07.07.2025, RC Monitor 12/2025
Kdysi měl moc hezké kázání P. Kusý. Zamýšlel se právě nad tím, kolika věcem věříme. Někdo věří kartářkám, jiný horoskopům. Ale hned připomněl, že nemusíme chodit tak daleko. Každé ráno věříme, že pojede autobus nebo tramvaj, kterými se dopravujeme do práce. Je to víra – obzvlášť v současné Praze. Protože může být výluka, může někde spadnout trolej, může dojít k nehodě... A nic najednou nejezdí podle jízdního řádu, jemuž jsme věřili.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Jenže my věřící víme, že Boha lze poznat. Z toho, co stvořil. Jen zkuste poprosit nějakého vědce, člena Mensy, jestli by mohl vymyslet takové malilinkaté pouzdro, které se vloží do země, nechává se na tu zeminu svítit světlo a občas se přidá voda, a z toho pouzdra pak vykvete květina nebo vyroste strom...
V poslední době se opět hodně mluví o AI, tedy umělé inteligenci. Opět, protože už v osmdesátých letech minulého století měly počítače převzít většinu lidských činností a prací. Jako ano, existovaly sofistikované a lidem podobné robotické loutky, ale na pole sbírat brambory nebo sklízet rýži je nikdo neposlal.
Stejně tak dnes, když si lidé nechávají umělou inteligencí psát dopisy, knížky, scénáře. Podle takového scénáře natočený film poznáte hodně jednoduše – lidé vedou rozhovory na úrovni nechápavých mimozemšťanů a příběh je slepenec milionu podobných témat a většinou celkově nedává smysl. Protože je to slepenec.
V tom je právě problém AI. Bere již dávno hotové věci a jen je (a jejich jednotlivé části) prokombinuje, zvariuje, protáhne výpočtem karteziánského produktu... Podobně jako vědci měří a váží něco, co už existovalo a existuje, ale sami k tomu nedovedou přidat nic navíc, nic svého, nic kreativního a tvořivého.
Jan Lipšanský
04.08.2025, RC Monitor 14/2025
V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.
28.10.2025, RC Monitor 20/2025
Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.
23.06.2025, librinostri.catholica.cz
Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.
17.10.2025, Aleteia
Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.