30.06.2025, Catholic News Agency
Biskupové zopakovali argumenty z prohlášení vydaného 19. května, tedy ještě před hlasováním: „Tento návrh, jeden z nejbenevolentnějších na světě, by ohrozil ty nejzranitelnější a zpochybnil úctu, kterou si zaslouží každý lidský život.“ Slíbili, že se budou nadále účastnit legislativního procesu, který nyní vstupuje do fáze projednávání v Senátu a následně se později v tomto roce vrátí do Národního shromáždění k druhému čtení.
CEF zdůraznila svůj závazek přispívat „všemi užitečnými prvky k osvícenému rozlišování“ v otázce, kterou označila za „nesmírně závažnou, složitou, a dokonce zastrašující“. Zatímco návrh nyní putuje do Senátu, kde se má začít projednávat na přelomu září a října, biskupové hodlají zůstat plně zapojeni do veřejné i legislativní diskuse.
Na základě každodenních zkušeností více než 800 nemocničních kaplanů, 1500 dobrovolníků, 5000 návštěvníků domácností a domovů důchodců a nespočtu kněží, jáhnů, řeholníků a laiků zapojených do pastorace po celé Francii biskupové zdůraznili, že církev má nejen právo, ale i odpovědnost mluvit jménem umírajících.
Biskup Pierre–Antoine Bozo z Limoges se v rozhovoru pro rádio RCF po hlasování vyjádřil ke znepokojení ohledně nového trestného činu „bránění přístupu k asistenci při umírání“, který by podle některých mohl ohrozit poslání církve doprovázet nemocné a umírající.
Biskup reagoval klidně a vyzval katolíky, aby si zachovali „velkou svobodu“ v pomoci trpícím: „Jejich touhou musí být doprovázet z lásky, charitativně, s péčí a bratrstvím všechny trpící, aniž by se museli ptát, zda by mohli být trestně stíháni za bránění.“
Už od předložení návrhu v roce 2022 francouzští představitelé katolické církve vynakládají nesmírné úsilí, aby byl jejich hlas slyšet. Kromě vlastních iniciativ se církev zapojila i do širší veřejné debaty prostřednictvím Konference náboženských představitelů ve Francii (CRCF), kde spolupodepsala společné prohlášení varující, že „zvolený výraz – ’asistence při umírání‘ – zakrývá skutečnou povahu tohoto činu: vědomé podání smrtící látky.“
Jen pár dní poté, co 21. května věnovali každoroční modlitební vigilii za život v katedrále Notre–Dame otázce konce života, biskupové z regionu Île–de–France své poselství ještě zostřili. Dne 26. května – den před hlasováním – zveřejnili otevřený dopis poslancům a senátorům ze svých diecézí.
Zvláště varovali před nebezpečnou manipulací s jazykem a uvedli, že se navrhovaný zákon pokouší redefinovat péči jako způsob ukončení života. Jedenáct biskupů odsoudilo to, co považují za „rozpory, nepravdy a falešný humanismus“, na němž návrh zákona stojí.
„Jak můžeme nazývat ’přirozenou‘ smrt, která je záměrně vyvolána?“ ptají se. „Jak můžeme mluvit o ’právu zemřít‘, když je smrt i tak nevyhnutelná?“ Biskupové také vyjádřili obavy z možných dlouhodobých dopadů toho, jak je zákon formulován – podle nich by to mohlo v budoucnu vést k rozšíření působnosti zákona na nezletilé či seniory s kognitivními poruchami, jako je například demence.
Církev nadále buduje spojenectví se zdravotníky, právníky a etiky, kteří v posledních letech veřejně vystupují proti tomu, co považují za rozchod s francouzským modelem péče a obecněji s odkazem křesťanské civilizace. „Smrt způsobená druhým člověkem,“ zdůraznili biskupové, „není a nemůže být formou péče.“
Přestože se implementace zákona teprve připravuje (vláda ho plánuje zavést do roku 2027), biskupové připomněli, že již existuje alternativní právní rámec: zákon Claeys–Leonetti z roku 2016, který umožňuje silné a nepřetržité podávání sedativ bez aktivního způsobení smrti.
Církev dlouhodobě tvrdí, že tento zákon nabízí humánní rovnováhu mezi tišením bolesti a úctou k životu. Biskupové rovněž vyjádřili politování, že více než 20 % francouzských departementů stále nemá přístup k paliativní péči, a vyzvali k zásadním investicím v této oblasti.
Solène Tadié
Přeložil Pavel Štička
12.05.2025, RC Monitor 7/2025
Vždycky jsem ráda poslouchala názory, které se s mými rozcházely. Zvláště mě zajímala krajní řešení, protože jsem měla za to, že tak dojdu k nějaké objektivní pravdě.
10.03.2025, RC Monitor 4/2025
Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.
19.04.2025, RC
„Smrt byla odstraněna vzkříšením, neboť jako když slunce zažene tmu, tak Kristus svým vzkříšením zničil smrt.“ - Svatý Atanáš Alexandrijský (†373), O vtělení Slova, 27
31.03.2025, RC Monitor 6/2025
Kanadská vláda zastavila vyšetřování tvrzení o hromadných pohřebištích dětí v bývalých internátních školách provozovaných církví poté, co nebyl nalezen ani jediný hrob. Obvinění z týrání a vražd stovek domorodých dětí vyvolala v Kanadě vlnu zlosti, která vedla k žhářským útokům, vandalismu a znesvěcení přibližně 120 kostelů.
29.04.2025, RC Monitor 8/2025
Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.
06.05.2025, Catholic Answers
Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!