Británie: Reakce na výrok arcibiskupa z Canterbury

11.02.2008, The Telegraph

V anglikánské církvi sílí požadavek na rezignaci arcibiskupa Williamse pro jeho výrok o zavedení šariatického práva v Británii. Williams řekl, že bude kritickým hlasům čelit v projevu na začátku generálního synodu. Řada členů synodu naléhá na jeho odstoupení a patrně prosadí tento požadavek do synodní diskuse. **

Ke kritikům patří Williamsův předchůdce, lord Carey: řekl, že zavedení prvků šaríje by byla "národní katastrofa".

Pro anglikánskou církev, už tak rozdělenou sporem o homosexuály, je to další konfliktní situace.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

K Williamsovu výroku se vyjadřují také politici. Labouristický poslanec za Birmingham, Khalid Mahmood, řekl: "Arcibiskupův výrok je neuvěřitelně hloupý a naivní. ... Nahrává extrémním elementům, jako je Al Muhajiroun, který chce Británii změnit na islámský stát."

Konzervativní deník The Telegraph k incidentu podotýká, že arcibiskup z Canterbury je politický činitel. Anglikánská církev byla vybudována jako val proti římskokatolické církvi, k níž patřili nepřátelé Anglie; proto hraje tuto "nepohodlnou, anomální roli". Williamsovy výroky vyjadřují zmatek ve vztahu státních záležitostí k víře a ukazují, že vazba státu a anglikánské církve je dnes neudržitelná.

Arcibiskup zdiskreditoval nejen sebe a multikulturní lobby, kterou podporuje, píše The Telegraph, ale i pozici anglikánské církve. Vůbec neuvážil politické dopady toho, co říká; ale položil otázku po místě náboženské víry v moderní demokratické společnosti. On vlastně řekl, že skutečný věřící problematizuje přednost sekulárního zákona nad jakoukoli jinou autoritou. Je pravda, že zákon obecně respektuje náboženství jednotlivce, ale toto náboženství nesmí zasahovat do života a svobody jiných lidí. Primát sekulárního zákona zajišťuje, že náboženství mohou žít ve svobodě a míru.

Dr. Williams ale odmítá odkázat náboženství do soukromé sféry a požaduje "plurální jurisdikci". Poškodil tak nejen umírněný islám, ale i svou vlastní církev. Zpochybnil to, co se ukázalo ve Spojených státech, že náboženství není sekulárním státem ohroženo, ale může v něm vzkvétat.

Další články

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Hlubší souvislosti poklesu porodnosti

29.09.2026, RC Monitor 17/2026

Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.