Papež o svatém Jeronýmovi

7. listopadu hovořil papež při generální audienci o svatém Jeronýmovi. Středem jeho života se stala bible. Přeložil ji do latiny, ve svých spisech ji komentoval a konkrétně ji praktikoval ve svém asketickém životě. Odešel na východ, kde žil v poušti jako poustevník.

Když se vrátil do Říma, zaměstnal ho papež Damasus jako **tajemníka a rádce, ale po papežově smrti se Jeroným vrátil zpět do Svaté země, usadil se v Betlémě a žil tam až do své smrti v roce 419 nebo 420. Tam pokračoval v biblických komentářích, obhajoval víru a oponoval herezím. Vedl mnichy k dokonalosti, učil a pečoval o poutníky, kteří přišli do Svaté země.

"Jeho literární vzdělání a učenost mu umožnily revidovat a přeložit mnoho biblických textů, a tak vykonal zásadní úkol pro latinskou Církev i pro západní kulturu", řekl papež. Jeho překlad bible, Vulgata, byla na tridentském koncilu uznána jako oficiální text latinské Církve.

Jeroným tvrdil, že je třeba vracet se k originálním textům Písma, k řeckým originálům Nového zákona a k hebrejským originálům Starého zákona, "abychom našli v pramenech vše, co pochází ze zdroje", citoval papež Jeronýma. Komentátoři Písma musejí prezentoval různé názory, aby čtenář mohl posoudit, které je nejdůvěryhodnější. Podle Jeronýma je důležitá i klasická literatura, která se má stát součástí pravé křesťanské kultury.

Od Jeronýma se musíme učit milovat Boží slovo v Písmu svatém, řekl papež. Je důležité žít s Písmem v živém dialogu. Tento dialog musí mít dvě dimenze: na jedné straně to musí být skutečně osobní dialog, protože Bůh má poselství pro každého. Ale abychom neupadli do individualismu, musíme mít na paměti, že Boží slovo nám bylo dáno proto, aby budovalo společenství, sjednocovalo nás v pravdě. Proto musíme Písmo číst vždy ve společenství živé Církve. Privilegovaným místem pro naslouchání Božímu slovu je liturgie.

"Boží slovo přesahuje čas", uzavřel papež. "Lidské názory přicházejí a odcházejí, ale Boží slovo je slovo věčného života. Má v sobě věčnost a je platné navždycky."