Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.


The Catholic Register v roce 2019 popsal jejich tíživou situaci v článku nazvaném „Křesťané ve Svaté zemi: ohroženi vyhynutím, ale stále svědčí o víře“:

„Křesťané ve Svaté zemi – kteří jsou v tomto konfliktu často zapomenuti, ignorováni světovými médii a jejich počet klesl na alarmující úroveň – každý den bojují o svou náboženskou identitu.

Mnoho lidí vůbec neví, že ve Svaté zemi žijí křesťané; křesťané, kteří bojují a trpí, aby přežili a mohli zde zůstat,“ řekl deníku Register otec Johny Bahbah, farář z diecéze Jifna – obce, která je zmíněna v Bibli a která bývala převážně křesťanská. „Pro většinu lidí dnes Palestina znamená Araby, kteří mohou být pouze muslimy.“

Křesťané kdysi tvořili asi 10 % populace. Dnes je to okolo 2 %. Křesťanské komunity ve Svaté zemi, které se ocitly v kleštích zákonů a strategií muslimů i Židů, se zmenšují a možná zcela zaniknou. Násilí, pronásledování a diskriminace se dopouštějí oba hlavní aktéři, přičemž křesťané se ocitli uprostřed mezi nimi.

Před několika dny informovala Catholic News Agency o izraelských osadnících, kteří zaútočili na poslední křesťanské město na Západním břehu:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Palestinské město Taybeh, ležící východně od Ramalláhu a známé jako poslední zbývající město na Západním břehu obývané výhradně křesťany, čelí neustálým útokům izraelských osadníků na obyvatele, jejich majetek a zemědělskou půdu.

Podle agentury ACI MENA, arabského partnera CNA, osadníci v posledních týdnech založili novou osadu na východním okraji Taybeh, na troskách farmy, jejíž majitelé byli vyhnáni přibližně před rokem.

Osada byla postavena v klíčové zemědělské oblasti o rozloze zhruba 17 000 dunamů (asi 4200 akrů), která je důležitou ekonomickou tepnou města. V oblasti se nacházejí tisíce olivovníků, drůbežárny a ovčí farmy a rozsáhlá pole se sezónními plodinami. Tvoří většinu z celkové rozlohy Taybehu, která činí přibližně 24 000 dunamů (zhruba 5 900 akrů).

Křesťané jsou také terčem útoků ze strany muslimů, jak před několika dny informovalo Centrum Lindisfarne:

Válka v Gaze nezdevastovala jen toto území. Jak už Centrum Lindisfarne dříve uvedlo, postavila křesťany v Gaze do beznadějné situace – ocitli se mezi dvěma stranami konfliktu, kterého se nechtějí účastnit, ale očekává se od nich, že budou podporovat Hamás. Je téměř nemožné zjistit, co se v Gaze skutečně děje, ale palestinská média informují o tom, že Hamás popravuje obyčejné Palestince, pokud nejsou dostatečně loajální. Je jasné, že jakmile boje skončí, odliv křesťanů z Gazy, který trvá již několik desetiletí, se pravděpodobně výrazně zvýší.

Jak jsme již psali, každý útok na islámskou oblast, bez ohledu na okolnosti a předchozí provokace, vede zpravidla k hlubokému pocitu muslimského bratrství. Umma (islámská komunita) se semkne na podporu toho, koho považuje za napadeného člena rodiny.

Lidé nejsou schopni racionálně diskutovat o válce mezi muslimy a Židy, zejména pokud jde o kritiku izraelské politiky. Jakákoli kritika Izraele okamžitě spouští lavinu obvinění z antisemitismu a nenávisti. Můžete odsoudit terorismus Hamásu a Hizballáhu, ale pokud se odvážíte kritizovat Izrael, „vytáhne se těžký kalibr“.

Realita je taková, že kritika izraelské politiky a válečných akcí není o nic více antisemitská, než je kritika papeže a modernismu magisteria protikatolická. Civilizovaná diskuse mizí, protože lidé se zakopávají ve svých pozicích a zacpávají si uši. Obě strany se dopouštějí válečných zločinů a krutostí – a křesťané jsou v pasti mezi oběma válčícími stranami.

Zmizí zcela ti, kdo uctívají Ježíše Krista, ze země jeho narození? Vypadá to žel jako reálná možnost. Spolu s manželem se každý den modlíme jeden růženec navíc za mír ve světě, v naší zemi, v naší čtvrti a v našich rodinách.

Pane Ježíši, smiluj se nad námi.

Maria, Královno míru, oroduj za nás.

Mary Ann Kreitzer
Přeložil Pavel Štička


Další články



Snímek Sacré Coeur filmovým hitem ve Francii

07.01.2026, Radio Vaticana

Více než 400 tisíc diváků za několik prvních týdnů a rekordní fronty před kiny – a zároveň rušení projekcí a zákaz plakátů v metru. Film Sacré Coeur o zjeveních Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se stal ve Francii kulturním fenoménem a výrazným hlasem ve sporu o sekularismus státu, informuje Catholic Weekly. Film uváděný od 1. října pod podtitulem „Jeho panování nebude mít konce“ vypráví o zjeveních Ježíše sv. Markétě Marii Alacoque v Paray-le-Monial v letech 1673–1675. Snímek – spojující historické rekonstrukce, svědectví a komentáře odborníků – vznikl u příležitosti 350. výročí těchto zjevení.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.