Nastává v západní Evropě křesťanské oživení?

Týdeník Weekly Standard přinesl článek Joshuy Livestra s názvem "Postsekulární budoucnost Holandska".

Livestro uvádí některé nové jevy, jako je "zaměstnanecká modlitba". Už víc než 100 společností, např. Phillips a KLM, ale i státní úřady, umožňují zaměstnancům **společnou modlitbu. Tato tendence narůstá natolik, že holandské odbory už naléhají na vládu, aby bylo uznáno "právo zaměstnanců na modlitbu na pracovišti".

Dalším jevem je podle Livestra "významný komerční úspěch otevřeně křesťanských autorů". V roce 2005 byly nejprestižnější literární ceny uděleny "knihám projevujícím sympatie křesťanské víře". Patří k nim např. kniha "Klečet na záhonu růží" kalvinistického autora Jana Siebelinka, která se umístila jako druhá na žebříčku holandských bestsellerů posledních deseti let. Na prvním místě je holandský překlad bible, jehož se prodalo půl milionu exemplářů: Holanďanů je 16 milionů, takže úspěch je ekvivalentem 10 milionů exemplářů v USA.

Výrazný je také úspěch "Alfa-kursů", které poskytují úvod do křesťanství. Zúčastnilo se jich už 120.000 Holanďanů, převážně mladých, pro něž je tato tématika zcela nová.

Je tedy podle Livestra řada důvodů si myslet, že "stoletá vlna sekularizace klesá"; podporuje to řada dat.

Historik Tony Judt napsal, že vůdci poválečné Evropy se snažili zapomenout na minulost i na křesťanské kořeny Evropy. Domnívali se, že společnost poskytne všecko a nic nebude zakazovat. To se ale nepodařilo: místo toho stoupla sebevražednost na čtyř- až šestnáctinásobek oproti "méně vyvinutým" evropským zemím a USA. Na druhou stranu rapidně klesla porodnost.

Holanďané ale po stu letech zjišťují, že ještě není pozdě. I když je pro mnohé z nich křesťanství zcela nové, jeho pravdy jsou věčné. To dává všem Evropanům naději.