06.10.2025, Les Femmes – The Truth
„Křesťané ve Svaté zemi – kteří jsou v tomto konfliktu často zapomenuti, ignorováni světovými médii a jejich počet klesl na alarmující úroveň – každý den bojují o svou náboženskou identitu.
Mnoho lidí vůbec neví, že ve Svaté zemi žijí křesťané; křesťané, kteří bojují a trpí, aby přežili a mohli zde zůstat,“ řekl deníku Register otec Johny Bahbah, farář z diecéze Jifna – obce, která je zmíněna v Bibli a která bývala převážně křesťanská. „Pro většinu lidí dnes Palestina znamená Araby, kteří mohou být pouze muslimy.“
Křesťané kdysi tvořili asi 10 % populace. Dnes je to okolo 2 %. Křesťanské komunity ve Svaté zemi, které se ocitly v kleštích zákonů a strategií muslimů i Židů, se zmenšují a možná zcela zaniknou. Násilí, pronásledování a diskriminace se dopouštějí oba hlavní aktéři, přičemž křesťané se ocitli uprostřed mezi nimi.
Před několika dny informovala Catholic News Agency o izraelských osadnících, kteří zaútočili na poslední křesťanské město na Západním břehu:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Podle agentury ACI MENA, arabského partnera CNA, osadníci v posledních týdnech založili novou osadu na východním okraji Taybeh, na troskách farmy, jejíž majitelé byli vyhnáni přibližně před rokem.
Osada byla postavena v klíčové zemědělské oblasti o rozloze zhruba 17 000 dunamů (asi 4200 akrů), která je důležitou ekonomickou tepnou města. V oblasti se nacházejí tisíce olivovníků, drůbežárny a ovčí farmy a rozsáhlá pole se sezónními plodinami. Tvoří většinu z celkové rozlohy Taybehu, která činí přibližně 24 000 dunamů (zhruba 5 900 akrů).
Křesťané jsou také terčem útoků ze strany muslimů, jak před několika dny informovalo Centrum Lindisfarne:
Válka v Gaze nezdevastovala jen toto území. Jak už Centrum Lindisfarne dříve uvedlo, postavila křesťany v Gaze do beznadějné situace – ocitli se mezi dvěma stranami konfliktu, kterého se nechtějí účastnit, ale očekává se od nich, že budou podporovat Hamás. Je téměř nemožné zjistit, co se v Gaze skutečně děje, ale palestinská média informují o tom, že Hamás popravuje obyčejné Palestince, pokud nejsou dostatečně loajální. Je jasné, že jakmile boje skončí, odliv křesťanů z Gazy, který trvá již několik desetiletí, se pravděpodobně výrazně zvýší.
Jak jsme již psali, každý útok na islámskou oblast, bez ohledu na okolnosti a předchozí provokace, vede zpravidla k hlubokému pocitu muslimského bratrství. Umma (islámská komunita) se semkne na podporu toho, koho považuje za napadeného člena rodiny.
Lidé nejsou schopni racionálně diskutovat o válce mezi muslimy a Židy, zejména pokud jde o kritiku izraelské politiky. Jakákoli kritika Izraele okamžitě spouští lavinu obvinění z antisemitismu a nenávisti. Můžete odsoudit terorismus Hamásu a Hizballáhu, ale pokud se odvážíte kritizovat Izrael, „vytáhne se těžký kalibr“.
Realita je taková, že kritika izraelské politiky a válečných akcí není o nic více antisemitská, než je kritika papeže a modernismu magisteria protikatolická. Civilizovaná diskuse mizí, protože lidé se zakopávají ve svých pozicích a zacpávají si uši. Obě strany se dopouštějí válečných zločinů a krutostí – a křesťané jsou v pasti mezi oběma válčícími stranami.
Zmizí zcela ti, kdo uctívají Ježíše Krista, ze země jeho narození? Vypadá to žel jako reálná možnost. Spolu s manželem se každý den modlíme jeden růženec navíc za mír ve světě, v naší zemi, v naší čtvrti a v našich rodinách.
Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Maria, Královno míru, oroduj za nás.
Mary Ann Kreitzer
Přeložil Pavel Štička
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
28.10.2025, RC Monitor 20/2025
Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.
23.05.2025, RC Monitor 9/2025
V několika následujících číslech vám přineseme ukázky z knihy pomocného biskupa v nizozemském ’s-Hertogenboschi Roba Mutsaertse Gewoon Over Geloof (Prostě o víře): Mám dojem, že v církevních kruzích mnoho lidí ustrnulo v sedmdesátých letech. Pořád v nich poznávám spoustu tehdejších prvků. To samo o sobě působí tragicky. Snažit se být moderní tím, že zůstanu v sedmdesátých letech? Podivný druh retromodernismu.
30.09.2025, RC Monitor 18/2025
Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
07.07.2025, RC Monitor 12/2025
Dostal jsem se tuhle na internetu do sporu se známým, který je členem Mensy, tedy má vysoké IQ. A ten mi tvrdil, že Boha nelze poznat, protože věda. Co totiž nejde změřit a zvážit, tak neexistuje. Proto jsem mu položil následující otázky: „Můžete změřit délku elektřiny? Můžete zvážit hmotnost televizního signálu? Můžete dokázat svou vlastní existenci a předat někomu komplexní poznání vlastní osoby se všemi myšlenkami, touhami, vzpomínkami, láskami, nenávistmi, ambicemi, výhrami, zklamáními...?“ Neodpověděl mi.