Další obvinění Pia XII.

28. prosince 2004 přinesl italský deník Il Corriere della Sera článek Alberta Melloniho, kde se mluví o údajném nálezu dokumentu z 20. října 1946, podle něhož židovské děti, zachráněné katolickými rodinami nebo institucemi nemají - pokud byly pokřtěny - být vráceny rodičům nebo **židovským institucím. Mělo jít o tajný pokyn Pia XII. nunciovi Roncallimu, pozdějšímu Janu XXIII. Tvrzení převzaly New York Times z 9. ledna 2005. Mezitím v Corriere 4. ledna napsal kontroverzní autor Daniel Goldhagen, že by měla být ustavena mezinárodní komise k vyšetřování katolické církve.

Někteří historici upozornili, že články neuvádí, z kterého archivu údajný dokument pochází; jde o strojopis, který není nikým podepsán. Arcibiskup Loris Capovilla, který byl tehdy nunciovým tajemníkem, sdělil, že postoj nuncia i Církve ve Francii byl jednoznačný: zachránit děti, svěřit je katolickým rodinám, které se o ně budou starat jako o vlastní a vrátit je rodičům, pokud se objeví. "Ty děti byly zachráněny před jistou smrtí," řekl arcibiskup Capovilla. "Po válce se přirozeně postupovalo případ od případu. Církev prostě radila k opatrnosti." Arcibiskup nezná případ, kdy by židovskému dítěti bylo bráněno v návratu k přirozené rodině.

Rovněž v Avvenire ze 4. ledna napsal historik P. Giovanni Sale z Gregoriany, že "popisovat Pacelliho jako antisemitu, stavět ho do protikladu k Roncallimu a požadovat komisi ... je provokace, která falšuje historickou pravdu". Podobně se vyjádřil historik Giorgio Rumi z milánské univerzity.

Římský historik Andrea Riccardi napsal do Avvenire 4. ledna, že jde o projevy anti-pacelliovské posedlosti, která zatemňuje dějiny a kriminalizuje papeže, aby zpochybnila skutečnou odpovědnost za vyhlazování Židů.

I někteří židovští historici - Anna Foa, Michael Tagliazzo - vytkli Melloniho článku chyby. Tagliazzo potvrdil, že děti přijaté římskými rodinami byly "navráceny rodičům, jakmile to bylo možné".