Vyjádření České katolické charity k rozhodnutí ústavního soudu

Zákon skončil u soudu kvůli paragrafům, které podle názoru 21 senátorů znemožňují církvím charitativní činnost. Soud např. zrušil paragraf, podle něhož církev musí své charitativní a další organizace registrovat u státu jako právní subjekty. Ministerstvo kultury ČR tak bude nadále církevní právnické osoby pouze evidovat, ale nebude mít vliv na jejich vznik nebo zánik.

Generální sekretář sdružení Česká katolická charita Jaroslav Kopřiva je rozhodnutím soudu potěšen: "Ústavní soud potvrdil názor, že církve neslouží jen pro uspokojování úzkých kultovních potřeb, ale že nabízejí** i další služby považované společností za potřebné," uvedl. V případě, že by zákon č. 3/2002 zůstal v platnosti, čekaly by Charitu náročné administrativní úkony, při kterých by bylo nutné všechny složky znovu registrovat. Navíc hrozilo, že by tím charitní organizace ztratila svůj církevní charakter, který je alternativou ke státním zařízením.

"Soud našemu návrhu zčásti vyhověl tak, že některá ustanovení zrušil. U části ustanovení sice nedošlo k jejich zrušení, Ústavní soud ČR však uvedl, že upřednostňuje ústavně konformní výklad těchto ustanovení a tento výklad provedl, což je k dosažení cíle našeho návrhu dostačující," uvedla advokátka navrhovatelů Kateřina Šimáčková.

Podle Šimáčkové Ústavní soud ČR zrušil ustanovení § 6 odst. 2, ustanovení § 21 odst. 1 b), část ustanovení § 27 odst. 5 věty druhé: "a dosažený zisk smí být použit jen k naplnění cílů činnosti církve a náboženské společnosti" a ustanovení § 28 odst. 5 zákona o církvích a náboženských společnostech. Toto rozhodnutí je účinné okamžikem vyhlášení. Soud své rozhodnutí zdůvodnil tak, že náš stát je povinen dle čl. 2 odst. 1 Listiny základních lidských práv a svobod akceptovat náboženský pluralismus a oddělení státu od náboženského vyznání, je rovněž povinen tolerancí k náboženstvím svých občanů v souladu s čl. 15 a 16 Listiny. Stát je povinen do náboženského života svých občanů zasahovat co nejméně.

"U církevních právnických osob soud zrušil u § 6 odst. 2 zákona a výslovně zdůraznil, že zůstává pouze evidenční povinnost státu vůči církevním právnickým osobám a že stát nemá právo registrační," uvedla K. Šimáčková. Právní subjektivitu církevní právnické osobě uděluje sama církev, stát je pouze z důvodů ochrany práv třetích osob a právní jistoty povinen provést evidenci těchto právnických osob.

Protože mezi práva církví a náboženských společností patří i jejich charitativní, vyučovací a další činnosti, mohou církevní právnické osoby veškeré tyto "světské" činnosti provádět.

Text rozhodnutí Ústavního soudu bude publikován na internetových stránkách Ústavního soudu ČR na internetové adrese www.concourt.cz a následně i ve Sbírce zákonů ČR.

Poslanci zákon o církvích loni v prosinci schválili i přesto, že ho kvůli některým paragrafům jako protiústavní odmítl prezident republiky i Senát Parlamentu ČR. Proti zákonu protestovali tehdy také představitelé církví.

Kontakt: Jan Oulík, tiskové odd. sdružení ČKCH, Vladislavova 12, 110 00 Praha 1; tel/fax: 296 243 341; mobil: 603 895 984.