Kde jsou muži, kteří by odpověděli na Boží volání?

28.05.2025, The American Spectator

Muže neinspiruje diverzita, rovnost ani inkluze. Ať už tyto hodnoty představují cokoli, rozhodně to nejsou mužské vlastnosti. Mladí muži dnes zkrátka nemají ambice stát se kněžími – rozhodně ne v takovém počtu jako dříve. Podle vatikánské publikace Annuarium Statisticum Ecclesiae dochází v posledních dvanácti letech k trvalému poklesu počtu kněžských povolání. V roce 2023 bylo na celém světě jen 106 495 seminaristů, což je pokles oproti 108 481 v roce 2022. Od roku 2011 klesl počet mužů připravujících se na kněžství téměř o 12 %, přičemž od roku 2019 zájem poklesl o více než polovinu. Proč dnes tak málo mužů odpovídá na povolání ke kněžství?

Příčin je celá řada – od devastujících účinků všudypřítomné pornografie až po obecný úpadek křesťanské horlivosti na Západě. Jedním z klíčových důvodů je však bezesporu krize mužnosti, která mladým mužům nedokáže představit kněžství jako inspirativní vzor.

To ovšem neznamená, že by neexistovali dobří kněží – takoví bezpochyby jsou a jejich povolání a duchovní otcovství jsou požehnáním pro Církev i celý svět. Zejména ve Spojených státech vyrůstá generace kněží, kteří se snaží být vzorem věrnosti, odvahy a zbožnosti. Ve světovém měřítku ale obraz kněze často splývá se symbolem slabosti, stagnace a prázdné inkluzivnosti – bez jasného postoje a pevných přesvědčení. Tento obraz je zvlášť patrný u biskupů.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zejména na Západě se mnozí biskupové vzdali své duchovní autority a zřekli se role pastýřů a otců. Místo toho se pohroužili do nejasných „pastoračních přístupů“ a administrativy. Jejich řeč se často omezuje na zdvořilostní fráze, které vyzařují atmosféru unaveného liberalismu, v němž křesťanské ctnosti nahradila slova jako otevřenost, inkluze, diverzita, rovnost, sociální spravedlnost a tolerance. To však nejsou vlastnosti, které by inspirovaly mladé muže.

Zatímco zlo, úpadek a zvrácenost vedou stále agresivnější válku o duši Západu, biskupové odložili své berly, nahradili evangelium zdvořilostmi a nadčasová slova svatých vyměnili za módní jazyk současnosti. To ale muže neinspiruje. Inspirovaly je – a stále mohou – životy světců.

Skutečná mužnost: životy světců jako výzva
Patron kněží, svatý Jan Maria Vianney, byl vzorem mužné ctnosti a obětavosti. Jako farář v malé francouzské vesnici netrávil ve zpovědnici „pastoračně přiměřených“ 45 minut ve středu a v pátek – naslouchal zpovědím 12 až 18 hodin denně. Rozpoznal morální relativismus a lhostejnost k věčnosti, které zanechala francouzská revoluce, a nebojácně kázal proti jejich důsledkům.

A kdyby to nestačilo, trýznil ho pravidelně satan – „grapplin“, jak mu říkal. Zapaloval mu postel, kvílel za okny, zjevoval se jako divoká zvířata a fyzicky ho napadal. Jednou v noci se Vianney probudil, spatřil ďábla stát u postele a jen poznamenal: „Ach, to jsi jen ty. Myslel jsem, že jde o něco důležitého.“ A znovu usnul. Dějiny Církve jsou plné takových mužů.

Svatý František Saleský je znám svou mírností a pokorou – říkalo se mu „svatý gentleman“. Méně se ví, že byl také šermíř. Na univerzitě v Padově studoval dlouho do noci a účastnil se adorací, zatímco jeho vrstevníci vysedávali v hospodách a nevěstincích. Když ho jednou přepadli spolužáci, vytasil meč, odzbrojil je a místo odplaty jim nabídl účast na ranní mši – což přijali.

Nebo svatý Mojžíš Etiopský – obr s temnou minulostí, který po obrácení žil jako mnich. Když jeho klášter napadli lupiči, sám je holýma rukama přemohl a přivedl před opata. Když na klášter zaútočili Berbeři, tehdy už pětasedmdesátiletý Mojžíš zakázal spolubratrům bránit se. Chtěl položit život jako pokání za svou minulost – a položil.

Kněžství potřebuje mužné svědky
Svatý Josef, svatý Vavřinec, svatý Šebestián, svatý Jiří, svatý Patrik, svatý Tomáš Becket, svatý František z Assisi, svatý Ignác z Loyoly, svatý Tomáš More, svatý Edmund Kampián – to jsou jména, která ztělesňují křesťanské ctnosti spojené s pravou mužností. Příběhy těchto světců by mohly inspirovat novou generaci mužů, kteří hledají smysl života a vyšší cíl, jemuž by mohli zasvětit život.

Je smutné, že příklad těchto světců dnes neinspiruje více biskupů.

S. A. McCarthy
Přeložil Pavel Štička

Další články

Srdce našeho Pána Ježíše Krista

27.06.2025, RC Monitor 12/2025

Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

22.08.2025, RC Monitor 15/2025

V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.

O milosti s P. Marianem Kuffou

19.05.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku P. Mariána Kuffy "O milosti", která se uskuteční 20. května 2025 v Praze.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.