I jinde ve světě je náboženská nevzdělanost problémem

Landsdowne Market Research provedl pro Institut na Ioně a pro Evangelikální alianci Irska průzkum, podle něhož 95% irských adolescentů neví, jak zní první přikázání. Podle průzkumu má nejvyšší znalosti o křesťanství generace lidí od 65 let výše, nejnižší skupina 15-24-letých. První skupina umí v 76 % vyjmenovat osoby Nejsvětější **Trojice, ve druhé skupině je to jen 47 %.

Ředitel Institutu na Ioně David Quinn řekl, že určitá znalost křesťanství by měla být součástí všeobecného vzdělání. "Z církevního hlediska je jasná korelace mezi znalostí obsahu víry a náboženskou praxí", dodal.

Průzkum vyvolal debatu o tom, co dělat s náboženským vzděláváním. Uvádí to článek v Irish Times.

Také podobná zpráva, jež vyšla v Anglii, konstatuje, že jedna třetina dospělých nemá kontakt se tžádnou církví, vyjma křtu, svatby a pohřbu. Mnoho Britů se považuje za křesťany, ale to se neodráží v jejich náboženské praxi. Relativní nejvyšší návštěvnost bohoslužeb vykazuje Severní Irsko (45 % dospělých), s velkým odstupem následuje Skotsko (18 %), dále Anglie (14 %) a Wales (12 %). V Londýně je ale číslo vyšší (20 %).

Podle knihy "Náboženská vzdělanost" profesora Stephena Prothero z Bostonské university je sice návštěvnost kostela v USA vyšší, ale s náboženskou vzdělaností to také není valné. I když se zde ročně prodá 20 milionů biblí, nedokáže mnoho lidí ani vyjmenovat evangelisty a apoštoly. Mají i potíže vyjmenovat alespoň pět z deseti přikázání. Prothero varuje, že náboženská nevzdělanost je nebezpečnější než jiné formy nevzdělanosti, vezme-li se v úvahu role náboženství v kultuře a ve světě. Tvrdí, že člověk potřebuje náboženské vzdělání, má-li být odpovědným občanem.

Vinu přičítá Prothero školství, ale i církvím. Doporučuje soustředit se na střední a vyšší školy. Je třeba také organizovat náboženské vzdělání pro lidi, kteří už vyšli ze škol.