Papež o Řehořovi z Nyssy

Při generální audienci 29. srpna hovořil papež o dalším církevním učiteli, Řehoři z Nyssy. Tento bratr Basila Velikého byl zaměřen na rozjímání a reflexi, současně otevřený kultuře své doby. Byl ženatý, později se odevzdal asketickému životu. Byl zvolen biskupem v Nysse.

Snažil se překonávat rozdíly mezi místními církvemi, pomáhal **reorganizovat Církev. Byl protagonistou Cařihradského koncilu v roce 381, který definoval božství Ducha svatého. Byl přesvědčen, že právě díky křesťanství je možná "nápodoba božské přirozenosti". Bránil pravověří proti heretikům, kteří popírali božství Syna a Ducha svatého nebo naopak popírali Kristovo dokonalé lidství.

Jeho základním tématem bylo stvoření. Ve stvořeném světě viděl odraz Tvůrce a tedy cestu k Bohu.

Napsal také knihu o Mojžíšovi a systematický katechismus. Jeho teologie vyjadřovala jeho duchovní život, žitý život z víry. O postavení člověka ve stvoření píše: "Nebesa nebyla stvořena k Božímu obrazu, ani měsíc, ani slunce, ani nádhera hvězd, nic stvořeného. Jen ty, lidská duše, jsi byla učiněna obrazem přirozenosti, jež přesahuje každý intelekt, podobna neporušitelné kráse, byla jsi učiněna nádobou požehnaného života, obrazem pravého světla, takže když se na sebe podíváš, stáváš se tím, kým je On, protože odraženým paprskem vycházejícím z tvé čistoty napodobuješ Toho, který září ve tvém nitru."

Uvažujme o této chvále člověka. Vidíme, jak byl člověk snížen hříchem. A snažme se vrátit k této původní velikosti: té dosáhne člověk jen tehdy, je-li přítomen Bůh.

Cílem člověka je kontemplace Boha. Aby se tomuto cíli přiblížil, musí člověk stále usilovat o duchovní život, život v rozhovoru s Bohem. Jak učí Řehoř Nysský, spočívá naplnění člověka ve svatosti, v životě s Bohem, který se takto rozzáří pro druhé lidi a pro svět.