Kázání P. Romualda OP

30.03.2008, RC


Vážený otče arcibiskupe, milí bratři a sestry, drazí přátelé života!

Děkuji panu prezidentovi Hnutí pro život Radimovi Ucháčovi, který mě oslovil, abych mohl při této každoroční vzácné příležitosti promluvit.

Nacházíme se stále ve Velikonočním oktávu, kdy Církev slaví vítězství Života a Lásky nad smrtí a nicotou. Víme, že od okamžiku Kristova kříže se Bůh postavil do nicoty hříchu, aby ji s láskou a se soucitem k člověku vzal na sebe. Paradox a hrůzu tohoto nám ukazuje skutečnost, že vtělený Bůh na kříži volá: Bože můj proč jsi mě opustil! Ano, tam, kde je nic, tam kde se ani nevěří že Bůh je, přišel Kristus s láskou a životem Boha...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

A my jsme zde, abychom stáli po boku Ježíšově a především abychom se každoročně postavili proti, jak říkají duchovní autoři, tzv. němému ďáblovi. Zdá se totiž již několik let, že vrcholné politické a církevní kruhy v naší společnosti trpí pod jeho vlivem. Mlčí, nebo se bojí mluvit. A ten kdo chce hovořit jasným a jednoznačným způsobem o ochraně lidského života je rychle umlčen.

Je třeba si zvyknout, že žijeme ve svobodné společnosti, kde se člověk nemusí bát jasně a otevřeně mluvit. Jsme-li po boku Ježíše Krista, pak on nám říká: Pokoj vám! Nebojte se! Jděte a učte všechny národy.

Bratři a sestry, náš stát je zde pro to, aby byl demokratický. To je, aby zajistil i zákonem, svobodnou existenci a rozvoj každé lidské osoby. Žádná lidská osoba, ať vypadá navenek fyziologicky jakkoliv nemůže a nesmí být eliminována zabitím, které dovoluje zákon. V takovém případě stát není demokratický.

Je třeba především začít hovořit v této souvislosti o etice lidské sexuality, která zůstává hlubokým vyjádřením lidské osoby v lásce a předávání života v manželství a rodině. Sexuální radost se nesmí stávat motorem ekonomických zisků, ale musí zůstat zdarma daným darem manželské lásky. Lidská sexualita je velikou a posvátnou hodnotou, kterou je třeba chránit a kultivovat i zákonem.

Politici jako přirození pastýři společnosti mají odpovědnost před Bohem a lidmi za toto základní tkanivo lidské společnosti.

Církev pak, která žasne nad hodnotou lidské osoby, za níž dal život sám Bůh, musí státu a jeho politikům jasně a nekompromisně připomínat tyto základní povinnosti a láskou, modlitbami i konkrétními aktivitami přispívat k životu a rozvoji společnosti.

V tuto chvíli bych rád poděkoval vám všem, Hnutí pro život a všem kteří se podílejí na rozvoji kultury života.

V souvislosti s dnešním dnem se zvykne připomínat spodní hranice tří milionů doteď zabitých dětí díky potratovému zákonu v naší zemi. Stále se ještě vedou diskuze o spáse těchto dětí, ale protože se spása přímo neodvozuje od svátosti křtu, ale od lásky Kristovy, myslím, že mohu říci, že spolu s námi stojí teď po boku Ježíšově tři miliony těchto andělů a přimlouvají se za naší věc.

Kéž tato eucharistie povzbudí naší naději, že změna pro život je možná



Další články



Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.