Ze sedmého až dvanáctého zasedání Synody

Poslední dny na Synodě odrážejí opět různost důrazů podle regionů, z nichž biskupové přicházejí. Tak biskup Vinko Puljič z Bosny zdůraznil, jak je důležité, aby věřící především znali Bibli; předseda papežské rady Cor unum řekl, že se velká světová náboženství inspirují křesťanstvím a snaží se sloužit bližním, což by mělo být patrné** i v hlásání Božího slova, protože láska k bližnímu je i kulturní záležitostí. Biskup z guinejského Kankanu řekl, že i když představa jednoho Boha není v jeho části Afriky nová, je nový požadavek sdílet lásku nejen se "svými" lidmi, ale i se všemi.

Nový latinský patriarcha Jeruzaléma Fouad Twal řekl, že arabští křesťané mají problém s některými pasážemi Starého zákona, resp. jejich ideologickými interpretacemi, jež se vyskytují v mimocírkevním prostředí. Arcibiskup Maung Bo z Barmy řekl, že se po cyklonu Nargis podařilo oživit mnoho komunit díky tomu, že se "kostely staly uprchlickými tábory a péče o lidi liturgií: kázáním byl chleba pro hladové lidi". Arcibiskup z bolivijského Sucre žádal o finanční pomoc, která by umožnila získat dostatek Biblí pro chudé lidi. Biskup z čadského Lai referoval, že v jeho oblasti se mnohde musejí v neděli konat jen bohoslužby slova, protože kněží je nedostatek; Slovo Boží je zde vnímáno především jako slovo o míru, smíření a odpuštění.

Biskup ze súdánského El Obeidu řekl, že většina tamějších katechumenů neumí číst, takže katecheté musejí pracovat s mluveným slovem a s kresbami; vzdálenosti mezi farnostmi jsou obrovské a cesty nebezpečné kvůli banditům. Chaldejský arcibiskup z Teheránu a Ahvazu připomněl, že podle Písma vede věrnost Božímu slovu k persekuci. Růst Církve je především plodem persekuce: "modleme se, aby Duch svatý dal Církvi radost z pravé zkušenosti persekuce pro Slovo Boží!", uzavřel arcibiskup.

Biskup z vietnamského Nha Trangu řekl, že moderní dějiny přinesly jeho lidu mnoho křížů, ale Evangelium pro něj bylo a je zdrojem posily, který trvá a nepomíjí. Bratislavský arcibiskup Zvolenský řekl, že četba Písma mění myšlení a jednání lidí; Církev se ve své historii stále znovu vrací k radikalismu Evangelia. Biskup mexického San Cristóbal de las Casas řekl, že se na řadě míst daří navázat vztah mezi Písmem a původní kulturou Indiánů; díky jejich rolnické kultuře je Bible je blízká jejich kosmogonii.