Nová encyklika Benedikta XVI.

01.12.2007, Radio Vatikán


Aktualizace

Překlad encykliky přinášíme v rubrice Dokumenty.

-------

Ve Vatikánu byla dnes na tiskové konferenci představena nová encyklika Benedikta XVI. Nese název "SPE SALVI facti sumus" - Nadějí jsme spaseni. Vychází z listu apoštola Pavla Římanům. Odvolává se i na list Židům, který ukazuje na to, že víra vede člověka k novému pojetí života.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Spása podle křesťanské víry, vysvětluje v úvodu Svatý otec, "je nám nabízena** ve smyslu naděje, kterou jsme dostali, věrohodné naděje, v jejíž síle můžeme čelit naší současnosti." Benedikt XVI. zdůrazňuje, že evangelium není jen zpráva o věcech, se kterými se můžeme seznámit, ale je zvěstí, která je zdrojem faktů a mění život.

"Temná brána času, budoucnosti, je otevřená dokořán. Kdo má naději, žije jinak, byl mu darovaný nový život." Svatý otec připomíná, že Ježíš nepřinesl světu "společensko - revoluční odkaz." Ani nebyl "bojovníkem za politické osvobození." Přinesl "něco úplně jiného, (...) setkání s živým Bohem, (...) setkání s nadějí, která byla silnější než utrpení otroctví a která zevnitř proměnila život a svět."

Jak zdůraznil mluvčí Svatého Stolce otec Federico Lombardi, " abychom mohli věrně kráčet k cíli, čelíc únavě a nejasnostem současnosti, potřebujeme věrohodnou a opravdovou naději, to znamená naději, která nevychází z prázdných slov nebo subjektivních postojů, ale naději, která skutečně změní náš život. Naději, jejíž posledním cílem je ponořit se do nekonečné lásky Boha, obejmout ho a být s ním v objetí, ne jako jednotlivci, ale spolu. V setkání, které přinese spravedlnost, život a spásu, narozdíl od všech nespravedlností a absurdit dějin tohoto světa." Podle otce Lombardiho se Benedikt XVI. dotkl jednoho z nejnaléhavjejších a nejdramatičtějších problémů dnešní doby. Neomezuje se jen na povrchní popis beznaděje, která je ve světě rozšířená, ale pokorně a zároveň odvážně reaguje na mnoho záhladních otázek.

Text v latině, italštině, francouzštině, angličtině, němčině, španělštině, portugalštině a polštině na dnešní tiskové konferenci představili kardinálové Georges Marie Martin Cottier, dominikán, emeritní teolog papežského domu, a Albert Vanhoye, jezuita, emeritní profesor novozákonní exegeze na Papežském biblickém institutu.

Kardinál Vanhoye, na dnešní dopolední tiskové konferenci mimo jiné řekl:

"Tato nová encyklika nám opět ukazuje papeže jako hlubokého teologa a zároveň jako pastýře, který vnímá potřeby svého stáda a to ve velmi detailních úvahách týkajících se vztahů křesťanské naděje a víry. Nejen při srovnávání vývoje moderní mentality s křesťanskou nadějí nalézáme velká a působivá svědectví naděje, už z dob sv. Augustina žijícího v dramatickém období, až do dob nedávných, jako svaté Josefiny Bakhity, Afričanky z 18 století, která se ve svých devíti letech stala otrokyní, byla týrána krutými majiteli, ale osvobozena a znovuzrozena do naděje díky setkání s Bohem křesťanů, spasitelem plným lásky."

"V krátkém úvodu encykliky je zdůrazněna důležitost naděje, což se dále několikrát opakuje. Abychom se mohli postavit čelem realitě se všemi svými problémy a těžkostmi, máme naprosto nezbytně za potřebí naději, naději opravdu platnou a pevnou."

Kardinál Cottier, řekl při dopolední představení encykliky novinářům:

"Rozsáhlá meditace o naději, základní dimenzi křesťanské existence, kterou přináší encyklika Spe salvi, jež mám to potěšení vám teď představit, obsahuje ve své kráse a síle osvobození také pozvání k hlubokému přemítání o duchovní situaci naší doby, a odvolává se na mnohá svědectví velkých osobností moderní epochy. Musíme zdůraznit, že encyklika se nezabývá jen nadějí, ale také vírou. Především Dopis židům, ze kterého rozjímání vychází, prezentuje určitou definici víry, která úzce spojuje tuto ctnost s nadějí."

Neoficiální pracovní překlad encykliky Benedikta XVI. "Spe salvi facti sumus" bude na našich internetových stránkách uveřejněn během příštího týdne.



Další články



Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.