Stvoření světa, evoluce a jednota lidského rodu

Jaký je oficiální postoj učitelského úřadu církve k otázce stvoření a evoluce?

**Z první kapitoly Genesis není možné jasně definovat nic o pořádku stvoření a dnech stvoření. Proto různé výklady vymyšlené katolíky kvůli srovnání biblického vyprávění s přírodními vědami se mohou, se zdravou vírou, svobodně připustit k úvahám, pokud se drží nezúžená pravda Písma svatého.**

Sv. Tomáš Akvinský (13. století) v Teologické sumě říká: "Musí se říct, jak učí sv. Augustin, že v takových otázkách se musí dbát na dvojí: A to jednak aby se neochvějně zachovala pravda Písma sv. a protože Písmo připouští mnohonásobný výklad, nemá se nikdo držet výhradně jednoho výkladu, protože se může ukázat, že je z určitého důvodu nesprávný — aby kvůli tomu nebylo Písmo nevěřícím na posměch a aby se jim nezahradila cesta k víře." (I, Q. 68, a. 1)

Podstata víry

Ohledně výkladu světa je něco, co patří k podstatě víry, např. že svět začal stvořením. Ale jakým způsobem a v jakém pořádku je učiněn, to patří k víře jen případkově, nakolik se předává v Písmu, které připouští více výkladů.

Různé výklady stvoření

Systémy užívané k výkladu první kapitoly Genesis můžeme rozlišit na tři: 1) literární či doslovný, 2) alegorický či duchovní a 3) systém dnů — období.

Literární či doslovný výklad

Zpráva o stvoření je chápána doslovně, tzn. že den stvoření je obyčejný den o 24 hodinách. Tento systém je po zásluze obecně odmítán. Odporují mu zřejmá fakta geologie a paleontologie. Museli bychom věřit, že Bůh zázračně stvořil i fosilie a zkameněliny poukládal umě do vrstev. Zázrak však nemáme vidět jako první řešení, ale to, co odpovídá přirozenosti. Ani potopa nemůže všechno dostatečně vysvětlit. Fosilie jsou ukládány i v různých časových obdobích.

Alegorický či duchovní výklad

a) Alexandrijská škola učí, že svět byl celý stvořen najednou, a že Mojžíš rozděluje stvoření na šest dní, aby dal svému popisu logickou strukturu. Tento výklad připouští i sv. Tomáš Akvinský.

b) Někteří moderní autoři se domnívají, že Mojžíš nechtěl chronologicky popisovat pořadí věcí, ale logický řád, subjektivní řád prorockých vidění, skrze které mu bylo stvoření zjeveno — logický řád od méně dokonalých k dokonalejšímu stupni.

c) Gn 1 je liturgická píseň na každý den — oslava části stvoření, které bylo v jediném dni, den odpočinku — příklad samotného Boha.

Dnes se ani alegorický výklad netěší zastání kvůli nálezům paleontologie a geologie, kde se ukazuje, že svět byl formován v dlouhých obdobích. Ale i dnes se může ve zdravé víře držet. V Písmu totiž nehledáme vědecký traktát (ani o stvoření), ale výklad náboženské pravdy.

Systém období

Systém dnů — období zastávali mnozí interpreté minulého století. Ti říkají, že šest dnů stvoření nejsou dny o 24 hodinách, ale jsou to období bez blíže určené doby trvání. Tuto nauku jakožto pravděpodobnou drží mnoho biblických interpretů. Dost šťastně uvádí do souladu biblické vyprávění s přírodními vědami, pokud se chápe v hlubším smyslu a ne striktně, jako popis těch nejdůležitějších věcí, tak, aby to pochopil i obyčejný teologicky nevzdělaný lid.

Absolutní evolucionismus

Absolutní (materialistický) evolucionismus otevřeně odporuje jak víře tak rozumu. Tento systém předpokládá tři věci: věčnost hmoty, samovolné plození a náhodný vývoj druhů.

Umírněný evolucionismus

Umírněný evolucionismus, i když na první pohled odporuje Písmu, pokud se jasně neprotiví víře, se může hájit jako pravděpodobná hypotéza, dokud k tomu Církev nezaujme stanovisko. Některými argumenty evolucionistů se nedá pohrdat, i když nejsou úplně prokazatelné.

Stvoření člověka

Někteří evolucionisté tvrdí ohledně vzniku člověka, že jak tělo, tak duše vznikly přírodními vývojovými zákony, bez zásahu Prvotní Příčiny. Tento omyl odporuje jak sdělení Bible, tak zdravé filosofii.

Umírnění říkají, že tělo člověka vzniklo z nerozumného v tom smyslu, že pod vlivem zákonů Bohem daných tělo nějakého nerozumného živočicha se tak postupně vyvíjelo, až bylo schopné přijmout rozumovou duši stvořenou Bohem. Domněnka umírněných není teologicky heretická, protože Církev doposud v této věci mlčí.

Celé lidské pokolení má počátek v jednom prarodiči — Adamovi. To je zřejmé a blízké víře. V Písmu se přímo říká, že v době, kdy byl stvořen Adam, nebyl žádný jiný člověk: "A nebyl ještě člověk, jenž by obdělával půdu ... ale pomocnici pro člověka, jež by se k němu hodila, nenašel." (Gen 2,5.20) "On učinil, že z jednoho člověka vyšlo celé lidské pokolení, a že bydlí na celém zemském povrchu." (Sk 17,26)

Nepřímo to vyplývá i z katolického učení o dědičném hříchu, podle něhož se všichni rodí zasažení dědičným hříchem, protože všichni přijímají porušenou přirozenost od téže hlavy (srv. Řím 5,12).

O stáří lidského pokolení neříkáme nic, protože to je otázka spíše historická než teologická. Dosud se nedokázalo, že by lidé existovali v třetihorách. Pokud by se to ukázalo, nedotklo by se to naší víry za předpokladu, že by všichni, kteří byli před Adamem, před stvořením prarodičů zanikli. Katolická víra tvrdí jedno: že celý lidský rod má svůj aktuální původ v Adamovi.

Běžný věřící se však má různými teoriemi stvoření znepokojovat pouze přiměřeně. Sv. Bazil například alegorický smysl mojžíšského sdělení odmítá a říká prostě: "Když slyším ´seno´, rozumím ´seno´, podobně květiny, rybu, zvíře i dobytek; o všech se zde mluví, tak to tak beru. Nestydím se za Evangelium." (Hexaem. Hom. 9, n. I)