Řeholnice pomáhají postiženým afgánským dětem

16.06.2006, Asia News

Už půldruhého roku pracují v Kábulu tři řeholnice, které pečují o mentálně postižené děti. Sestra Ela z františkánského řádu Panny Marie pochází z Polska, sestry Džanila a Erasie, dominikánské misionářky svaté Kateřiny, jsou Pákistánky. Musejí chodit v civilu, tedy zahalené jako místní ženy. "Ježíše nosíme **uvnitř", komentují to sestry.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Rodiče jim své děti přivádějí hned ráno a sestry s nimi pracují. Hrají si s nimi, učí je sebeobsluze, ty nejvyspělejší se učí psát. Některé děti potřebují fyzioterapii, aby byly schopny základních pohybů. Odpoledne si rodiče děti odvádějí.

Sestry říkají, že rodina je v Afganistánu silná instituce, takže ani ty nejchudší děti nejsou opuštěné. Říkají také, že život s Afgánci je pokojný: sousedé vědí, jakého jsou sestry náboženství a respektují je. Při nedávných nepokojích je několik dní ukrývali u sebe doma.

"Lidé jsou za naši práci vděční," vysvětlují sestry; jejich centrum je jediné ve městě, které s mentálně postiženými dětmi pracuje.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.