Francouzští biskupové odsuzují schválení zákona o eutanazii a vyzývají k milosrdným alternativám

30.06.2025, Catholic News Agency

Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.


Francouzská biskupská konference (CEF) ve svém prohlášení vydaném krátce po hlasování vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad zavedením tzv. „práva na asistenci při umírání“. Přestože přivítala podporu zlepšení paliativní péče, znovu potvrdila svůj nesouhlas s právní institucionalizací eutanazie.

Biskupové zopakovali argumenty z prohlášení vydaného 19. května, tedy ještě před hlasováním: „Tento návrh, jeden z nejbenevolentnějších na světě, by ohrozil ty nejzranitelnější a zpochybnil úctu, kterou si zaslouží každý lidský život.“ Slíbili, že se budou nadále účastnit legislativního procesu, který nyní vstupuje do fáze projednávání v Senátu a následně se později v tomto roce vrátí do Národního shromáždění k druhému čtení.

CEF zdůraznila svůj závazek přispívat „všemi užitečnými prvky k osvícenému rozlišování“ v otázce, kterou označila za „nesmírně závažnou, složitou, a dokonce zastrašující“. Zatímco návrh nyní putuje do Senátu, kde se má začít projednávat na přelomu září a října, biskupové hodlají zůstat plně zapojeni do veřejné i legislativní diskuse.

Na základě každodenních zkušeností více než 800 nemocničních kaplanů, 1500 dobrovolníků, 5000 návštěvníků domácností a domovů důchodců a nespočtu kněží, jáhnů, řeholníků a laiků zapojených do pastorace po celé Francii biskupové zdůraznili, že církev má nejen právo, ale i odpovědnost mluvit jménem umírajících.

Biskup Pierre–Antoine Bozo z Limoges se v rozhovoru pro rádio RCF po hlasování vyjádřil ke znepokojení ohledně nového trestného činu „bránění přístupu k asistenci při umírání“, který by podle některých mohl ohrozit poslání církve doprovázet nemocné a umírající.

Biskup reagoval klidně a vyzval katolíky, aby si zachovali „velkou svobodu“ v pomoci trpícím: „Jejich touhou musí být doprovázet z lásky, charitativně, s péčí a bratrstvím všechny trpící, aniž by se museli ptát, zda by mohli být trestně stíháni za bránění.“

Už od předložení návrhu v roce 2022 francouzští představitelé katolické církve vynakládají nesmírné úsilí, aby byl jejich hlas slyšet. Kromě vlastních iniciativ se církev zapojila i do širší veřejné debaty prostřednictvím Konference náboženských představitelů ve Francii (CRCF), kde spolupodepsala společné prohlášení varující, že „zvolený výraz – ’asistence při umírání‘ – zakrývá skutečnou povahu tohoto činu: vědomé podání smrtící látky.“

Jen pár dní poté, co 21. května věnovali každoroční modlitební vigilii za život v katedrále Notre–Dame otázce konce života, biskupové z regionu Île–de–France své poselství ještě zostřili. Dne 26. května – den před hlasováním – zveřejnili otevřený dopis poslancům a senátorům ze svých diecézí.

Zvláště varovali před nebezpečnou manipulací s jazykem a uvedli, že se navrhovaný zákon pokouší redefinovat péči jako způsob ukončení života. Jedenáct biskupů odsoudilo to, co považují za „rozpory, nepravdy a falešný humanismus“, na němž návrh zákona stojí.

„Jak můžeme nazývat ’přirozenou‘ smrt, která je záměrně vyvolána?“ ptají se. „Jak můžeme mluvit o ’právu zemřít‘, když je smrt i tak nevyhnutelná?“ Biskupové také vyjádřili obavy z možných dlouhodobých dopadů toho, jak je zákon formulován – podle nich by to mohlo v budoucnu vést k rozšíření působnosti zákona na nezletilé či seniory s kognitivními poruchami, jako je například demence.

Církev nadále buduje spojenectví se zdravotníky, právníky a etiky, kteří v posledních letech veřejně vystupují proti tomu, co považují za rozchod s francouzským modelem péče a obecněji s odkazem křesťanské civilizace. „Smrt způsobená druhým člověkem,“ zdůraznili biskupové, „není a nemůže být formou péče.“

Přestože se implementace zákona teprve připravuje (vláda ho plánuje zavést do roku 2027), biskupové připomněli, že již existuje alternativní právní rámec: zákon Claeys–Leonetti z roku 2016, který umožňuje silné a nepřetržité podávání sedativ bez aktivního způsobení smrti.

Církev dlouhodobě tvrdí, že tento zákon nabízí humánní rovnováhu mezi tišením bolesti a úctou k životu. Biskupové rovněž vyjádřili politování, že více než 20 % francouzských departementů stále nemá přístup k paliativní péči, a vyzvali k zásadním investicím v této oblasti.

Solène Tadié
Přeložil Pavel Štička


Další články



Můžete zvážit hmotnost televizního signálu?

07.07.2025, RC Monitor 12/2025

Dostal jsem se tuhle na internetu do sporu se známým, který je členem Mensy, tedy má vysoké IQ. A ten mi tvrdil, že Boha nelze poznat, protože věda. Co totiž nejde změřit a zvážit, tak neexistuje. Proto jsem mu položil následující otázky: „Můžete změřit délku elektřiny? Můžete zvážit hmotnost televizního signálu? Můžete dokázat svou vlastní existenci a předat někomu komplexní poznání vlastní osoby se všemi myšlenkami, touhami, vzpomínkami, láskami, nenávistmi, ambicemi, výhrami, zklamáními...?“ Neodpověděl mi.

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

Moderní věda? Vznikla díky křesťanství

06.05.2025, Catholic Answers

Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!

Alkohol, erotika a Ježíš

14.04.2025, RC Monitor 6/2025

Volné pokračování článku Pívečko a Eucharistie: Praha je zdá se pro našeho Pána Ježíše Krista poněkud ošidnou půdou. V početných kostelích stověžaté matičky hlavy účastnící se bohoslužeb šednou a ubývají. Dostat mladší ročníky na mši svatou to chce „velikej hever“, jak zpívá Vladimír Mišík (ten ovšem hned dodává, že ho slušně řečeno nemá). Jeden z panáčků si proto řekl, že když nejdou lidi za Pánem, že musí Pán za lidmi (asi poučen horou a Mohamedem), a tak zkusil hrát (rozuměj celebrovat) v hospodě, jenže arcibiskup mu pískl ofsajd. Pozorný rozhodčí. Vždyť Ježíš přece řekl: „Následuj mě.“ A ne: „Následuji tě.“ A až ten, kdo následoval, došel do večeřadla a teprve tam přijal Eucharistii. Už ten Břevnov ale nechme...

Jak přišla v Sýrii západní civilizace o svůj vliv na Blízkém východě

02.05.2025, syrzdarma.cz

Na území Sýrie došlo krátce po vzniku islámu k první velké bitvě, která znamenala počátek jeho dominance na Blízkém východě. Trvalo 650 let, než západní civilizace ztratila poslední zbytky svého vlivu. A proč je 11. září historické datum? Islám krátce po svém vzniku dosáhl velkých vojenských úspěchů a začal se šířit na všechny světové strany. Při své expanzi se řídil teorií svaté války, která je s menšími obměnami platná dodnes.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.