Další obvinění Pia XII.

12.01.2005, Zenit, New York Times

28. prosince 2004 přinesl italský deník Il Corriere della Sera článek Alberta Melloniho, kde se mluví o údajném nálezu dokumentu z 20. října 1946, podle něhož židovské děti, zachráněné katolickými rodinami nebo institucemi nemají - pokud byly pokřtěny - být vráceny rodičům nebo **židovským institucím. Mělo jít o tajný pokyn Pia XII. nunciovi Roncallimu, pozdějšímu Janu XXIII. Tvrzení převzaly New York Times z 9. ledna 2005. Mezitím v Corriere 4. ledna napsal kontroverzní autor Daniel Goldhagen, že by měla být ustavena mezinárodní komise k vyšetřování katolické církve.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Někteří historici upozornili, že články neuvádí, z kterého archivu údajný dokument pochází; jde o strojopis, který není nikým podepsán. Arcibiskup Loris Capovilla, který byl tehdy nunciovým tajemníkem, sdělil, že postoj nuncia i Církve ve Francii byl jednoznačný: zachránit děti, svěřit je katolickým rodinám, které se o ně budou starat jako o vlastní a vrátit je rodičům, pokud se objeví. "Ty děti byly zachráněny před jistou smrtí," řekl arcibiskup Capovilla. "Po válce se přirozeně postupovalo případ od případu. Církev prostě radila k opatrnosti." Arcibiskup nezná případ, kdy by židovskému dítěti bylo bráněno v návratu k přirozené rodině.

Rovněž v Avvenire ze 4. ledna napsal historik P. Giovanni Sale z Gregoriany, že "popisovat Pacelliho jako antisemitu, stavět ho do protikladu k Roncallimu a požadovat komisi ... je provokace, která falšuje historickou pravdu". Podobně se vyjádřil historik Giorgio Rumi z milánské univerzity.

Římský historik Andrea Riccardi napsal do Avvenire 4. ledna, že jde o projevy anti-pacelliovské posedlosti, která zatemňuje dějiny a kriminalizuje papeže, aby zpochybnila skutečnou odpovědnost za vyhlazování Židů.

I někteří židovští historici - Anna Foa, Michael Tagliazzo - vytkli Melloniho článku chyby. Tagliazzo potvrdil, že děti přijaté římskými rodinami byly "navráceny rodičům, jakmile to bylo možné".

Další články

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.