Z tesařské dílny až na oltář světa

23.06.2025, librinostri.catholica.cz

Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.


Příkladem tiché odevzdanosti pro mnohé z nás, jejichž každodenní život je plný námahy, je i skrytý život Pána Ježíše v Nazaretě. Nazaret – malé město, ukryté mezi pahorky Galileje. Na severu se tyčí zasněžený Hermon, na jihu hory Samařské a Judské, na západě Karmel, za nímž se leskne moře. Zdá se, že si Pán Ježíš úmyslně zvolil tuto tichou krajinu, která odráží tichost Jeho Srdce.

Domy v Nazaretě jsou jednoduché, zařízené skromně, jak bývalo u Palestinských Arabů. Jak píše Didon, u starých Židů byla pracovitost ctí – lenost neznali, řemeslo bylo vážené, a i slavní rabíni se živili prací. Josef byl tesařem – a Kristus Pán sdílel jeho řemeslo.

Tesařství patří mezi nejtěžší práce. Tesat tvrdé klády je úmorné a jednotvárné. A právě tuto práci konal Pán Ježíš den co den až do třicátého roku života. Vyráběl jha, trámy, váhy – a když mu únavou kanul pot z čela, když mu klesaly ruce, klidně si setřel pot a pokračoval beze stopy netrpělivosti. Jeho tvář zůstávala jasná, ústa nikdy nepronesla hořké slovo. Jen někdy pohlédl k nebi a povzdechl si. Nebyl to povzdech rezignace, ale lásky – oběť námahy Otci.

Někdo by se mohl ptát: proč Ježíš, který přišel učit lidstvo největším pravdám a získat mu nebe, strávil většinu života prací tak obyčejnou? Právě proto. V této skromnosti se ukazuje jako pravý vůdce lidstva, který nejde jen slovem, ale příkladem. Ježíš vidí námahu otců v dílnách, pot rolníků na poli, dým továren, dřinu horníků v podzemí. A každému z nás ukazuje, že místo, kam nás postavila Boží prozřetelnost, je bojištěm, na němž máme získat vavřín vítězství.

Tichost Jeho Srdce a věrnost v práci nám připomínají: Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi do dědictví.

† P. Cyril Jež SJ


Další články



Habemus Papam: Kardinál Prevost se stal novým papežem Lvem XIV.

08.05.2025, Vatican News

Konkláve zvolilo 267. římským biskupem kardinála Roberta Francise Prevosta Tuto zprávu oznámil zástupu shromážděnému na Svatopetrském náměstí kardinál protodiakon Dominique Mamberti. Annuntio vobis gaudium magnum: habemus Papam! „Oznamuji vám velkou radost: máme papeže!“. „Eminentissimum ac Reverendissimum Dominum, Dominum Robertum Franciscum, Sanctæ Romanæ Ecclesiæ Cardinalem Prevost, qui sibi nomen imposuit Leone XIV." „Nejdůstojnější a nejctěnější pán, pan Robert Francis, kardinál Svaté římské církve Prevost, který si dal jméno Lev XIV.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

Jak přišla v Sýrii západní civilizace o svůj vliv na Blízkém východě

02.05.2025, syrzdarma.cz

Na území Sýrie došlo krátce po vzniku islámu k první velké bitvě, která znamenala počátek jeho dominance na Blízkém východě. Trvalo 650 let, než západní civilizace ztratila poslední zbytky svého vlivu. A proč je 11. září historické datum? Islám krátce po svém vzniku dosáhl velkých vojenských úspěchů a začal se šířit na všechny světové strany. Při své expanzi se řídil teorií svaté války, která je s menšími obměnami platná dodnes.

Všechno je tak, jak má být

02.06.2025, RC Monitor 10/2025

Jsou chvíle, kdy si člověk říká, že nemá to, co by chtěl a po čem touží. A tak stále hledá něco jiného, lepšího. Hodně lidí na světě cítí jakousi neúplnost, ne–celost a podvědomě cítí nenaplnění, i kdyby třeba vyhráli milion ve sportce nebo dostali nejprestižnější světovou cenu. Pořád má takový člověk pocit, že mu něco chybí a není nikdy spokojený.

O milosti s P. Marianem Kuffou

19.05.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku P. Mariána Kuffy "O milosti", která se uskuteční 20. května 2025 v Praze.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.