Charita k církevnímu zákonu

Tisková zpráva z pátku 25. listopadu 2005

Stanovisko SČKCH k novele zákona o církvích

(PRAHA) Poslanecká sněmovna v úterý 22. listopadu 2005 hlasy sociálních demokratů a komunistů přehlasovala senátní veto a znovu schválila novelu církevního zákona č. 3/2002 Sb., "o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností". Novela má upravit evidenci Charit a Diakonií. Kritici míní, že předloha to dělá způsobem, který je v rozporu s právy, jež církvím dává ústava. Novela tedy - podle informací České tiskové kanceláře - zřejmě skončí u Ústavního soudu.

Jádrem sporu je otázka, zda zákon omezuje náboženskou svobodu a zda se dotýká práva církví zřizovat podle vlastních norem duchovní i jiné instituce, třeba Charity nebo školy a zdravotnická zařízení.

Česká biskupská konference (ČBK) vydala prohlášení, ve kterém vyjádřila znepokojení nad přijetím novely zákona. Podle ČBK novela porušuje ústavou zaručené svobody církví a bezprecedentně zmenšuje jejich práva ve srovnání se zákonem o církvích z roku 1991. "Se znepokojením připomínáme, že novela církevního zákona nerespektuje nález Ústavního soudu č. 4/2003 Sb., který zrušil jako protiprávní pasáže původního zákona z roku 2002 a které se, ve změněné podobě, do novely zákona znovu vracejí," praví se v prohlášení ČBK.

"Církvi nejde o nějaké výjimečné postavení nebo vyčleňování se z právním systému, právě naopak. V drtivé většině zemí EU je církevní právo legitimní součástí právních norem a je postaveno naroveň s ústavním právem. V těchto zemích jsou církve oprávněné zřizovat právnické subjekty, které souvisí s jejím posláním, nebo jej doplňují. V ČR není toto dořešeno, a proto musíme trvat na tom, že rozhodnutí parlamentu je naprosto v rozporu s demokratickými principy," vysvětluje Oldřich Haičman, generální sekretář Sdružení Česká katolická charita.

Novela zákona diskriminuje církve a náboženské společnosti, omezuje jejich dosavadní právo rozhodovat o interních záležitostech uvnitř církví a církevních společností, evidenci Charit a Diakonií a také zřizování dalších instituci, jako jsou školská a zdravotnická zařízení. "Je nemyslitelné, aby existence Charity byla takto závislá na poručnictví státu. Naší činnost rozvíjíme už od roku 1990, kdy došlo k založení Charity biskupskou konferencí. Na registraci MK ČR jsme však museli čekat až do roku 1996, kdy byl vůbec rejstřík zřízen. To znamená, že bychom šest let nemohli poskytovat naše služby, které jsou nepochybně obecně prospěšnými aktivitami. Stát tak jde sám proti sobě a toto rozhodnutí poškodí nejenom ty, kterým pomáháme, ale také celou společnost," dodává O. Haičman.

Podobně stanovisko k novele zákona č. 3/2002 Sb. zaujal i Pavel Černý, předseda Ekumenické rady církví v ČR, který uvedl, že tato novela nikdy nebyla církvemi považována za krok kupředu. "Naopak, přijatá novela umožňuje větší ingerenci státních úředníků do života církví. Je třeba se ptát, kdo tuto novelu připravoval. Je celkem jasné, že to je práce odboru církví MK, který si tak řeší problematiku svého dohledu nad církvemi. Ministr kultury V. Jandák naznačil, že se pokusí novelu odmítnout. Bohužel neuspěl."

"Skupina senátorů je připravena podat opět stížnost k Ústavnímu soudu a nás velice mrzí, že se tato kauza opět proběhla a musí se řešit za statní peníze, které mohly být použity úplně jinak, například na pomoc mnoha lidem v nouzi," uzavírá Oldřich Haičman.

Jan Oulík Dagmar Volencová

tiskové oddělení SČKCH tiskové oddělení SČKCH

mobil: 603 895 984 mobil: 603 511 242