bůh koná své dílo a my všemi smysly cítíme, jak příroda ožívá. Je to čas, který muže spojuje a zároveň každého z nás vtahuje do samoty. Vítejte v jeleních lesích. Sezona je zahájena!

Vzduch je nehybný. Lesy spí hlubokým, tichým spánkem. Jen z dálky je slyšet tlumené zahoukání sovy. A pak se stane něco kouzelného: první paprsky ranního světla začínají pomalu prostupovat přes hory a osvětlovat okolní les. Je to chvíle na klidnou modlitbu. Toto světlo, které tady venku působí jako přímý dar od Boha, se rozlévá všude kolem mě a obklopuje mě svým pokojem a přítomností způsobem, který může pochopit jen lovec. S tím přichází i probouzení okolních stvoření, když slunce začne rozptylovat tmu. Po šramotu, který způsobí veverka šplhající po stromě, se ozve zpěv kardinála červeného. Brzy se přidá salašník modrý a zanedlouho už se k rannímu chóru připojí celá řada zpěvných ptáků, kteří vítají nový den. Tu první veverčí samičku objevil sameček a následuje příval štěbetání a honiček v nikdy nekončícím úsilí o pokračování druhu. Les ožívá.

Úzký srpek měsíce ustupuje nádheře modré oblohy v Karolíně. Vděčně pozvedám oči k nebesům v modlitbě díků za to, že to všechno mohu prožívat. Je těžké se nemodlit, když tam stojím o samotě, obklopen otisky Stvořitelových prstů.

Lovit, či nelovit?
Odpověď na otázku, proč muži loví, vyžaduje hluboký ponor do mnoha vrstev, k hlubokým důvodům, které rezonují v mužském srdci. Je to volání utéct od všech rozptýlení, vydat se do divočiny, jako to udělal Ježíš – a stejně jako on nás to vede k modlitbě. Vstoupíme-li do této samoty, zjistíme, že nám Bůh zjeví věci o nás samých a o svém stvoření, které neřekne těm, kdo nevynaloží patřičné úsilí. Nic nevypovídá o modlitbě tak, jako když sedíte v klidu na jednom místě často déle než šest hodin – jen vy, Bůh a jeho stvoření.

Umožňuje to utužit bratrství, které může vzniknout jen skrze společné utrpení – a následné společné oslavy. Vyjít ven do mrazivého chladu je mnohem snazší, když víte, že váš spolubratr to udělá také – jen o kousek dál za horou. Takové bratrství se nedá předstírat na sociálních sítích. Lov je skutečný. V sázce je život a smrt a nejde o žádnou zábavu. Skutečně opatřujeme potravu pro naše rodiny, přímo a hmatatelně. Spojujeme se, abychom řešili reálné problémy v těžkých podmínkách.

Lov nám umožňuje zajistit pro naše rodiny kvalitní maso. Už víc než deset let jsem nekoupil maso v obchodě – a předtím jen zřídka. V naší kultuře jsme často vzdáleni od půdy a od toho, co to znamená postarat se o rodinu. Můžu chodit do práce, vydělat peníze a koupit maso... ale proč prostě nevyrazit a nezískat ho sám, když vím, že je zdravé a bezpečné? Nejde jen o zajištění potravy, ale i o hluboké propojení se samotnou zemí.

A konečně, my muži tohle ticho potřebujeme. Je to místo zkoušek a obnovy. Bez pohodlí domova to může být těžké, ale v každém muži je hluboko uvnitř cosi divokého – touha vydat se na cestu a zjistit, jestli na to má. Je to prapůvodní část naší přirozenosti, kterou do nás nevložil svět, ale Bůh. On sám je divoký, nezkrotný. O Aslanovi, mocném lvu, který v Letopisech Narnie C. S. Lewise symbolizuje Krista, se ptali: „Je nebezpečný?“ Odpověď zněla: „Ano, je nebezpečný! Vždyť je to lev. Ale je dobrý!“ I my, muži, máme svou sílu používat k dobrému. Les je jakési cvičiště. Máme na to jít a ulovit zvíře, abychom zajistili potravu pro svou rodinu?

