Ronald Reagan a morální vůdcovství

Roman Joch

... Reagan jako křesťan si byl vědom toho, co věděl již Aristoteles a co učí křesťanství: aby byl člověk plně svobodný, musí být mravný. Vnější, politická svoboda pro plnou svobodu člověka nestačí. To proto, že pokud si člověk ve svém životě nevolí to, co jeho rozum a svědomí nahlížejí jako správné, nýbrž se nechává (s)vést svými vášněmi, je vlastně otrokem hříchu. Aby se od hříchu osvobodil, aby se naučil kontrolovat a ovládat své vášně a choutky, musí se cvičit v ctnostech a praktikovat je; musí se naučit upřednostňovat to, co jeho rozum a svědomí nahlížejí jako správné, před tím, kam ho slepě táhnou jeho vášně. Jen pak je plně svobodným: volbu činí on sám, jeho rozum; není pouhou bezvládnou hračkou zmítanou svými vášněmi.

Být ctnostný má velice praktický vztah k zachování svobody, konkrétně k její obraně. Aby lidé zůstali svobodní, musejí být připraveni svou svobodu bránit. To znamená, že musejí být připraveni svůj život riskovat při obraně svobody a nikdy se dobrovolně nesmířit s její ztrátou. ... To naznačil president Reagan již ve svém prvním inauguračním projevu 20.ledna 1981: "Žádný arzenál ani žádná zbraň v arzenálech světa není tak mocná, jako mravní odvaha svobodných mužů a žen." ... Udržení svobody si nutně vyžaduje značnou dávku ctností: ctnost odvahy, ctnost statečnosti, ctnost odhodlání upřednostnit riskantní boj za svobodu se zbraní v ruce před pouhým pohodlným biologickým vegetováním v otroctví.

Ke druhému intimnímu kontaktu mezi svobodnou a ctnostmi dochází v bolestné otázce potratů. Nikde jinde se problémy nesprávně uplatněné svobody neprojevují tragičtěji než při záměrném zabití malého človíčka. Propojení svobody s ctností je zde žádoucnější než kdekoli jinde, neboť to, co jinak hrozí, je obludné: masakr neviňátek.

President Reagan byl příslušníkem hnutí za život počatých dětí. Právě za jeho vedení se republikánská strana stala stranou většinově "pro-life". Navazovala tím na své kořeny v polovině 19.století, kdy vznikla jako strana odpůrců otroctví. Lincolnovští republikáni byli tehdy proti tomu, aby se některým lidským bytostem svévolně upíral jejich plně lidský statut pod hanebnou záminkou jejich zmavé pleti, a proto se jim následně upíralo i přirozené právo na svobodu. Reaganovští republikáni jsou obdobně proti tomu, aby se některým lidským bytostem svévolně upíral jejich plně lidský statut pod hanebnou záminkou jejich nízkého věku. Reagan sám považoval potratovou praxi za natolik velkou skvrnu na svobodné západní společnosti, že za svého presidentství napsal esej "Potraty a svědomí národa". Přitom za největší omyl celé své politické kariéry považoval svůj podpis na zákonu legalizujícím potratovou praxi v Kalifornii - z doby působení guvernéra tohoto státu. Tehdy se ještě nechal obelhat argumenty potratářů, že legalizace některých potratů prý zabrání většímu zlu potratů nelegálních. Pak již ale nikdy obdobnou chybu neudělal. ...

Jak vidíme, Ronald Reagan byl přesvědčen, že ctnosti jsou nezbytné pro zachování, ale i správné uplatňování lidské svobody. Co však podle jeho názoru lidi učí ctnostem a utvrzuje je v nich? Totéž, o čem byli přisvědčeni i Otcové zakladatelé americké republiky: křesťanská víra v Boha. ... Ronald Reagan byl nejen velkým politikem svobody a konzervativním státníkem, ale především hluboce a upřímně věřícím křesťanem. V roce 1982 o sobě řekl: "Vždy jsem věřil, že my, každý z nás, existujeme pro nějaký účel, že existuje Boží plán pro nás všechny. Nyní vím, že ty dny, jež mi zbývají, patří Jemu." Snad právě křesťanská víra byla tou největší Reaganovou inspirací pro jeho oddanost věci svobody. ...

Text je kráceným výňatkem z eseje, uveřejněného v publikaci "Margaret Thatcherová a Ronald Reagan - politici svobody", autoři Hynek Fajmon a Roman Joch, CEVRO 2002.