26.04.2007, Kathnet
Úkolem komise bylo najít spojení (nexus) mezi všemi těmito tajemstvími víry a vytvořit teologickou synstézu, jež by podpořila důslednější a osvícenější pastorační praxi.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Dokument má 41 stran, vyšel v angličtině a má název "Naděje na spásu pro děti, jež zemřou bez křtu".
Tradiční nauka se odvolávala na teorii limbu, což je stav, v němž duše nepokřtěných dětí jsou sice zatíženy dědičným hříchem, takže nemohou patřit na Boha, ale netrpí žádným trestem, protože se nedopustily žádného osobního hříchu. Tato teorie byla vypracována ve středověku, ale nikdy nebyla pojata mezi dogmatické definice učitelského úřadu Církve. Proto zůstává "možnou teologickou hypotézou".
"Princip, že Bůh si přeje spásu všech lidí", říká se v dokumentu komise, "dovoluje doufat, že pro děti, jež zemřely bez křtu, existuje cesta spásy. Tato výpověď vyžaduje teologickou reflexi, jež by logicky a koherentně propojila různé výpovědi učitelského úřadu."K teologickým prvkům, jež musejí být propojeny, patří universální spásná vůle Boží, universální působení milosti ve vztahu ke svátostem, spojení mezi dědičným hříchem a příslibem blaženého patření na Boha, a stvoření člověka v Kristu.
Komise konstatuje, že "existují teologické i liturgické důvody, pro něž lze živit naději, že děti zemřelé bez křtu budou zachráněny a budou moci vejít do věčné blaženosti, i když o tomto problému neexistuje žádná výslovná nauka Zjevení".
Závěry dokumentu nesmějí být zneužívány k tomu, aby se popírala nutnost křtu a jeho udělení se odkládalo.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.