Lov dodává muži sebedůvěru, že dokáže něco náročného. Zažívá skutečný příval adrenalinu při stopování zvířete, které je mnohem vnímavější než on sám. Jeden špatný pohyb, závan větru, nepatrný hluk a je konec – srnec je pryč. Prohry jsou skutečností. Velké vzestupy i hluboké pády, to vše k tomu patří.

Joel Stroot
Přeložil Pavel Štička


Další články



Alkohol, erotika a Ježíš

14.04.2025, RC Monitor 6/2025

Volné pokračování článku Pívečko a Eucharistie: Praha je zdá se pro našeho Pána Ježíše Krista poněkud ošidnou půdou. V početných kostelích stověžaté matičky hlavy účastnící se bohoslužeb šednou a ubývají. Dostat mladší ročníky na mši svatou to chce „velikej hever“, jak zpívá Vladimír Mišík (ten ovšem hned dodává, že ho slušně řečeno nemá). Jeden z panáčků si proto řekl, že když nejdou lidi za Pánem, že musí Pán za lidmi (asi poučen horou a Mohamedem), a tak zkusil hrát (rozuměj celebrovat) v hospodě, jenže arcibiskup mu pískl ofsajd. Pozorný rozhodčí. Vždyť Ježíš přece řekl: „Následuj mě.“ A ne: „Následuji tě.“ A až ten, kdo následoval, došel do večeřadla a teprve tam přijal Eucharistii. Už ten Břevnov ale nechme...

Bůh je věčný a nepodléhá volebním obdobím

21.02.2025, RC Monitor 3/2025

„Bůh dokáže psát i na křivých řádcích,“ je jedno z okřídlených úsloví užívaných v církvi, když přijde řeč na lidi, případně situace, které jsou takzvaně kontroverzní. Jako jedna z takových kontroverzních osob se nám může jevit znovu zvolený prezident USA. Asi se shodneme, že tento pán není žádný Mirek Dušín, který by byl vzorem hodným následování. Ale též musíme uznat to, že ne všechny jeho kroky jsou zavrženíhodné. Jeden z jeho kroků, který osobně považuji za chvályhodný, je pozastavení financování USAIDu, které rozpoutalo v určitých kruzích velké zděšení.

Francouzští biskupové odsuzují schválení zákona o eutanazii a vyzývají k milosrdným alternativám

30.06.2025, Catholic News Agency

Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.

Osm málo známých skutečností o katedrále Notre-Dame

06.02.2025, National Catholic Register

Tento středověký gotický klenot – který byl až do svého uzavření nejnavštěvovanějším místem Francie se zhruba 13 miliony návštěvníky ročně, tedy mnohem více, než kolik jich přijde na Eiffelovu věž – je nerozlučně spjata s velkolepými dějinami Francie a s duší jejího lidu.

Technická kontrola Boží

05.03.2025, RC Monitor 4/2025

Po Novém roce jsem si všiml řady článků, které řešily otázku, jak si v roce 2025 udržet pocit štěstí. Vědecké studie zjistily, že štěstí má tři hlavní pilíře: přátelství, žití v přítomném okamžiku a dobrovolnictví. Ty prý dokážou přeprogramovat náš mozek na optimističtější vlny.

Liturgické vzpomínky stárnoucího faráře

17.03.2025, RC Monitor 5/2025

Změna (či úprava, jak chcete) ritu mše svaté vstoupila v účinnost o první neděli adventní 30. listopadu 1969. Někde se na to připravovali s dychtivostí, jinde s nechutí, ne-li docela věcnými výhradami. Já tomu tehdy jako čtrnáctiletý ještě tak moc nerozuměl, ale připadlo mi divné, když se v sobotu 29. listopadu po ranní mši svaté misál odnesl s tím, že už nebude potřeba. Jak to? říkal jsem si už tehdy. Po nějaké době to vyjádřil kardinál Ratzinger mnohem fundovaněji: není přece možné, aby to, co ještě včera bylo tím správným, ba jediným, se nyní považovalo za škodlivé a touha po tom za něco nepatřičného? Leč byli jsme vycepování k poslušnosti, a tak se začalo „po novu“.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.